Dobrý den, jsem již senior, celý život jsem pracoval a pak i v komunální politice.... zda-li stát má na zvyšování důchodu.. nejsem u zdroje informací.. ale jedno vím z medii... na zvyšování platu, odměn politiků počínaje sněmovnou, vlády až po kraje a města.. Oni si nezapomenou vždy přidat.. - bez ohledu na kvalitu jejich práce... Výše odměnování u všech profesí by nemělo být plošné!!.. ale měly by být nastavené ukazatelé pro udělování výše platu a odměn... Dále je zapotřebí vše vidět v širších souvislostech s ohledem na ceny např. základních potravin.. viz nyní máslo.. ajiné.. srovnáváme se s Německem.. ale jejich produktivina a naše ... my jsme montovny, v moci nadnárodních společností a nemáme na ně vliv... atd.. je toho více.. Někdo snad závidí ty peníze důchodcům?...a co peníze pro nepřízpůsobivé.. sociální dávky pro nezaměstnané, kteří nikdy nedělali i dnešní mladí.. proč taková výše dávek.. kdo je přinutí pracovat.. nad tím se nikdo z politiků nezastavuje..... díky za přečtení...

Dobrý den,

můžu rozumět tomu, co píšete, ale ve finále je určující to, že na důchody můžete vyplatit jen to, co na ně vyberete. Pokud tedy chcete obecně v nejbližší budoucnosti důchody zvýšit, pak musíte buď:

- zvýšit počet pracujících (například zvýšit důchodový věk, usnadnit návrat matek s malými dětmi na trh práce nebo zvýšit podporu pracujících důchodů),

- zvýšit příjmy pracujících a tím i jejich odvody (tady není asi cesta prosté zvyšování pojistných, ty jsou v ČR už nyní vysoké, ale vaše zmínka o ČR jako montovně má také jistý pravdivý základ),

- vzít na důchody z jiných zdrojů, to je z daní (tady ale musíte říct na úkor čeho...).

Dobrý den,
podporujete myšlenku jednotné výše důchodů?
Pokud ne, uveďte prosím důvody proč.
Děkuji.

Dobrý den,

jako pro ekonoma tato myšlenka má své plusy i mínusy. A samozřejmě funguje jen za určitých podmínek.

Dokážu si představit plošné jednotné důchody z I. pilíře v systému, kde bude rozvinutý II. nebo III. pilíř. Plošné důchody i odvody do I. pilíře by ale musely být nižší než v současnosti. Byl by to prostě jen takový základ. A ve II. nebo III. pilíři by si mohl každý spořit na důchod kolik chce. V zásadě to jsou spořící pilíře s podporou státu.

Návrhy na takovou reformu pro ČR existují a čas od času se vrací. Například jednu dobu to prosazovala ODS. Samozřejmě takový systém vyžaduje jistou osobní odpovědnost - pokud si dobrovolně nespoříte ve II. a III. pilíři, dostanete jen ten základ z I pilíře. A má to i další nevýhody. Ale i výhody.

Dobrý den,
je mi 45 let a mám nadprůměrný příjem, ale nejsem bohatý podle kritérií sociálních demokratů. Jsem nervózní z faktu, že vůbec nevím jaký státní důchod mohu za 20 let očekávat. Přitom 20 let je doba na privátní zajištění a investice už spíše krátká. Podle mé výplatní pásky jsou moje příspěvky do systému poměrně značné a to nemluvím o svém zaměstnavateli. Stát mi odčerpává z příjmu do průběžného systému tolik, že když poplatím hypotéku a vzdělání dětí a běžné stoupající životní náklady, tak zbývá už akorát tak rezerva na nenadálé situace. O nějakých zásadních investicích nebo spoření se nedá vůbec mluvit. Mám strach z toho, že tento stát mě uvrhne do chudoby poté, co již nebudu moci pracovat. Jak můžeme naléhat na stát, aby nám alespoň řekl, jak to s námi bude vypadat?
Děkuji

Dobrý den,

za vaším dotazem cítím 2 otázky.

