Maso z tofu nebo hrachu, rostlinné "jogurty" či "mléka", ale třeba i přísady do pečení. To vše je v současnosti v obchodě již běžně dostupné a český zákazník toho využívá stále častěji, tedy přinejmenším občas.
"Počet osob stravujících se vegansky nebo vegetariánsky se v Česku příliš nemění, podle průzkumu agentury Ipsos z června roku 2020 se k veganství hlásilo jedno procento Čechů a Češek, k vegetariánství pak přibližně čtyři procenta," upřesňuje pro online deník Aktuálně.cz komunikační manažerka organizace ProVeg Česko Eva Hemmerová.
Mnohem významnější je ale podle ní růst skupiny lidí, kteří maso a další živočišné produkty pravidelně vědomě omezují. Důvodem je nejen snaha o zdravější životní styl, ale i šetrnost ke zvířatům a životnímu prostředí. "K takzvanému flexitariánství se dle průzkumu FMCG Gurus ze září 2020 hlásí v ČR až čtvrtina populace. Právě díky této skupině osob si můžeme všimnout také růstu veggie produktů na pultech supermarketů, ačkoliv situace stále není srovnatelná se zbytkem západní Evropy," dodává.
"Rostlinný" žebříček řetězců
O rostlinné produkty a různé náhražky živočišných výrobků si pak jídelníček čas od času zpestří až polovina zákazníků. V některých obchodních řetězcích to přitom jde snadněji, v jiných je naopak nutné mezi regály pečlivě hledat. Jak ukázala aktuální data průzkumu od projektu Rostlinně, nejvíce tohoto sortimentu nabízí v Česku řetězec Globus. Následuje Albert a třetí je Tesco.
Sběr dat pro průzkum proběhl v listopadu 2021 v pěti českých městech - Praze, Brně, Ostravě, Plzni a Liberci, a to vždy v největší pobočce každého řetězce v daném městě. Do průzkumu byly zahrnuty tyto skupiny potravin: rostlinné alternativy masa, mléčných výrobků, rostlinné sladkosti, pečivo a drobné občerstvení, rostlinná hotová jídla, rostlinné omáčky, dipy a pomazánky.
"Skupiny byly dále rozděleny do podkategorií, kterým byl přiřazen index důležitosti - například alternativy masa měly větší váhu než rostlinné sladkosti. Do tohoto skóre jsme následně započítali jako jeden z faktorů i celkový počet potravinových položek zalistovaných v daném řetězci, abychom zohlednili poměr rostlinných produktů vůči celkové nabídce potravin," vysvětlují autoři průzkumu Rostinně.
Globus předčil své konkurenty hned ve čtyřech z pěti zkoumaných kategorií. Společně s Teskem je podle průzkumu jediným řetězcem, kde mohou zákazníci najít rostlinnou alternativu ryb. "Jasnou převahu nad konkurencí má Globus i ve velikosti nabídky tofu, tempehu a drobného rostlinného občerstvení. Vítěz zaostává za konkurencí v jediné kategorii, a to v rostlinných hotovkách, kde ho předčil Albert," doplňuje analýza, kterou má on-line deník Aktuálně.cz k dispozici.
"Nejrostlinnější" obchodní řetězce v Česku 2022
| 1. | Globus |
| 2. | Albert |
| 3. | Tesco |
| 4. | Kaufland |
| 5. | Lidl |
| 6. | Penny Market |
| 7. | Billa (nedodala data) |
Zdroj: Projekt Rostlinně
Druhý Albert kromě kategorie rostlinných hotových jídel uspěl i v sekci rostlinných alternativ mlék a jogurtů, kterou v průběhu dvou let až ztrojnásobil. Třetí Tesco má podle průzkumu bohatou nabídku na rostlinné grilování a vede také v kategorii rostlinných zmrzlin.
