Letos v dubnu regionální manažer Marks & Spencer Stephen Smy uvedl, že k přechodu na čistě mražené potraviny v Česku firmu vedla vysoká poptávka zákazníků spolu s "probíhajícími výzvami, kterým jsme čelili při dodávkách čerstvých potravin".
On-line deník Aktuálně.cz v lednu upozornil na značně prořídlou nabídku v oddělení čerstvých potravin v jedné z klíčových českých poboček řetězce.
Pulty byly doplněny buď potravinami českého původu, jako jsou vejce či brambory, nebo je zakrývaly panely s omluvou. "Je nám líto, že některé z vašich oblíbených potravin nejsou dostupné. Tato situace nastala kvůli nové UK/EU importní legislativě. Usilovně pracujeme na tom, aby se chybějící produkty brzy vrátily do nabídky," uvedla na nich firma.
Do problémů se po brexitu dostal také další britský řetězec působící v Česku - Iceland. Ten rovněž cílí na mražené zboží, nabízí ho i skrze on-line supermarket Košík.cz. Právě zde je patrné, jaké problémy s dodávkami Iceland má - v uplynulých měsících nabídka na Košík.cz značně prořídla a dostupných je již delší dobu jen pár položek z několika desítek.
Košík.cz komentuje pro on-line deník Aktuálně.cz situaci stručně. "Iceland pro nás i nadále samozřejmě zůstává důležitým partnerem a na rozsahu spolupráce se nic nemění. S ohledem na aktuální situaci samozřejmě může docházet ke změnám v nabídce," říká šéf marketingu on-line obchodu Jan Škrabánek.
Problém s expirací a dodávky z Irska
Sám Iceland připouští, že situace s dodávkami - zejména chlazených a živočišných produktů jako šunka či slanina - stále není dobrá. "Podařilo se nám přivézt některé mražené produkty jako pizzy a cheesecake. Nyní probíhá rozvoz těchto výrobků do prodejen Iceland. Nicméně je situace ohledně dovozu potravin obsahujících živočišnou složku stále velmi komplikovaná z důvodu složité administrativy," popisuje marketingová manažerka Daniela Vlnová.
"Co se týká chlazeného sortimentu, zatím si netroufáme zboží přivézt. Chlazené výrobky jsme částečně nahradili dovozem z Irska, ale určitě se budeme snažit dříve běžný sortiment znovu vozit z UK," říká dále Vlnová. "V první řadě chceme začít stabilně zásobovat prodejny mraženými produkty, tím si ověříme hladký průjezd kamionů přes kontroly na hranicích a odstraníme administrativní chyby bez ohrožení expirace zboží," doplňuje.
Problémy po brexitu nemají jen velké společnosti, komplikovanou administrativu řeší třeba i menší britské e-shopy. "Už mnoho let si pro děti objednávám oblečení z anglického second handu. Vždy vše došlo do dvou týdnů, po brexitu se doba dodání protáhla na tři týdny až měsíc," popisuje svou nákupní zkušenost čtenářka Lucie.
"Sám e-shop mi zaslal varování, že z důvodu aktuální situace s brexitem jsou zásilky opožděné a doba přepravy po odeslání zásilky z Velké Británie je cca dva týdny. Pak teprve zboží převezme český dopravce, který si dává na doručení dalších pět až sedm pracovních dní," dodává.
Statistiky ukazují na změnu
Statistik zatím není mnoho, první souhrnná čísla ale mluví jasně - zahraniční obchod Česka s Velkou Británií se začíná měnit. "Letos máme data pouze za první dva měsíce roku, takže srovnání s rokem 2020 zatím pokulhává, přesto lze vysledovat určité trendy," připomíná ekonom Citfinu Tomáš Volf.
Za první dva měsíce letošního roku se celkový export Česka podle dat Českého statistického úřadu meziročně zvedl o 1,1 procenta a import klesl o 0,7 procenta. "S Velkou Británií šel však meziročně vývoz dolů o 11 procent, a dovoz dokonce o 27 procent. Špatná kondice dovozu ukazuje na nízkou aktivitu v domácí ekonomice. Zatímco celkové saldo obchodní bilance ČR se zlepšuje, bilance s Velkou Británií má opačný směr," vysvětluje Volf.
