reklama
 
 

Na ceně už tolik nezáleží, chceme hlavně kvalitu. Češi řekli, jak nakupují potraviny

19. 4. 2017
Podíl lidí, pro které je cena nejdůležitějším kritériem při nákupu potravin, postupně klesá. Vedle kvality, kterou spotřebitelé uvádějí jako nejdůležitější, roste význam složení potravin. Současně ubývá lidí, kteří za jídlo zaplatí do dvou tisíc korun měsíčně na osobu.
Doporučujeme

Praha - Nejdůležitějším kritériem při nákupu potravin je kvalita. Uvedlo to 46 procent účastníků průzkumu, který uskutečnila společnost KPMG Česká republika ve spolupráci s agenturou Data Collect. Zúčastnil se ho vzorek 1000 uživatelů internetu, kteří mají v domácnosti na starosti většinu nákupů.

Podíl lidí, pro které je cena nejdůležitějším kritériem při nákupu potravin, postupně klesá. Zatímco před pěti lety ji uvádělo 32 procent obyvatel České republiky, letos je to jen 28 procent.

Význam samotné kvality sice neroste (letošní podíl je vyšší než v předchozích dvou letech, ale nižší než v roce 2013 a 2014), pro čím dál více lidí je však nejdůležitější složení potravin (17 procent). Země původu je pak rozhodující pro šest procent nakupujících.

Tři hlavní kritéria se výrazně liší podle dosaženého vzdělání a s ním související výše čistého příjmu. U lidí bez maturity je cena rozhodující pro 43 procent nakupujících - jde o jedinou skupinu, která přiznává, že cena je pro ně důležitější než kvalita. Naopak mezi vysokoškoláky je kvalita rozhodující pro téměř polovinu z nich.

Současně ubývá lidí, kteří za jídlo zaplatí do dvou tisíc korun měsíčně na osobu - jejich podíl klesl na 52 procent. Do tisícovky se vejde jen necelých devět procent lidí. Za posledních pět let se zároveň téměř zdvojnásobil (na 11 procent) podíl lidí, kteří za potraviny utrácí přes 3000 korun měsíčně. Vliv má samozřejmě i rostoucí cena, tedy inflace.

"Důraz na cenu potravin trvale klesá, zvyšuje se poptávka po kvalitě a složení. Do útrat se pak obecně promítá stále lepší ekonomická situace," říká Karel Růžička, partner KPMG odpovědný za služby pro potravinářství a nápojářství.

Z průzkumu také vyplynulo, že jen přibližně v každé čtvrté domácnosti nevyhazují žádné potraviny - ať už kvůli prošlé době trvanlivosti nebo zkažení. Většina lidí vyhazuje méně než desetinu zakoupených potravin. Více než čtvrtinu vyhodí jen zhruba každý stý.

Podíl lidí, kteří využijí všechno zakoupené jídlo, roste s věkem. Ve skupině od 55 let do 64 let věku to uvedlo 38 procent populace, mezi mladými do 24 let věku jen 11 procent. Nakoupit takové množství potravin, aby je stihly sníst, nemají problém spíše menší domácnosti s jedním nebo dvěma členy.

Potraviny vůbec nevyhazují především v rodinách s nižšími příjmy: mezi domácnostmi s příjmem do 20 tisíc korun čistého to uvedlo 35 procent z nich. Naopak v domácnostech, kde čistý měsíční příjem přesahuje 50 tisíc korun, využije všechny potraviny jen 14 procent, zatímco každá pátá rodina vyhodí mezi 10 až 25 procenty zakoupeného jídla.

Průzkum také zjišťoval, jakého českého výrobce potravin si lidé vybaví jako prvního, pokud mají odpovědět bez nápovědy. Pořadí na prvních třech místech zůstává stabilní: Madeta (20 procent), Olma (11 procent) a Hamé (osm procent). Letošní výsledky ale přinesly větší rozdrobení u ostatních značek - lidé zmiňovali mnohem více různé lokální výrobce.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama