Českých potravin výrazně ubylo. Řetězce reagují na přísnější pravidla

Iva Špačková Iva Špačková
22. 2. 2017 7:17
Kdo chce propagovat potravinu jako českou, musí od ledna splnit přísnější pravidla. Zkusili jsme zjistit, jaký podíl tohoto zboží nabízejí tuzemské řetězce. Přesná čísla nemají k dispozici, nebo je nechtějí zveřejnit. Označení je totiž jen dobrovolné a obchodníky nikdo nenutí, aby si vedli evidenci o skutečném původu všeho, co prodávají.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ahold

Praha - Co bylo ještě loni označeno jako české, letos už být nemůže. Od ledna platí přísnější pravidla, která jasně určují, jaké výrobky mohou být propagovány jako "česká potravina", označeny českou vlaječkou a podobnými prvky.

Česká potravina

Česká potravina

Českou vlajkou a názvem Česká potravina mohou prodejci nebo výrobci (dobrovolně) označit od 1. ledna 2017 jen ten výrobek, který stoprocentně pochází z České republiky a všechny fáze výroby včetně porážky proběhly na našem území. Pravidlo 100 % platí u nezpracovaných jednosložkových potravin jako je například maso, ovoce, zelenina, ale i mléko. Pokud jde o zpracované produkty, musí z Česka pocházet alespoň 75 % všech jeho složek (přidaná voda se do celkové hmotnosti výrobku, z níž se podíl odvozuje, nepočítá). Jsou to například jogurty, salámy, pečivo.

"Loni jsme spolu s dodavateli prověřovali sortiment, který jsme dosud komunikovali s českou vlajkou, zda odpovídá novým pravidlům uvedeným v zákoně. Sami jsme byli překvapeni, jak velké množství produktů, které lidé vnímají jako české, novou definici nesplňuje. Zjistili jsme, že pravidla splňuje jen 20 procent sortimentu," říká například mluvčí Globusu Pavla Hobíková.

Dodává nicméně, že hovězí a vepřové maso v Globusu pochází výhradně z českých chovů. U uzenin splňuje novou definici české potraviny přes 90 procent výrobků, u piva 80 procent, u pečiva 70 procent a u ovoce 40 až 75 procent podle sezony.

Ani po zpřísnění pravidel ale nelze přesně zjistit, jaký je podíl tuzemského zboží v řetězcích. Označení novým logem Česká potravina je totiž pro výrobce nebo obchodníky jen dobrovolné. Zákon ho zakazuje používat, pokud nesplňuje pravidla, ale neříká nic o tom, že by řetězce musely zveřejňovat původ u každé potraviny.

Podíl českých potravin tedy řetězce buď samy neznají, nebo jej nechtějí zveřejňovat. Loni navíc skončila povinnost, aby u vchodu do prodejny visel seznam pěti zemí, jejichž produkty mají největší podíl na tržbách daného řetězce. Pro spotřebitele totiž byl matoucí, protože rozhodující bylo sídlo dodavatele (třeba toho, kdo maso z ciziny v Česku jen zabalil), nikoliv skutečný původ potraviny.

Řetězec Tesco nechal veškerou odpovědnost za označení výrobků vlaječkou na obalu na dodavatelích. U svých privátních značek chce navíc po dodavatelích čestné prohlášení, že výrobek splňuje nové podmínky pro použití loga. Další dokumentaci však nevede.

"Znamená to oslovit všechny dodavatele a vyžádat si seznamy zboží, které splňují definici česká potravina. Takový seznam se ale mění a bude vždy pouze indikativní. Neexistuje totiž žádný orgán, který by uděloval právo logo Česká potravina používat, a tudíž neexistuje žádná centrální evidence," vysvětluje Václav Koukolíček ze společnosti Tesco Stores.

Podobně se k novince staví i síť Albert. "Pokud jsou dodavatelé schopni garantovat český původ, komunikujeme jej vždy například v letácích, kde přidáváme symbol státní vlajky a nápis Česká potravina," říká mluvčí Barbora Vanko.

"Označení Česká potravina je dobrovolné. Podklady k jeho užití nám mohou poskytnout pouze sami dodavatelé. Vzhledem k jejich velkému počtu v tuto chvíli ještě nemáme všechny potřebné informace k dispozici," odpovídá na otázku k podílu tuzemských potravin mluvčí Lidlu Zuzana Holá. Loni v prosinci řetězec uváděl, že nabízí 45 procent zboží od českých dodavatelů.

Zřejmě největší podíl tuzemských potravin nabízí z velkých sítí COOP, která sdružuje družstevní prodejny. Oproti loňskému roku se prý nezměnil a dosahuje až 80 procent.

Penny Market stejně jako loni v září říká, že nové definici vyhovuje sedm z deseti výrobků. V čerstvých potravinách mají české produkty široké zastoupení, které v některých kategoriích dosahuje až sta procent. U privátní značky Dobré maso požaduje Penny stoprocentně český původ, u pečiva pak regionální dodavatelé splňují kritéria z 90 procent. Nejméně produktů s logem má naopak v sortimentu koloniálu, do něhož spadají cukrovinky, rýže, kakao či čaj.

Velký podíl českých potravin deklaruje také Billa, podle níž dosahuje 75 procent produktů. Tento podíl stále roste, protože společnost zařazuje čím díl více lokálních dodavatelů. "Projekt "regionální regály" je spuštěn ve všech krajích a nabízí dva tisíce lokálních specialit od 300 dodavatelů," říká za tento řetězec jeho mluvčí Rudolf Dreithaler.

Kaufland, který v prosinci uváděl, že nabízí 70 procent českých výrobků, tentokrát na otázku Aktuálně.cz neodpověděl.

Čísla z řetězců ale většinou vyjadřují pouze podíl na celkovém počtu všech potravinářských výrobků, nikoliv na tržbách za jejich prodej. A to je problém, říká Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu, která sdružuje především menší obchodníky. "Počet položek v sortimentu mnoho neříká. Obchod si může nakoupit třeba sto kusů českých položek, mít je někde vystavené a vylepšovat si skóre, ale prodávat hlavně potraviny ze zahraničí," vysvětluje.

Podle odhadu Potravinářské komory ČR se ve velkých řetězcích fakticky prodává - s výjimkou ovoce a zeleniny - mezi 40 až 60 procenty zboží z Česka. Před rokem, kdy šlo za české zboží označit i to, které bylo v Česku pouze zabaleno, uváděly obchody až 90% zastoupení tuzemských produktů.

Na Slovensku se podle průzkumu tamní zemědělské a potravinářské komory prodává necelých 40 procent národního zboží, uvedl web Sme.

 

Právě se děje

Další zprávy