Praha - Centrální banka snížila 6. května základní úrokové sazby na rekordní minimum. Většina komerčních bank už reagovala snížením úroků u vkladových produktů, tedy nižším zhodnocením spořicích účtů či termínovaných vkladů.
Logicky související krok - snížení úrokových sazeb také u půjček - však opět nepřišel. I tentokrát se opakoval scénář známý z posledních měsíců. Teoretické pravidlo, že snížení základních sazeb vede také k levnějším úvěrům, přestalo v Česku kvůli krizi platit.
Spořicí účty: Axa se zatím drží, mBank už to vzdala
ING a Citibank jsou zatím posledními v nejnovější vlně snižování sazeb spořicích účtů. Od začátku tohoto týdne se spořicí účet ING, patřící k nejvýhodnějším na trhu, úročí už jen dvěma místo dosavadních 2,25 procenty. Citibank snížila úrok z dvou na 1,75 procenta.
Více změn připravila Komerční banka. Základní Spořicí konto bylo dosud v pásmu do 50 tisíc korun úročeno 1,70 procenty, nově jen jedním procentem. Nová sazba se však nyní vztahuje i na zůstatky převyšující 50 tisíc, na něž dosud platila sazba pouze 0,10 procenta.
Další změna u Komerční banky se dotkne jen zlomku zákazníků z řad fyzických osob: Top Spořicí konto nově nabízí nižší sazbu pro zůstatky nad pět milionů, místo dosavadních 1,5 procenta se úročí jen 1,25 procenty. Novinkou v nabídce je pak Spořicí konto Bonus.
Sazby opět snižovala i mBank, kdysi jednička mezi spořicími účty. Ještě před dvěma lety, pár měsíců po vstupu na český trh, nabízela sazbu 3,5 procenta - vložených 50 tisíc vám po roce vydělalo téměř 1800 korun. Nyní si v lepším případě (sazba 0,75 procenta) vyděláte necelých 400 korun.
"Zaváděcí" sazbu tří procent (2,50 % + 0,50 % roční bonus při průměrném ročním zůstatku nad 40 tisíc) si zatím stále drží Axa Bank, která na trh vstoupila na začátku letošního února. Ještě více - 3,50 procenta - nabízí UniCredit Bank, podmínkou je však souběžné vedení běžného účtu, sazba se navíc vztahuje jen nad zůstatky od 75 do 150 tisíc.
Přehled aktuální nabídky připravila společnost Scott&Rose, provozující portál mbpoint, který umožňuje online porovnání nabídky tuzemských bank.
Termínované vklady: Dvakrát nulové zhodnocení
Rekordně nízké základní sazby ČNB - a zřejmě také momentální nezájem o další vklady klientů - přinesly i rekordně „atraktivní" nabídku termínovaných vkladů: Citibank a LLBW nyní nabízí nulové zhodnocení, pokud si k nim na měsíc uložíte přebytečných 100 tisíc korun. Výhodnější už je tedy nechat peníze na běžném účtu, byť na něm většina bank nabízí minimální zhodnocení (například 0,01 procenta ročně u ČSOB).
Oproti začátku května nabízejí menší zhodnocení stotisícového vkladu na jeden, tři či šest měsíců také Česká spořitelna, GE Money Bank, UniCredit Bank a Volksbank.
Vyšší sazby než banky nabízejí některé záložny, zejména Fio, Unibon, WPB Capital, Akcenta a Moravský peněžní ústav. Vklady jsou přitom pojištěny stejně jako u bank, nepatrnou komplikací je členství v družstvu a s tím související vstupní poplatek. Ten ale činí třeba u kampeliček Akcenta nebo Fio (jejíž vlastníci před pár dny získali bankovní licenci a změní ji tedy na klasickou banku) jen symbolickou korunu.
Úvěry: Marže bank roste, prý kvůli riziku
Rekordně nízké sazby ČNB však ani tentokrát nevedly banky ke zlevnění půjček. Naopak: Přestože sazby ČNB postupně klesají, úvěry pro domácnosti jsou letos nejdražší za posledních pět let.
Výraznější zvyšování úroků u bankovních úvěrů začalo krátce po finanční krizi. Mnohem důležitější složkou tržních úrokových sazeb se stala riziková přirážka (marže pro banku), kterou se věřitelé jistí proti riziku nesplácení ze strany klientů.
Banky si tak od začátku krize vytvářejí rezervy na případné horší časy, strach mají hlavně z dopadů rostoucí nezaměstnanosti. Podle ČNB vzrostl ke konci dubna podíl nesplácených úvěrů poskytnutých domácnostem na 4,3 procenta, před rokem to bylo 3,1 procenta.
Vloni se banky odvolávaly také na fakt, že rozhodující nejsou ani tak krátkodobé sazby stanovené ČNB, ale spíše tržní dlouhodobější sazby - tedy cena, za kterou si banky půjčují. Podrobněji jsme o jejich argumentech psali v samostatném článku.
Jenže i tržní sazby PRIBOR postupně klesají, aniž by na to úroky u půjček domácnostem výrazněji reagovaly. Pomyslné nůžky se tedy rozevírají a marže bank (riziková přirážka) je zřejmě ještě vyšší než vloni. Určitou výjimkou jsou hypotéky, kde letos sazby klesají a v průměru se vrátily na úroveň z podzimu 2007.
"K předražování bankovních úvěrů není důvod. Riziko, že banka jako věřitel odepíše některé své úvěry, existuje vždy a všude," domnívá se nicméně Aleš Rod z webu BankovniPoplatky.com. Ani podle analytiků nevybočuje růst podílu nesplácených půjček z očekávaného vývoje.
| Čtěte také: Zaplatíte milion a hned. I tím hrozí banky ve smlouvách Pozor na dopisy z bank. Jsou doručené, i když nepřijdou Hypotéky: Rozdíl mezi fixacemi mizí, ukazuje statistika |
Rod připomíná, že na bankovních poplatcích vydělávají banky desítky miliard ročně. "Tyto peníze by jim tedy mohly posloužit k vykrývání případných ztrát. To by ovšem snížilo zisky, potažmo dividendy," domnívá se. Naráží na fakt, že právě dobré výsledky českých bank v době krize výrazně pomáhají zlepšovat hospodaření mateřských skupin ze zahraničí.
Podle Roda bohužel bankám nahrává i konzervativní jednání českých klientů, hlavně neochota měnit banku za jinou, která například nabídne nižší či nulové poplatky.