Jinými slovy: ani výrazně silnější pokles dovozů z Británie nestačil vykompenzovat propad vývozu tamtéž. A saldo, byť stále velmi pozitivní, se tak zhoršilo. Například v lednu skončilo vzájemné obchodování přebytkem 9,4 miliardy, zatímco v prvním měsíci loňského roku to bylo 10,3 miliardy Kč.
Nejčastěji putují z Česka do Velké Británie osobní auta, dále jde o osvětlovací a signalizační přístroje nebo monitory či telefonní přístroje. Největší nárůst v oblasti vývozu za první dva měsíce roku 2021 zaznamenaly vývozci tříkolek, kočárků, koloběžek, panenek a hraček obecně.
"U exportu platí, že Spojenému království patřila loni pátá příčka mezi všemi zeměmi, za první dva měsíce letošního roku je to zatím pád na šestou pozici," vypočítává ekonom.
V oblasti dovozu patří největší podíl obchodu s Velkou Británií tradičně strojům a automobilům. Import z ostrovů je ale vůči exportu téměř čtvrtinový. "V oblasti dovozu se Velká Británie propadla ze 14. místa našich nejdůležitějších obchodních partnerů v roce 2020 na 17. pozici za leden a únor 2021," doplňuje dále Volf.
Stěhování na pevninu
Podle ekonomů brexit vystavěl mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií umělou bariéru. "To vede ke zbytečným problémům v mezinárodním obchodě, které v extrémních případech mohou motivovat firmy, aby změnily svá sídla," připomíná ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Firmy se ze Spojeného království s předstihem přestěhovaly nebo se stěhují do zemí Evropské unie, která je pro ně výrazně větším a lukrativnějším trhem. Lákavé jsou především ty v západní Evropě, kam přelévají svůj kapitál. "Dochází tak na slova odpůrců brexitu, kteří se obávali, že Spojené království na odluce od Evropské unie prodělá," připomíná Křeček. Experti na druhou stranu upozorňují, že přemísťování aktiv zatím neprobíhá v masovém měřítku.
Firmy také do EU přemísťují některé pracovní pozice, popřípadě zde rovnou vytvářejí nové, a to kvůli vysokým nákladům na stěhování zaměstnanců.
Dopad na finanční sféru
Brexit nekomplikuje podnikání jen samotným firmám, poškodil například i londýnskou burzu. "Pozice Paříže a Frankfurtu nad Mohanem se zlepšují jen mírně. Vítězem brexitu se zřejmě stane burza v Amsterdamu, kde objemy obchodů výrazně narostly," popisuje Křeček. "Zároveň platí, že když se dva perou, třetí se směje, takže si polepšila i americká Wall Street," dodává.
Do Amsterdamu se po brexitu přesunula více než polovina obchodů z britského hlavního města. EU chce snížit závislost finančních služeb na londýnské City a více obchodů s eurovými aktivy přesunout do Frankfurtu nad Mohanem, Paříže, Amsterdamu a dalších finančních center v unii.
Není totiž pro ni strategicky vhodné, aby se její "finanční centrum" nacházelo mimo EU. Brusel s Londýnem sice o rovnocennosti finančních služeb v současnosti jedná, i tak se dá ale podle expertů očekávat, že EU bude vůči Británii a dalšímu vývoji na tamním trhu nyní ostražitější.
Podle studie institutu New Financial do zemí EU kvůli brexitu přemístilo své aktivity, zaměstnance i majetek za více než bilion liber (v přepočtu asi 30 bilionů korun) zatím přes 400 britských finančních firem. "Myslíme si, že je to podhodnocené, a očekáváme, že ta čísla se časem zvýší: jsme teprve na konci začátku brexitu," uvádí podle agentury Reuters studie.
Až 7400 pracovních míst se přesunulo z Británie nebo bylo vytvořeno v nových centrech v EU, uvádí studie. Přesun některých zaměstnanců však byl odložen kvůli omezení cestování zejména kvůli pandemii covidu-19.