Za prvé, za 20 let se důchodový systém nerozpadne. Tedy, pokud se k němu budou politici chovat s elementární slušností. Ale obecně není pravda, že systém za 20 let musí zkolabovat. Samozřejmě, kdyby se stát o důchodový systém lépe staral, mohl by být výrazně lepší.

Za druhé, je pravdou, že vám s odchodem do důchodu výrazně klesne příjem. A je legitimní po státu již nyní chtít, aby vám ve vašem případě řekl, o kolik to může být. Jinými slovy, aby stát své občany lépe informoval o tom, co mohou čekat. Mohl by vám třeba každých 5 let poslat dopis, kde by vám řekl: "na základě vaší předchozí kariéry a dalších dat lze odhadnout, že váš důchod bude asi tolik a tolik". Nebo by mohl i přidat další informace: jaký důchod byste mohl čekat, když byste například odešel do důchodu o rok později atd. Vy byste se pak mohl lépe připravit na důchod po finanční stránce. Věděl byste třeba, kolik byste měl na důchod soukromě spořit.

Jak ale dosáhnout lepší informovanosti občanů ze strany státu těžko říct...

Dobrý den,
rád bych se zeptal, proč nerostou důchody minimálně dle inflace? Prostě, proč nerostou pravidelně minimálně o x% a když bude moct o víc, tak o víc.

Dobrý den.

Důchody rostou vždy o víc, než je inflace. V realitě rostou o inflaci a část růstu reálných mezd, tedy část růstu mezd očištěného o inflaci.

O inflaci rostou proto, aby se zachovala kupní síla důchodců. Bohužel inflace nemusí odpovídat růstu životních nákladů důchodců, proto dle novely se bude brát pro výpočet valorizace buď inflace, nebo růst životních nákladů důchodců. Podle toho, co bude vyšší.

Valorizace částečně odráží i růst reálných mezd. To proto, aby se životní úroveň důchodců "příliš" nepropadala oproti životní úrovni pracujících.

Myslím si, že snížení odvodů na zdravotní a sociální pojištění by vedlo k další zátěži průměrně a podprůměrně vydělávajích obanů ČR, kterých je většina.
Sociální systém je postaven na solidaritě a tak by na tom vydělali jen ti bohatí.
Dnešní mladí lidé, by později museli ze svých průměrných a podprůměrných platů kromě svých dětí živit i své rodiče a platit lékaře.
Souhlasíte se mnou?

Dobrý den,

na snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění by vydělali i průměrně a podprůměrně vydělávající. V současných podmínkách ČR je to jeden z mála způsobů, jak snížit celkové zdanění práce u nízkopříjmových. Ti totiž platí velmi málo na dani z příjmu, ale hodně na pojistných. Takže pokud chce stát pomoci nízkopříjmovým, snížení pojistných je jednou z cest.

Problém je, že plošné snížení pojistného je enormně drahé. Snížení jen pojistného na sociální pojištění o jeden procentní bod stojí odhadem asi 15 miliard. Takže pokud chcete pomoci nízkopříjmovým, je efektivnější snížit pojistné jednom u nich. Nebo ještě lépe snížit pojistné a zvýšit daň z příjmu. Tu totiž reálně lidé s nízkými příjmy platí velmi málo.

Samostatnou otázkou pak je, jak velké změny v redistribuci mezi bohatými a chudými takovými opatřeními způsobíte.

Dobrý den,
chtěla bych se zaptat na zvyšující se věk dožití a čtvrtinu délky strávenou v důchodu. Opravdu se tak výrazně zvyšuje věk dožití a doba v důchodu? Průměr je jedna věc a skutečnost druhá. Moje babička (roč. 1915) byla v důchodu od r. 1969 a zemřela v nedožitých 100 letech v r. 2015. S mými rodiči to bylo ale úplně jinak. Maminka zemřela v nedožitých 60 letech po dlouhé nemoci, starobní důchod měla v 57 letech.Otec měl nárok na důchod v 7/2009 a v lednu 2010 náhle zemřel.

Dobrý den.

