reklama
 
 

Jak na hyeny z předváděcích akcí? Právník radí

11. 4. 2013 9:21
Zákon by měl zakázat uzavírání smluv na předváděcích akcích, říká v rozhovoru Jan Černý

Praha - V příštím týdnu má premiéru celovečerní dokumentární film Silvie Dymákové a Romany Mazalové s názvem Šmejdi. Zachycuje fenomén předváděcích akcí a ukazuje, jakými hyenistickými praktikami jsou někteří lidé v Česku ochotni vydělávat peníze.

Vedle autentických záběrů a výpovědí poškozených seniorů promlouvá ve filmu také právník Jan Černý, který různé situace doplňuje o právní výklad. Podle něj jsou smlouvy uzavírané na zdokumentovaných předváděcích akcích neplatné.

Doporučuje také změnu legislativy. "Například bych do norem vtělil, že prodejci na těchto akcích mohou smlouvu pouze navrhnout, že ta smlouva se tam vlastně nedá uzavřít," říká Černý v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz. Zároveň radí, jak postupovat v případě, že došlo k nákupu pod nátlakem.

Aktuálně.cz: Vy ve filmu říkáte, že takto uzavřené smlouvy jsou neplatné. Platí to u předváděcích akcí stoprocentně?

Jan Černý: Všechno musíte prokázat. Je princip, že pokud je smlouva uzavřena pod nátlakem, tak je neplatná. Když budu mluvit o těch konkrétních případech z filmu, tak tam byl nátlak rozhodně, mnohdy i fyzický. Čili ty smlouvy, které jsem viděl, považuji za neplatné.

Ale musím upozornit na jednu věc - neplatnost je třeba brzy rozporovat. Pod nátlakem jste totiž jen na té akci. Ve chvíli, kdy se ale dostanete mimo nátlak, tak byste měl oznámit, že považujete smlouvu za uzavřenou pod nátlakem, a tím pádem za neplatnou. Není možné jen přijet domů, říci si, že jste byl pod nátlakem a že na to konto nic platit nebudete.

A.cz: Čili základem úspěchu je rychlá reakce?

Ano, rychlá reakce, což znamená, jak já říkám, bez zbytečného odkladu. Tedy doma se poradíte, přehrajete si to zpětně a zjistíte, že na vás byl vyvíjen nátlak. Reakce nemusí přijít druhý den, ale rozhodně dost brzy, v řádech několika dnů.

A.cz: Jak konkrétně tedy lze takto uzavřenou smlouvu vypovědět?

Důležité je, že vy vlastně tu smlouvu nevypovídáte, vy tvrdíte, že je neplatná. Což je mnohem jednodušší, protože když nějakou smlouvu vypovídáte, tak ten dotyčný výpověď nemusí přijmout. Nesmíte tedy napsat, že smlouvu vypovídáte nebo že od ní odstupujete. Musíte říci, že ji považujete za neplatnou, protože někdo vám tam vyhrožoval, že když nepodepíšete, tak vás nevezme domů autobusem nebo vám nedá oběd. Důvodem k neplatnosti je i to, že s vámi bylo manipulováno, dostal jste špatné informace, bylo vám tvrzeno, že to je všude dražší, důvodem může být i zesměšňování či vydírání. Důležité je, že v momentě, kdy prohlásíte smlouvu za neplatnou, tak je neplatná.

Milionové pokuty od ČOI

Milionové pokuty od ČOI

Česká obchodní inspekce loni udělila firmám nabízejícím výrobky a služby prostřednictvím předváděcích akcí za prokázaná porušení předpisů pokuty za více než 5,6 milionu korun. Nejméně třiceti pořadatelům předváděcích akcí byly přitom pokuty uloženy opakovaně, nejčastěji za užívání nekalých obchodních praktik. V dalších 25 případech nebylo správní řízení dosud ukončeno nebo rozhodnutí o pokutě dosud nenabylo právní moci.

Zdroj: ČTK

A.cz: To stačí?

Když je neplatná, tak z ní nemám žádné závazky.

A.cz: Takhle je to jednoduché?

Ano. Otázkou je, jestli se protistrana nebude bránit, to je samozřejmě možné. Ale podle mě důchodce v situaci, kterou jsem viděl ve filmu, a mohu ji tedy posoudit, by s prohlášením smlouvy za neplatnou uspěl.

Dva měsíce stačí

A.cz: V momentě, kdy senior už má doma nějaký předražený hrnec či nějakou jinou věc z předváděcí akce, musí tu věc prodejci doručit zpět, když smlouvu prohlásí za neplatnou?

