Praha - Coca Colu, kávu či prací prášky už lidé prakticky nekupují jinak než ve slevových akcích. Dodavatelů, kterým tento stav začíná vadit, přibývá. Některé značky se proto rozhodly odejít z těch obchodních řetězců, které jejich zboží do výrazných slev umisťují.
"V nedávné minulosti jsme měli pauzu v dodávkách do Kauflandu a aktuálně nemáme žádný produkt v sortimentu společnosti Lidl," říká obchodní ředitel největší české vinařské firmy Bohemia Sekt Petr Černý.
Mezi další často a výrazně zlevňované výrobky, které mají lidi lákat do obchodů, patří Becherovka. "Loni jsme rozvázali spolupráci s Kauflandem - přišli jsme tak o pětinu tržeb v maloobchodu, ale byl to nutný krok. Pořád tam Becherovku najdete, protože si ji Kaufland shání od jiných obchodníků než od nás, ale už není schopen dosáhnout na dřívější cenu třeba 109 korun za půllitrovou láhev," uvádí zdroj blízký společnosti Pernod Ricard, které Becherovka patří.
Tržby Becherovky se pak podle něj i bez Kauflandu postupně vrátily na původní úroveň. Jednoduše proto, že se jinde prodávala dráž. Další obchodníci i zákazníci pak běžnou maloobchodní cenu kolem zhruba 150 korun akceptovali jako standardní.
V akčních letácích řetězců je už několik let nejčastěji zastoupena Coca Cola. Jen od začátku letošního roku na ni obchodníci lákali ve 172 slevových akcích. S odstupem následují Prací gel Persil (116 akcí), třetí Pivo světlé výčepní 10° Braník (109 akcí). Nejde přitom o zanedbatelné slevy - u této trojice se pohybují mezi 33 a 60 procenty.
Podle Černého z Bohemia Sektu je výrazné zlevňování řady značkových produktů rozšířené i proto, že z novely zákona o významné tržní síle vypadl zákaz podnákladových cen, který v dřívější verzi zákona byl. "Dříve šlo o definovanou nekalou obchodní praktiku a bylo ji možné sankcionovat," poznamenává Černý.
Obchodní ředitel Bohemia Sektu říká, že na vnímání hodnoty značky mají časté a výraznější slevy citelný negativní dopad. Na druhou stranu se ale řada dodavatelů na akcích sama podílí.
K dočasným odchodům z řetězců došlo už v minulosti. Například mlékárna Madeta rozvázala v roce 2015 na čas spolupráci s Kauflandem, Plzeňský Prazdroj nebyl několik měsíců v letech 2013 až 2014 k dostání v Lidlu.
Řetězce, které online deník Aktuálně.cz oslovil, na rozdíl od dodavatelů momentálně nevnímají vzájemné vztahy jako problémové. "Snažíme se zákazníkům nabízet co nejnižší možné ceny, někdy s dodavatelem k dohodě nedospějeme. Jde o přirozený proces a smlouva musí být výhodná pro obě strany. Přičemž myslíme i na image výrobku," říká mluvčí Kauflandu Renata Maierl.
Češi jsou podle odborníků závislí na slevách nejvíce z Evropy. Z takzvaných promocí pochází více než polovina tržeb z rychloobrátkového zboží, tedy například potravin, nápojů nebo drogistického zboží.
"Před osmi lety to bylo něco málo přes třetinu," uvedl letos v březnu David Vacl, komerční ředitel výzkumné agentury Nielsen. Přestože obchodníci i experti hovoří o škodlivosti "slevové spirály", podíl těchto akcí oproti předchozímu roku opět stoupl.
U třiceti kategorií potravin, které agentura sleduje, se průměrně 57 procent zboží prodává ve slevě - největší podíl připadá na bylinné likéry a rum.
Dodavatelům na prodejcích ale nevadí jen jejich slevová politika. "Byli jsme s jedním z řetězců ve sporu ohledně obchodních podmínek a byli jsme za svou opovážlivost neakceptovat jejich návrhy potrestáni a nemůžeme tam," konstatuje Bohumil Volf, majitel společnosti Bidfood, která zastřešuje značky jako Nowaco či Prima.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve své nejnovější výroční zprávě uvádí jako problém to, že návrhy smluv předkládají řetězce a dodavatelé mají pouze minimální šanci do jejich podoby zasáhnout a měnit příslušná ustanovení.
Podněty, které úřadu přicházejí, se často týkají zejména nadužívání opravného daňového dokladu při fakturaci nebo poplatků při poskytování logistických služeb. Nezákonné obchodní praktiky se vyskytují napříč jednotlivými řetězci, konstatuje zpráva. "Nyní vedeme osm správních řízení s konkrétními subjekty a provádíme plošné šetření dodržování zákona," říká mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda.
Novela zákona o významné tržní síle, která měla narovnat vztahy ve prospěch dodavatelů, platí od března loňského roku. "Velký pokrok ale nepřinesla. Zároveň kvůli ní vzrostla administrativní zátěž," podotýká Andrea Brožová, mluvčí společnosti Nestlé, jednoho z největších dodavatelů tuzemských obchodních řetězců.