Ano, věk dožití se zvyšuje docela rychle. Máte pravdu, že jde o průměr. Například ženy se dožívají výrazně vyššího věku než muži. Lidé s vyšším vzděláním se dožívají vyššího věku než ti s nižším vzděláním. Důvodů je pro to více.

Nicméně na stárnutí populace musíte v důchodech nějak reagovat. A přirozenou reakcí je posunovat důchodový věk a více podporovat seniory v důchodovém věku, aby z práce neodešli hned po dosažení důchodového věku, pokud nemusí. Například jim můžete prominout daně. To jim zvýší čistou mzdu za stejnou práci.

U zvyšování důchodového věku je fajn, pokud je to kontinuální proces, při kterém dlouho dopředu víte, kdy plus mínus nastane "váš" důchodový věk. Můžete se na to pak spíše "připravit". Třeba finančně. Takže z tohoto pohledu bych rozhodně podpořil návrh důchodové komise na upravené postupné zvyšování důchodového věku a ne parlamentem schválené zastropování důchodového věku na 65 letech. Stejně se po roce 2030 tento strop s největší pravděpodobností zruší.

Ještě jednu poznámku. Důchodový věk je jedna věc a nastavení pružných podmínek pro dřívější odchod do důchodu pro ty, co tak dlouho pracovat nemohou je věc druhá.

Souhlasíte prosím s následujícími tvrzeními? Děkuji
1. Poslední pracovní skupina pro Nečasovu penzijní reformu se skládala především ze zástupců soukromých penzijních fondů, které na ní měly pochopitelně enormní zájem vydělat a vylobovat si ji dle svých představ na úkor občanů ČR.
2. Český penzijní systém je navržen celkem správně, žádné další pilíře nejsou zapotřebí. Postačí jen upravit vybrané parametry dle aktuálních potřeb (třeba odvádět na pojistném více).
3. Riskování vkladů penzijního připojištění v rizikových tržních nástrojích je opět lobby penzijních fondů odůvodňované vyšším zhodnocením s možností nepravděpodobné ztráty.

Dobrý den.

1) Toto bych se neodvážil tvrdit. Těch co znám, si vážím jako odborníků.

2) To záleží, co si představujete pod pojmem celkem správně. Myslím, že velmi dobře může fungovat systém, kde je pouze I. a III. pilíř, jako je tomu v ČR. Zároveň ale český systém má do takového ideálního nastavení daleko. Třeba už jen proto, že státní podpora ve III. pilíři je enormní a úspory jednotlivců velmi malé. A tak téměř všichni důchodci žijí prakticky jen z I. pilíře. Systém je z tohoto pohledu jednopilířový. Se všemi riziky a problémy. A prostoru pro vylepšení v I. pilíři je také nemálo. Samozřejmě to někdy není jednoduché, ale prostor tam určitě je velký. Třeba důchody budoucích OSVČ, potřebná minimální doba pojištění, informovanost občanů o tom, jaký důchod mohou čekat atd. Zvyšovat plošně pojistné považuji za vysoce nešťastné. Abych tak řekl, "tudy ne".

3) Ne, v jistých situacích má rizikovější strategie smysl (např. u mladších lidí), v jiných ne (lidi pár let před důchodem). Mimochodem, tím, že spoléháte na stát, také riskujete. Stát vám může důchod snížit (jako v Řecku), může změnit podmínky pro výpočet důchodů tak, že to pro vás bude nevýhodné (třeba sníží valorizaci, jako to již udělal), může zvýšit důchodový věk nebo potřebnou minimální dobu pojištění (jako to již udělal).

Dobrý den, jde nějakým způsobem zaplatit si sociální pojištění jiným způsobem než jen ze srážky ze mzdy nebo zaplacením jako OSVČ. Myslím například, když má člověk nějaké peníze naspořené může si sám zaplatit na důchod. Když mě nikdo nechce zaměstnat? Děkuji za odpovědˇ.

Dobrý den,

ano, můžete zaplatit pojistné dobrovolně. Jde to i zpětně, ale velmi omezeně.

