Praha - Nižší základní sazby České národní banky obvykle vedou ke zlevnění úvěrů komerčních bank. Lidé tak zaplatí nižší úroky například u hypoték a dalších půjček, na druhou stranu se jim méně výhodně úročí vklady například na spořícím účtu.
Tak zní časté vysvětlení praktického významu sazeb ČNB pro běžné domácnosti.
Jenže v posledních měsících tento vztah v Česku neplatí.
Přestože ČNB snížila od 7. srpna základní sazby na historické minimum, komerční banky zatím své úrokové sazby nezměnily. Potvrdila to anketa Aktuálně.cz.
Nižších úroků u půjček se zatím nedočkali klienti žádné z velkých bank působících na českém trhu - ČSOB, České spořitelny, Komerční banky, UniCredit Bank, Raiffeisenbank a ani u tradičně pružnější mBank. Sazby nezlevnil ani největší poskytovatel hypoték - Hypoteční banka. (Po zveřejnění článku oznámila Komerční banka dočasné zvýhodnění hypoték do výše 85 % hodnoty zastavené nemovitosti a pro období fixace na pět a více let - nově pro ně platí garantovaná úroková sazba 5,29 %, akce je omezena do 11. října nebo do odvolání - pozn. red.)
Na druhou stranu většina bank nesnížila ani úročení vkladových produktů, tedy typicky spořících účtů. Na nižší zhodnocení uložených peněz se zatím musí připravit jen klienti České spořitelny u nových termínovaných vkladů (průměrně o 0,25 procentního bodu). Dodejme, že úročení běžných účtů bylo už dříve u všech největších bank minimální (například 0,01 % p.a. u ČSOB).
V hlavní roli riziková prémie
Nezávislí analytici upozorňují, že úrokové sazby z úvěrů (hypotéky, spotřebitelské a firemní úvěry) odvozují banky od tržních, převážně dlouhodobých sazeb. "Důvodem je, že pro některé banky je to cena, za kterou si půjčují prostředky na trhu, aby mohly půjčovat svým klientům. Případně jde o refereční výnosnost pro aktiva, které banka spravuje," říká Petr Sklenář, hlavní ekonom společnosti Atlantik finanční trhy.
Sklenář dodává, že centrální banka jako hlavní nástroj používá krátkodobé sazby, aby ovlivnila ekonomiku a za nornálních okolnosti i výši dlouhodobých úrokových sazeb, na které můžeme nahlížet jako na souhrn očekávání vývoje krátkodobých sazeb.
V posledním roce se rozhodující složkou tržních úrokových sazeb stala riziková přirážka (prémie), která vedla ke "zdražení" peněz na trhu. Banky se tím jistí proti riziku nesplácení ze strany klientů. "To byl i jeden z faktorů, který vedl k snížení sazeb ČNB z 3,50 % v říjnu 2008 na současných 1,25 %, aby vyrovnala nárůst rizikové prémie, vedoucí k nárůstu tržních sazeb," vysvětluje Sklenář.
Také analytik Vladimír Pikora ze společnosti Next Finance potvrzuje, že specifikem českého trhu je obrovská prémie za riziko. "V současnosti je nehorázně vysoká," domnívá se.
I zástupci bank v neoficiálních vyjádřeních potvrzují, že finanční ústavy si teď vytvářejí rezervy na případné horší časy. Marže je tedy vyšší než dříve - stejně jako riziko.
Pikora nicméně vyzdvihuje, že vlastníci největších českých bank jsou krizí poměrně málo postiženy. "Mateřské společnosti se angažovaly převážně v tomto regionu a ne globálně. Patří mezi nejobezřetnější banky," říká na adresu firem jako KBC či Erste Group.
České "dcery" zahraničních bank navíc patří v rámci skupin mezi nejvýnosnější, takže jejich zisk nyní pomáhá k lepším výsledkům mateřských společností.