Podle toho, co jsem viděl, jsou dvě situace. Buď si něco odvážíte rovnou domů, nebo zboží dostáváte dobírkou. Pokud je to první případ, tak zboží musíte vrátit. Když vám zboží teprve za nějaký čas přijde dobírkou, tak bych udělal ten právní krok, že bych smlouvu z těch a těch důvodů prohlásil za neplatnou a zboží bych vůbec nepřebíral.

A.cz: Když to zboží tedy fyzicky mám, je to mnohem složitější případ, protože prodejci se zpětnému převzetí budou bránit. Jaký postup byste mu v takovém případě doporučil?

Vždy je na prodejce nějaký kontakt, byť by to byl P.O. Box. Na ten bych doporučoval napsat další dopis, kde bych zopakoval historii - například desetkrát jsem se vám snažil dovolat, kam vám to mám doručit - a dále bych prodejce vyzval k tomu, aby si zboží vyzvedl na té a té adrese, kde ho má uskladněné.

A.cz: Jak je to v situaci, kdy už kupující na místě za zboží zaplatil?

Pak je třeba dopis doplnit i o výzvu k vrácení peněz, protože došlo k bezdůvodnému obohacení. V případě, že prodejce nezaplatí, nezbývá než jít k soudu.

A.cz: Proč nedoporučujete častěji zmiňovaný postup odstoupit od smlouvy do 14 dnů od jejího podpisu?

Tento zákonem daný postup je určen pro úplně jiné situace. Pro tyto případy, kdy jsou používány určité formy šikany, vydírání, útisku a podobně, je samozřejmě vhodný jiný postup.

A.cz: A co v případě, kdy si lidé na zboží z prodejní akce vezmou ještě úvěr? Jak mají postupovat u úvěrové smlouvy?

Smlouvu na nákup zboží bych opět prohlásil za neplatnou a zároveň bych požádal, aby za neplatnou byla považována i smlouva úvěrová.

A.cz: A dál byste v těch evidentních situacích, kdy smlouvy byly podepsány pod nátlakem, doporučoval na základě té žádosti úvěr platit, nebo neplatit?

Doporučoval bych se s úvěrovou společností spojit, vysvětlit jí situaci a já si myslím, že to ve většině případů pochopí.

A.cz: Někdy to funguje tak, že úvěry dávají samy firmy, které předváděcí akce organizují. V těchto případech byste postupoval jak?

Napadl bych platnost jak kupní smlouvy, tak i té úvěrové. Kdybych chtěl mít jistotu, plnil bych do takzvané úschovy u notáře a to jim oznámil.

Čtěte také:
Dostanete dovolenou zdarma. Zjistili jsme, co vás čeká
Nová zbraň na nevýhodné nákupy. Pomůže hlavně seniorům
Rekordní pokuty? Ještě zpřísníme, plánuje nový šéf ČOI

A.cz: Kdyby tedy případně došlo za několik měsíců na soud, jak se s odstupem času bude nátlak prokazovat?

Dobré je už do toho prvotního dopisu napsat, že mám konkrétního svědka nebo třeba fotografie z akce.

A.cz: Je možné u soudu případně předložit zvukový záznam, který byl pořízen skrytě?

I to je možné. Není to sice úplně právně čisté, nahrávat někoho, kdo k tomu nedal souhlas, ale soudy k tomu přihlédnout mohou a myslím, že by to udělaly.

A.cz: Kdyby někdo chtěl zpětně po několika letech zrušit smlouvy a získat zpět peníze, má podle vás šanci?

Je možné se domoci nějaké satisfakce, ale už je to procesně nesmírně složité a dlouhé. A také k tomu přibývají další okolnosti, které v celém soudním procesu mluví v neprospěch kupujícího. Komplikací je třeba to, že zboží bylo používáno. Navíc je to složitější i v tom, že důkazní břemeno je v tomto případě na kupujícím.

A.cz: Film Šmejdi je podle vás důkazem, že chování lidí je třeba regulovat zákony. Jakou úpravu legislativy byste doporučoval, aby se zamezilo dalším podvodům na předváděcích akcích?

Přitvrdil bych v podmínkách při uzavírání smluv na předváděcích akcích. Například bych do norem vtělil, že prodejci na těchto akcích mohou smlouvu pouze navrhnout, že ta smlouva se tam vlastně nedá uzavřít. Dal bych tedy lidem šanci, aby přišli domů, v klidu si situaci rozebrali a až pak případně smlouvu podpisem stvrdili, se lhůtou třeba deseti dnů.

autor: Jiří Hovorka | 11. 4. 2013 9:21

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama