Výzkumníci použili čtyři základní materiály, které jsou běžně využívané na českém trhu - půllitrovou skleněnou lahev, 1,5litrovou plastovou lahev, půllitrovou hliníkovou plechovku a padesátilitrový sud.
"Náš výzkum jsme provedli na jednom třikrát chmeleném českém ležáku, který běžně vyrábí a dodává na trh jeden z pivovarů na Moravě," říká výzkumník Richardos Nikolaos Salek. Poté srovnávali, jak dlouho pivo v různých obalech vydrží.
Zkoumané vzorky se skladovaly v místnosti se stálou teplotou a bez přístupu světla. První testy experti provedli ihned po dokončení výroby piva, další pak pravidelně každý měsíc po dobu jednoho roku. Hodnotili stabilitu pěny, barvy, obsah rozpustného CO2 a hořkost.
"U každého vzorku jsme provedli soubor analýz pomocí speciálního přístroje, jímž se dá zjistit např. obsah etanolu v hmotnostních i objemových procentech, hustota, zdánlivý i skutečný extrakt, stupeň fermentace a kalorie. Analýza byla doplněna o senzorické hodnocení a také o odbornou degustaci vzorků," uvádí členka týmu Eva Lorencová.
Největší rozdíly zjistili v obsahu rozpustného CO2. "Ne každý obalový materiál totiž slouží jako stoprocentní bariéra mezi produktem a okolním prostředím," upozorňuje Lorencová.
Nejnižší stabilitu v kvalitě piva vykázala plastová lahev. Do té se dostaly molekuly kyslíku, který způsobil chuťové vady. Intenzivní změny přitom byly pozorovány už po půl roce.
Další výrazné změny se objevily u vzorků skladovaných ve skle. "V tomto případě zhruba od osmého měsíce. Ty jsou způsobeny tím, že stoprocentně netěsní korunkový uzávěr," uvádí výsledky ve zprávě.
Hliníková plechovka a sud z testu vyšly jako nejlepší obalové materiály pro pivo. "Pokud tedy zrovna nemáte k dispozici čerstvě načepované pivo ze sudu, ale stále si chcete dopřát kvalitu ležáku, v supermarketu sáhněte po výrobku v plechovce," radí výzkumníci.
S hliníkem je to v Česku těžké
Plechovkové pivo přitom v Česku začíná preferovat stále více zákazníků. Objem piva prodaného v plechovkách roste - jeho spotřeba se loni zvýšila o 66 300 hektolitrů, tj. o více než čtvrtinu. Naopak o 69 tisíc hektolitrů klesla výroba piva v plastových obalech.
Z hlediska obalů tak prodej piva v plechovkách loni dosáhl 11 procent celkového výstavu v Česku. Absolutním vítězem na trhu jsou ale lahvová piva (40procentní podíl), těsně mu konkurují sudová (34 procent).
U plechovek je však v Česku problém s recyklací. Z loňského průzkumu agentury Stem/Mark vyplývá, že asi 68 procent Čechů nemá možnost vynášet použité hliníkové plechovky v okolí svého bydliště. Dalších 18 procent konzumentů neví, že by tyto plechovky mohli třídit. Nejméně 65 procent nápojových plechovek v Česku skončí ve směsném odpadu nebo v přírodě.
Výroba takzvaného "panenského" hliníku - tedy takového, který neobsahuje recykláty - přitom znamená značnou zátěž pro životní prostředí. "Ztráta materiálu" z nevytříděných nápojových plechovek podle iniciativy Zálohujme.cz konkrétně loni dosáhla 6582 tun hliníku, z čehož by šlo vyrobit 263 milionů nových plechovek.
Vědci ze zlínské univerzity upozorňují, že jejich test patří mezi první svého druhu. "V odborné literatuře podobné srovnání dosud nebylo popsáno. Výsledky využijí nejen odborníci, ale hlavně výrobci piva," hodnotí členka výzkumu Iveta Černošková.
Ve spolupráci s výrobci chtějí výzkumníci pokračovat v testech dalších typů piv. Na řadě jsou speciály nebo svrchně kvašené pivo.
