Na vězně číhá dluhová past. Osobní bankrot zůstává snem

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
19. 9. 2014 7:26
Sedm z deseti vězňů není v českých věznicích poprvé. Jednou z příčin recidivy jsou dluhy. Může za ně stát, nepozornost i lichváři.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Thinkstock

Praha – Kdo byl jednou ve vězení, má velkou šanci, že se do něj zase vrátí. Zhruba 70 procent vězňů v českých věznicích jsou recidivisté. Jedním z hlavních důvodů pro recidivu jsou dluhy - lidé vracející se z výkonu trestu je totiž velmi často nemají čím splácet, protože jen těžko hledají práci.

"Dá se říci, že téměř všichni vězni mají při návratu z výkonu trestu nějaké dluhy," shrnuje Daniel Hůle z neziskové organizace Člověk v tísni.

"Zadluženost úzce souvisí s recidivou. Je to jedna z jejích nejdůležitějších příčin a zároveň i následků," přidává se Kateřina Jirová z Rubikon centra.

Obě společnosti pomáhají vězňům, kteří se na ně obrátí, řešit problémy s dluhy. Uznávají ale, že je to velmi těžká práce. Dluhy jsou vysoké a není je čím splácet.

"Podle našich statistik minimálně 70 procent lidí po propuštění již má exekuce. Nejčastěji pracujeme s dluhy ve výši okolo půl milionu korun. V takové situaci to není nikdy snadné, protože musíte počítat s tím, že už nesplácíte své dluhy „dobrovolně“, ale že se na váš příjem - což je většinou jediný majetek, který zadlužení lidé mají - vytváří fronta," upřesňuje Jirová.

Osobní bankrot: Nejúčinnější, ale těžko dostupný

Lidé se záznamem v rejstříku trestů velmi obtížně nacházejí firmy, které by se nebály je zaměstnat. Právě nedostatečný příjem pak bývalé vězně často nepustí k nejefektivnějšímu řešení dluhů - k takzvanému oddlužení, kterému se lidově říká osobní bankrot.

Toto řešení totiž vyžaduje, aby dlužník během následujících pěti let splatil alespoň třicet procent celkového dluhu. Dlužník musí zároveň prokázat, že na splácení v příštích pěti letech bude mít, tedy že má nejlépe zaměstnaneckou smlouvu na dobu neurčitou.

Recidivistů jsou ve věznicích dvě třetiny

Sedm z deseti vězňů, kteří si nyní odpykávají trest v 35 tuzemských věznicích, už je ve vězení poněkolikáté. Podíl recidivistů výrazně stoupl zejména v posledních dvou letech – zatímco koncem roku 2012 bylo poprvé ve vězení 36 procent odsouzených, o rok později to bylo již pouze 29 procent. Více než 10 tisíc lidí tak bylo za mřížemi již dříve.

I když je podle expertů hlavním důvodem současného strmého nárůstu počtu recidivistů ve vězení loňská amnestie Václava Klause, jejich počet ve vězení od poloviny devadesátých let neustále roste. Zatímco v roce 1997 si většina vězňů odpykávala svůj první trest (recidivisté činili „pouhých“ 49 procent), v roce 2003 byl tento poměr už výrazně opačný a recidivistů zde bylo přes 61 procent.

Na Slovensku stejná statistika vykazuje o něco příznivější čísla. Podle údajů tamního Zboru väzenskej a justičnej stráže tvořili recidivisté ke konci prosince 2013 necelých 53 procent z 9753 vězňů.

Jenže z dávek se na oddlužení dosahuje jen velmi těžko a navíc je to cesta, před níž odborníci varují. Některé oddlužovací společnosti, kterým jde velmi často jen o poplatky spojené s celým procesem oddlužení, přesto podmínky obcházejí a posílají do oddlužení i lidi, kteří pobírají jen dávky.

"Jejich klient svůj příjem 'navýší' skrz darovací smlouvu nebo smlouvu o důchodu. Tedy někdo z příbuzných nebo známých se zaváže, že bude klientovi na oddlužení přispívat. Většinou se však počítá s tím, že dlužník takto navíc žádné peníze nedostane a na úhradu splátky v oddlužení použije sociální dávky," přibližuje postup některých oddlužovacích firem Jitka Čádová, ředitelka Probační a mediační služby ČR.

"Tento postup klientům nedoporučujeme, jelikož je zde vysoké riziko selhání. Klient není schopen ze sociálních dávek pokrýt své náklady i splátku v oddlužení a dříve nebo později mu začne vznikat dluh na bydlení nebo přestane hradit splátky. Takže dlužník se sice do oddlužení dostane, ale nebude schopen jej úspěšně ukončit, oddlužení bude pravděpodobně zrušeno a klient skončí v konkurzu," dodává Čádová.

Oddlužení je těžké hlavně v těch případech, kdy lidé musí hradit dluhy z trestné činnosti. Ty je potřeba zaplatit v plné výši. "Ze všech špatných variant je oddlužení pořád výhodné minimálně v tom, že zastaví nárůst závazků v podobě různých sankcí a úroků, či nákladů na nové exekuce," zdůrazňuje Hůle.

