Praha - Kupní síla domácností zaměstnanců vzrostla od vzniku samostatné České republiky o téměř 70 procent. Mohou si tak koupit přes dvě třetiny zboží či služeb navíc oproti roku 1993. Vyplývá to ze statistiky ministerstva práce a sociálních věcí.
Průměrný měsíční příjem domácností zaměstnanců stoupl od roku 1993 více než trojnásobně, ze 3 571 korun na jednoho jejího člena na 12 800 korun v roce 2009. Reálně - tedy při zohlednění růstu spotřebitelských cen (životních nákladů) - vzrostly tyto příjmy od vzniku samostatného Česka o 68 procent.
Také domácnostem důchodců vzrostl v uvedeném období průměrný měsíční příjem více než trojnásobně, a to z 2 924 na 10 404 korun. Reálně se příjmy zvýšily o 42 procent.
Údaje vychází z reálného šetření v domácnostech a dat Českého statistického úřadu. Základní soubor tvořilo 3 000 domácností, jejichž složení odpovídalo struktuře podle sociálních skupin, počtu nezaopatřených dětí a výše čistého peněžního příjmu na osobu.
Za čisté příjmy považuje statistika hrubé příjmy snížené o daň a zdravotní i sociální pojištění, nezahrnují však přijaté půjčky ani vybrané úspory.
Nejvíc platíme za bydlení a energie
Zatímco úspory domácností vzrostly za posledních 16 let čtyřnásobně na 1 551,3 miliardy korun (v úhrnu), úvěry stouply více než desetinásobně (z 93 na 975 miliard).
Čisté peněžní výdaje domácností zaměstnanců (bez daní, pojistného či splátek úvěrů) vzrostly z 3374 korun měsíčně v roce 1993 na 11 145 korun v roce 2009.
Zatímco při vzniku samostatné republiky se výdajích nejvíce podílely potraviny a nealkoholické nápoje (24,4 % výdajů), v roce 2009 jim patřilo druhé místo se 16 procenty.
Nejvíce peněz nyní dají domácnosti bydlení, vodu, energie a paliva (17,4 % výdajů oproti 12,7 % v roce 1993, kdy jim patřilo druhé místo).
Třetí místo patří výdajům za dopravu (10,7 % v roce 1993, nyní 10,6 %).
Podrobnější statistiku podle jednotlivých typů domácností obsahuje publikace Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v ČR v letech 1993-2009, která je dostupná na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí. Rozlišuje například mezi domácnostmi s dětmi a bez dětí, zemědělci, osobami samostatně výdělečně činnými či důchodci, zaměřuje se i na domácnosti s minimálními příjmy.
| Čtěte také: Nová mapa: Rozdíly ve mzdách rostou. Kde platí nejlíp? Kdy budeme mít plat jako v Německu? Nejdřív v roce 2037 Čtvrtina firem plánuje propouštění, sedmina sníží mzdy |
