Aktuálně.cz: Studie ukázaly, že některé potraviny nabízené zákazníkům na českém trhu mají prokazatelně horší kvalitu než výrobky na západních trzích. Týká se to i dalších zemí střední a východní Evropy. Domníváte se, že výrobci šetří na zákaznících?
Olga Sehnalová: Opakovaně dostávám dotazy, jestli mám pocit, že se tento problém týká pouze střední a východní Evropy. Nevím, kde všude je situace podobná, ale vycházím z výsledků studií, u kterých jsem byla. Samozřejmě, že pro některé změny mohou mít výrobci dobré důvody, jako jsou odlišné chutě obyvatel napříč státy, ale já si mohu myslet, že zde hraje hlavní roli ekonomika a finance. Výrobci chtějí vydělat.
Jak by měli podle vás výrobci správně postupovat, aby nedocházelo ke klamání zákazníků?
Pokud výrobci tvrdí, že potraviny přizpůsobují trhu, mělo by to na nich být jasně uvedené. Spotřebitel by neměl mít dojem, že kupuje něco, co to ve skutečnosti není. Když tedy firma nahrazuje například pravý cukr umělým sladidlem, měla by to uvádět na obalu.
Z kolika studií vycházíte?
Já sama jsem byla u dvou studií, výzkumů ale proběhlo daleko víc. Viděli jsme také výsledky maďarské studie a studie slovenského ministerstva zemědělství. Čekáme na výsledky z Chorvatska, jsem na ně velice zvědavá, protože nezahrnuli do průzkumu pouze potraviny, ale i další zboží.
Může být takové chování způsobeno tím, že se zákazníci ve střední a východní Evropě nechají snadněji oklamat?
Kombinuje se zde více důvodů. Trh se nějakým způsobem vyvíjí. Roli hraje také chování obchodních řetězců, které mohou upřednostňovat levnější výrobky před kvalitou. Ale je to také o tom, do jaké míry jsou spotřebitelé a dozorové orgány v jednotlivých zemích sebevědomí. Své sebevědomí bychom měli v tomto směru trošku zvednout. České dozorové orgány totiž od občanů téměř žádné stížnosti na rozdílnou kvalitu potravin nedostávají.
Čeští zemědělci si stěžují, že obchodní řetězce upřednostňují nižší cenu zboží před jeho kvalitou. Nedaří se jim proto dostat jejich výrobky do zdejších obchodů. Je i toto důvod obecně nižší kvality potravin na českém trhu?
Souhlasím s tím, že politika obchodních řetězců do celé věci výrazně zasahuje. Ovlivňuje to například výše marží, které nasazují na konkrétní zboží. Usměrňují tím nabídku, na kterou spotřebitelé reagují. Ovšem v případě značkových produktů, které srovnáváme, se bavíme o velmi silných hráčích. Ti mají ve vztahu k řetězcům úplně jiné postavení než malý lokální výrobce. Na poměr cena versus kvalita potravin by jejich politika neměla mít rozhodující vliv.
Má smysl zvyšovat kvalitu potravin na našem trhu, když spolu s kvalitou může stoupnout také jejich cena, přičemž většina Čechů přitom upřednostňuje nákup levnějších výrobků?
Nelze tvrdit, že výrobky označené za dražší jsou automaticky kvalitnější, zatímco ty méně kvalitní jsou úměrně levnější. Průzkumy, u kterých jsem byla, nepotvrdily, že by výrobky na Západě byly výrazně dražší. Srovnávací nákupy, které jsem dělala, vycházely cenově velmi podobně.
Podle poslední studie právních expertů z Univerzity Palackého v Olomouci neexistuje zákon, který by výslovně zakazoval obchodníkům prodávat výrobky s různou kvalitou. Co přesně zkoumala tato studie?
Dosud nebylo jasné, zda podle současného práva lze vymáhat stejnou kvalitu potravin, nebo ne. Studie se na věc dívala z pohledu ochrany spotřebitelů, soutěžního práva i práva průmyslového vlastnictví. Výsledky ukázaly, že se na daný problém vztahují některá ustanovení směrnice o nekalých obchodních praktikách, její výklad ale bohužel není jednoznačný a dozorové orgány se o něho nemohou opřít.
Co by se muselo změnit, aby bylo možné takové chování výrobců potravin postihovat?
Musíme nyní jednat, zda této praxi zamezí jednoznačná pravidla a úprava stávající legislativy, zavedení nové legislativy nebo lepší vymáhání ze strany dozorových orgánů. Řešením by mohla být přesnější formulace směrnice o nekalých obchodních praktikách a zahrnutí prodeje potravin s různou kvalitou na černou listinu nekalých obchodních praktik.
Jak teď vypadá jednání o tomto tématu na úrovni Evropské unie?
Posunuli jsme se z fáze výzkumů, které dokládají, že se takto výrobci potravin opravdu chovají. Tématu se nyní dostává velké politické pozornosti, jak už mezi poslanci, tak mezi premiéry jednotlivých vlád členských států. Příští měsíce ukáží, na kolik je Evropská komise ochotná toto téma řešit. Během června by mělo proběhnout Vysoké evropské fórum pro fungování potravinářského řetězce, tam se tohle téma bude řešit.
U jakých potravin se mohou čeští zákazníci nejčastěji s dvojí kvalitou setkat?
Byly to například masové konzervy a masné výrobky, ledový čaj, další slazené nápoje a mléčné výrobky. Ovšem určitě neplatí fakt, že co výrobek ze zahraničí, tak dvojí kvalita. Rozdílné složení vycházelo zhruba u třetiny výrobků, které jsme testovali. Některé ale byly zase hodnoceny lépe než ty zahraniční. Podobné výsledky mají i ostatní státy.
