Praha - Spotřeba piva v Česku loni dosáhla v průměru 138 litrů na osobu, oproti předchozímu roku tak klesla o pět litrů na osobu. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven je to nejméně v historii.
Po pěti letech růstu klesla také produkce - takzvaný výstav - tuzemských pivovarů, a to o 0,7 procenta na 20,32 milionu hektolitrů. Vyplývá to z údajů svazu.
Produkce pivovarů klesla hlavně kvůli snížení výroby pro tuzemský trh. Prodeje v Česku se snížily o 2,1 procenta na 16,04 milionu hektolitrů. Naopak export stoupl o 4,5 procenta.
"Z našeho pohledu se jedná o ne zcela úspěšný rok. Za loňské špatné výsledky mohou ve velké míře regulace a přílišná byrokracie, která komplikuje podnikatelům živnost a dopadá na českou pivní kulturu. Přestože se trh relativně dokázal vyrovnat s elektronickou evidencí tržeb, u protikuřáckého zákona je tomu naopak, celkové dopady jsou negativní," říká předseda představenstva svazu František Šámal.
Podle něj se trh snažil poslední léta vyrovnat se zvýšením spotřební daně na pivo po roce 2010. Do ČR se tehdy začala vozit levná piva ze Slovenska nebo Polska, dodal.
Do budoucna předpovídá Šámal pro domácí trh stagnaci nebo pokles spotřeby na hlavu. Ta byla v evropském měřítku v roce 2016 nejvyšší, za ČR následovaly Německo a Rakousko se zhruba 100 litry na obyvatele a rok.
Po několika desítkách let převládl prodej jedenáctek a dvanáctek (ležáků) nad výčepními pivy, která si drží 46,5procentní podíl. Podle Šámala jde o narovnávání trhu - na západě Evropy jsou ležáky prodávané více a byly více prodávané i před rokem 1989 na českém území.
Zhruba o 30 procent oproti loňskému roku - na 301 000 hektolitrů - vzrostla výroba pivních mixů, tedy míchaných nápojů na bázi piva.
Zájem veřejnosti se čím dál více zaměřuje na pivo v plechovkách, kterých se loni meziročně prodalo o 37 procent více - zabírají tak devět procent trhu. O osm procent se loni zvýšily také prodeje tankového piva, která tak mělo čtyři procenta výroby. O tři procenta lépe se také prodávalo pivo v plastových lahvích, jehož podíl stoupl na 12 procent.
Spotřeba piva podle obalů |
||
| Podíl z celkové spotřeby | Meziroční změna | |
| Lahvové pivo | 40 % | - 4 % |
| Sudové pivo | 35 % | - 7 % |
| PET lahve | 12 % | + 3 % |
| Plechovky | 9 % | + 37 % |
| Pivo v cisternách | 4 % | + 8 % |
Naopak klesla poptávka po dvou největších kategoriích obalů - lahvového piva ubylo o čtyři procenta, sudového pak o sedm. Lahve tak měly čtyřicetiprocentní tržní podíl, sudové 35 procent.
Stále více se prodává pivo balené (ve formě lahví či plechovek v obchodech) na úkor točeného piva v restauracích a hospodách. Loňský poměr je 62 procent v obchodech, 38 v barech a restauracích. Čepované pivo vedlo naposledy před deseti lety.
Svaz jedná podle předsedy s ministerstvem financí o možnosti snížení DPH na čepované pivo v restauracích. "Máme příslib, ale v minulosti jsme jich měli mraky," dodává Šámal.
Export roste od roku 2011. Loni bylo z Česka vyvezeno 4,6 milionu hektolitrů, což je meziroční nárůst o téměř pět procent. Nejsilnějšími exportními trhy jsou Slovensko, Německo a Polsko a ze zemí mimo Evropskou unii pak Rusko, Jižní Korea a USA.
Produkce českého sladu loni vzrostla o 0,5 procenta na 546 500 tun. Do zahraničí se ho vyvezlo 236 995 tun, tradičně nejvýznamnějšími odběrateli jsou Polsko a Německo. Český slad se vyváží do 51 zemí. ČR je pátým největším výrobcem sladu v EU.
Podle Českého svazu pivovarů a sladoven působí v tuzemsku šest velkých pivovarských společností (Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken ČR, Budějovický Budvar, Pivovary Lobkowicz, PMS Přerov), dále 29 takzvaných samostatných pivovarů (například Svijany, Bernard či Samson a další) a pak asi 400 minipivovarů a restauračních pivovarů s výstavem do deseti tisíc hektolitrů. Minipivovary představují přibližně dvě procenta republikové spotřeby.
Video: Profesor Dostálek: Pivo je zdravé a patří do pestré stravy, české je pitelnější a unikátně přírodní