Krátkodobé sazby nejsou zásadní
Prakticky stejné vysvětlení jako nezávislí analytici uvádějí také zástupci bank. "Zmíněné sazby ČNB nejsou jediným ani hlavním faktorem, který ovlivňuje tvorbu úrokových sazeb u úvěrů. Zejména proto, že jsou krátkodobé, zatímco u úvěrů jde o sazby dlouhodobé. Navíc se projevuje vyšší prémie za riziko," říká mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek.
"Krátkodobé sazby ČNB ovlivňují sazby u našich vkladových produktů odvozených od krátkodobých sazeb. Dopad na dlouhodobější vkladové produkty je spíše mírný, u některých produktů žádný. Na produkty s fixní sazbou jako jsou úvěry a hypotéky však nemají změny sazby ČNB vliv," vysvětluje mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová.
Také Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank upozorňuje, že pro vývoj hypoték nejsou důležité krátkodobé sazby ČNB (repo sazba), nýbrž dlouhodobé sazby na mezibankovním trhu.
"Pro banku není primárně určující rozhodnutí ČNB, ale spíše chování trhu," potvrzuje také mluvčí UniCredit Bank Tomáš Pavlík.
Zlevnění nejpozději v dubnu?
"Banky mění výši sazeb hypoték ve většině případů začátkem měsíce. Proto, pokud můžeme očekávat nějakou reakci, tak až na začátku září," říká Milan Roček, předseda představenstva společnosti Hyposervis, která podrobně sleduje nabídky všech bank.
Prostor pro alespoň mírné snížení tu je. "Pokles napětí na finančních trzích vedl v posledních měsících k poklesu rizikové prémie a tedy i úroků na trhu," konstatuje analytik Petr Sklenář z Atlantik finanční trhy. Na sazbách komerčních bank se to však podle něj neprojeví okamžitě, ale spíše pozvolně.
Také podle Markéty Šichtařové z Next Finance už strach z rizika pomalu polevuje. "Tím pádem se může obnovit normální vztah známý z dob mimo krizi, kdy centrální banka uvolní měnovou politiku a koncové úvěry pro klienty zlevní - a naopak," říká. Zároveň však připomíná, že základní sazby ČNB už prakticky nemají kam klesat a naopak v příštím roce pravděpodobně opět porostou.
Samotné banky - kromě jednorázových letních "akčních slev" - zatím ale raději nic neslibují. "V současné době nevidíme prostor pro snižován úrokových sazeb hypoték či úvěrů," říká Kristýna Havligerová z České spořitelny. Podobně mluví i Pavla Hávová z Hypoteční banky: "V tuto chvíli neuvažujeme, že bychom zásadním způsobem upravovali úrokové sazby u hypoték. Samozřejmě budeme sledovat, jak se ve skutečnosti budou vyvíjet sazby na mezibankovním trhu," říká.
Snižování sazeb ČNB ale přesto nezůstalo úplně bez efektu. Podle Vladimíra Pikory se pokles prakticky ihned projevil na sazbách PRIBOR (sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu). U mnoha úvěrů je právě tato sazba používána jako referenční, typicky ve formě "sazba PRIBOR zvýšená o tři procentní body".
Analytik Petr Sklenář odkazuje na tabulku České národní banky, podle níž úrokové sazby jako celek postupně mírně klesají - byť třeba u hypoték se to výrazněji neprojevilo.
Podle Pikory lze obtížně určit, kdy sazby komerčních bank výrazněji klesnou. "Snížení však nepřijde později než v dubnu 2010," očekává. Věří, že nejpozději v té době se už projeví příznivější trendy na pracovním trhu, takže riziko nesplácení kvůli nezaměstnanosti opět klesne.
| Čtěte také: Čtyři banky změnily poplatky. Nejvíc potěšila KB Letní akce stavebních spořitelen: Pozor na triky! Koruna posiluje, za rok může být euro pod 24 Kč |