Za jistých okolností to může dávat smysl. Za jistých okolností se to vyplatí i v případě, pokud je člověk nezaměstnaný. Zde je ale dobře vyzjistit (asi pro vás bude nejlepší se poradit na infocentru České správy sociálního zabezpečení), jestli se vám doba nezaměstnanosti započítává pro výpočet důchodu nebo ne. Záleží to na tom, kdy a jak dlouho jste byla nezaměstnaná. Pokud jste pár let před důchodem, může být výhodný i předdůchod.

Obecně se každopádně nevyplatí nic nedělat. Dobrovolné pojištění, byť za jeden rok, vám může docela dost zvednout starobní důchod. Určitě začněte s dotazem na České správě sociálního zabezpečení.

Proč se důchody vždy valorizují procentně takže se vždy nejvíc přidá těm s nejvyšším důchodem.???
Já s mým důchodem 8400 Kč opět dostanu jen pár korun těm vysokým se přidávají tisíce.!!!
Děkuji za odpověd !

Dobrý den.

Důchody se můžou valorizovat různě, všem o pevnou částku (např. 500 Kč měsíčně), všem o stejné procento (např. o 5 %) nebo například jinak starším a jinak mladším důchodcům, případně jinak chudším a jinak bohatším důchodcům. U nás je valorizace dost, podle mě zbytečně, složitá. Nefunguje to úplně tak, že všem přidáme např. 5 %. Ve skutečnosti to funguje tak, že chudším se přidá "trochu více procent" a bohatším "trochu méně procent".

Ale velmi zjednodušeně řečeno, systém "všem valorizujeme o stejné procento" dává smysl z toho pohledu, že zachovává proporce mezi důchody. Kdo vydělával dvakrát více, odvedl dvakrát více na pojistném a jeho valorizace je dvakrát vyšší. V takovém systému redistribuce mezi chudšími a bohatšími probíhá jen při nastavení nástupního důchodu, protože kdo vydělával dvakrát více a odvedl dvakrát více na pojistném, zdaleka nemá dvakrát vyšší důchod.

Mimochodem, drtivá většina lidí má důchod do 15 tisíc měsíčně. A ani u nich valorizace není v tisících. Ale ještě jednou opakuji, náš systém valorizace všem nevalorizuje o stejné procento. Chudším o nepatrně vyšší procento, bohatším o nepatrně nižší.

Hezký den, souhlasíte, aby bylo zavedeno opatření, které by umožňovalo, aby část odvodů zaměstnanců mohla být adresována na konkrétního seniora, tj. aby děti měli možnost přispívat určitým procentem své mzdy na důchody přímo svým rodičům. Děkuji.

Dobrý den,

spíše ne. Alespoň tak, jak o něm v současnosti často mluví politické strany. Podle mě fungují efektivnější podpory rodin s dětmi. Protože tzv. asignace pojistných, tedy převod části pojistných přímo vašim rodičům:

- by podle současných proklamací politických stran nejspíš fungovala tak, že reálně například 1 % své mzdy dáte svým rodičům, ne státu. Stát je pouze přímo pošle vašim rodičům. To znamená, že důchodový účet přijde o část příjmů a navýší se jeho dluh.

- vám jako rodiči se dle těchto návrhů zvýší důchod jen, když vaše dítě pracuje. A zvýší se vám tím více, čím více vydělává a odvádí státu. Rodiče žen tak na tom budou hůř než rodiče mužů, protože muži vydělávají o 22 % více. Rodiče žen navíc nebudou dostávat tím méně, čím více jejich dcera má dětí. O to déle totiž jejich dcera bude na rodičovské a nebude mít příjmy a taky po dlouhé rodičovské nebude mít tak vysokou mzdu.

- toto opatření nejspíš nebude fungovat ani jako podpora porodnosti. Pokud váhám, jestli mít děti, spíš mě "přesvědčí" dobrá dostupnost školek a dobrá podpora státu v době výchovy dítěte. Ne že za dlouho v důchodu dostanu více.

Takže závěrem, takové opatření bych nenavrhoval, protože, myslím, jsou jiná, která rodičům pomohou podstatně více.