Za dluhy může i stát

Minimálně část dluhu by přitom vůbec nemusela vzniknout, kdyby lidé nastupující do vězení měli dostatečné informace a možnosti pro řešení praktických věcí. "Neošetří si výpověď z nájmu bytu, neřeší výpovědi smluv energií, nemá za ně kdo převzít platby nebo kontrolu nad hrazením nejrůznějších povinností jako například telekomunikační služby, povinné ručení. Nebo se neodhlásí z platby, která jim mohla být prominuta - třeba poplatek za popelnice," vyjmenovává Vlastimila Feistingerová z Člověka v tísni.

"Těch povinností, které máme, je mnoho. Ohlídat všechny je poměrně náročné, zvláště v situaci tak psychicky náročné, jako je trestněprávní proces a pak nástup do výkonu trestu odnětí svobody," dodává.

Za vznikem další části dluhu pak podle neziskových organizací stojí také špatně nastavená legislativa. Jde především o náklady spojené s povinným právním zastoupením. "Stát na jedné straně obviněným povinně nutí advokáta v podobě 'exofa', ale zároveň tuto povinnost odsouzený musí zaplatit, bez ohledu na kvalitu služby. Máme případy, kdy se tyto náklady pohybují v řádu desetitisíců, někdy i více než sto tisíc," zlobí se Hůle.

"Kvůli neefektivně nastaveným tarifům jsou přitom advokáti ex offo motivováni natahovat úkony a tím navyšovat platby, o kterých si většina obviněných myslí, že jsou zadarmo, a nikdo tak z pozice plátce nekontroluje vícenáklady," dodává.

Půjčka od lichváře

Dluhy samozřejmě zvyšují i půjčky, které si lidé vzali před nástupem do vězení. Po návratu z vězení pak další půjčky vedou do pasti. Jednak jimi lidé většinou jen "vytloukají klín klínem", především jim ale solidnější banky a "značkové" úvěrové společnosti už nepůjčí.

"Propuštění vězni bývají tedy odkázáni na rizikovější nebankovní společnosti, popřípadě lokální lichváře, kteří zároveň bývalým vězňům nabízejí výdělky opět z oblastí trestné činnosti," říká Hůle.

Nová půjčka někdy dává smysl, ale vyžaduje to velmi dobrý úsudek. "Pravidlem je, že u nového dluhu zaplatím více, než jsem původně dlužil, a za to získávám výhodu splátek. Ta může být výhodou jen v případě, že dlužník dobře odhadne, jaké jsou jeho možnosti, jak dokáže splátky dlouhodobě dodržet. Mnoho takových pokusů končí ještě hlubším pádem do dluhové pasti," dodává Jirová.

Ministerstvo připravuje změny

Problémy vězňů si začíná uvědomovat i stát, který slyší na argumenty neziskových organizací. "Ministerstvo spravedlnosti hledá nástroje řešení například v připravovaném návrhu zákona o bezplatné právní pomoci, nebo v zapojení do odborné platformy Aliance proti dluhům. Ta připravuje alternativní programy oddlužení, které by umožnily řešení předlužení i osobám, jež v současné době nedosáhnou na limity oddlužení," reaguje Vladimír Zimmel, náměstek ministryně spravedlnosti pro vězeňství. Stát se podle něj zaměří také na zaměstnávání vězňů v době výkonu trestu i po něm.

Lidé, kteří bojují s nedůvěrou okolí a dluhy, potřebují odbornou pomoc. "V současnosti je možné využít nevládní neziskové organizace, které mají možnost za vězněm přijít, některé přímo spolupracují s věznicemi. Ovšem velmi záleží na včasnosti takové pomoci. Mezi tyto organizace patří Člověk v tísni, Rubikon centrum nebo sdružení Za branou," doporučuje Vlastimila Feistingerová.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Skokani Polášek a Sakala postoupili na SP ve Wisle z kvalifikace

Pouze dvojice českých reprezentantů Viktor Polášek a Filip Sakala uspěla v kvalifikaci na nedělní závod Světového poháru ve skocích na lyžích ve Wisle. Roman Koudelka a Vojtěch Štursa na postup do úvodní individuální soutěže sezony nedosáhli.

Polášek skočil v kvalifikaci 114 metrů a obsadil 38. místo, Sakala zapsal o metr a půl méně a postoupil z 42. příčky. Koudelka, který vstupuje do 14. sezony v SP, doletěl po snížení nájezdu na 101 metrů. Dlouholetou českou jedničku dělily od postupové padesátky na 54. místě necelé dva body. Štursa obsadil s výkonem 104 metrů 61. příčku.

Nejdelší skok kvalifikace 133 metrů předvedl ze sníženého nájezdu Němec Karl Geiger. Obhájce velkého křišťálového glóbu za prvenství v SP Japonec Rjoju Kobajaši postoupil jako čtvrtý.

Sezonu v Polsku zahájí sobotní závod družstev.

Zdroj: ČTK
Další zprávy