Nejhůře naopak v hodnocení skončil řetězec Penny Market. Podle autorů průzkumu je na posledním místě prakticky ve všech sekcích. "I letos je Penny Market na chvostu hodnocení téměř ve všech sekcích rostlinných alternativ, a to i přesto, že v roce 2020 uvedl do prodejen nejen tofu ale i rostlinnou alternativu mletého masa od Uzenin Příbram, která se dokonce dostala do hlasování o Rostlinný produkt roku. Následně však tento produkt z obchodů zmizel," uvádějí autoři průzkumu.
Řetězec Billa potřebná data nedodal a organizátoři průzkumu ho zařadili na poslední místo. "I když podle nich šíře nabídky poslednímu místu neodpovídá," uvádí Rostlinně ve své zprávě.
Praha jako top město pro vegany
"Z výsledků letošního hodnocení je zjevné, že řetězce nejen následují rostoucí trend rostlinných alternativ, ale taky jej sami tlačí kupředu," domnívá se projektová manažerka Rostlinně Lujza Demuthová. Jejich nabídka se podle ní za poslední dva roky nejvýrazněji rozšířila u alternativ mléka, masa a jogurtů.
Omezená je na druhou stranu stále nabídka u alternativ sýrů, chlazených ochucených salátů či mražených hotových jídel jako pizza, alternativ ryb a mořských plodů.
Trendem rostlinného stravování se přitom začínají stále více řídit nejen výrobci a řetězce s potravinami. "Větší zájem Čechů a Češek o rostlinné alternativy masa a mléčných produktů potvrzuje nejen aktivita nadnárodních globálních hráčů, kteří pracují na ucelené nabídce sortimentu včetně atraktivního marketingu, ale také činnost lokálních producentů a start-upů," potvrzuje dále Hemmerová.
A hodně na ni sází také restauratéři. Prahu zařadil portál HappyCow, jeden z největších adresářů veganských a vegetariánských podniků, již poněkolikáté do top desítky veganských měst světa. Pro zatím poslední zmapovaný rok 2020 skončila na desáté příčce, první je Londýn. Z okolních států ji dokázaly překonat jen Berlín a Varšava.
"S populací pouhých 1,26 milionu obyvatel patří Praha mezi pětku s největším počtem veganských restaurací na hlavu," uvádějí organizátoři žebříčku na portálu HappyCow. "Vzhledem k obrovskému množství veganské nabídky a hustotě veganských restaurací v tomto malém městě, je Praha skvělou volbou pro 'veganské cestování'," dodávají.
Například rozvoz Dáme jídlo loni v říjnu v rámci konference Plant-Powered Perspectives 2021 uvedl, že na své platformě registruje čtvrtinový nárůst veganský restaurací a 40procentní nárůst veganských objednávek od klientů za rok.
Nespoléhejte na umělé náhražky, radí expertka
Ředitelka projektu Fér potravina Hana Střítecká má rostoucí oblibu flexitariánství za dobrý způsob stravovaní. Upozorňuje ale, že by lidé, kteří svůj jídelníček omezují, neměli sázet jen na náhražky.
"Pokud skutečně denně zůstane zachována živočišná bílkovina v podobě mléčných výrobků a vajec za občasné konzumace masa, tak by to neměl být velký problém," vysvětluje výživová expertka. "Samozřejmě i zde může být nedostatečný příjem B12 či železa, zejména v době těhotenství. Ale obecně, pokud potraviny, které daná osoba konzumuje, jsou základní - a ne ty některé náhražky za maso z hemicelulózy, gum a podobně - tak to skutečně může být velmi dobrý způsob stravování, který bude ze zhruba 70 procent založený na rostlinné stravě," dodává Střítecká.
Připomíná přitom nutnost kombinovat luštěnin a obilovin. "Z toho důvodu, aby se správně doplňovaly jednotlivé živiny jako limitní aminokyseliny, vitamíny a minerální látky," uzavírá expertka.
