Pohledem analytika - Britská libra v minulých dnech opět dokázala, proč je v současnosti mnohými obchodníky považována za jednu z nejslabších světových měn. Zatímco euro zpevnilo vůči americkému dolaru od června o 5,5 % a japonský jen o 7,7 %, kurz britské měny se na páru s dolarem během stejné doby téměř nezměnil.
Podíváme-li se na vývoj na devizovém trhu v horizontu posledních dvou let, vypadá situace pro libru ještě žalostněji. Zatímco euro zpevnilo k dolaru o 3,5 % a japonský jen dokonce o 27,8 %, zaznamenala libra během stejného období pád o rovných 20 %. Výprodej v posledních měsících roku 2008, kdy libra ztratila 30 % ze své hodnoty, si přitom v ničem nezadal s dnes už legendárním útokem George Sorose na libru v roce 1992.
Splaskla realitní bublina
Proč libra upadla v nemilost obchodníků? Hlavní důvody můžeme spatřovat ve stavu britské ekonomiky a především měnové politice Bank of England. Velká Británie si jen v uplynulém roce prošla šestiprocentní kontrakcí HDP a jako jediná ze zemí G7 dosud stále nedokázala mezičtvrtletně růst.
Za to tamní ekonomika vděčí zejména splasknutí bubliny na domácím nemovitostním trhu. Ta se společně s globální finanční krizí negativně podepsala na velmi koncentrovaném britském finančním sektoru, který prudce přibrzdil (do té doby velmi robustní) úvěrovou expanzi.
Právě problémy britských bank následně vedly Bank of England k agresivní měnové politice, která po snížení úrokových sazeb až k 0,50 % přešla na přímé pumpování nových peněz do ekonomiky. Ve své monetární expanzi přitom banka nepolevuje ani nyní.
Agresivní Bank of England
Zatímco hlavní centrální banky světa (Fed, ECB, Bank of Japan) v minulých měsících začaly obchodníky opatrně připravovat na to, že by mohly pozvolna utahovat své monetární kohoutky, Bank of England v srpnu všechny šokovala poté, co rozhodla o tom, že do své bilance nakoupí daleko více vládních a firemních dluhopisů, než původně zamýšlela.
Z částky 125 miliard liber tak bylo rázem 175 miliard, aby se v listopadu celkový objem nákupů vyšplhal až na 200 miliard. To je ekvivalent 18 % HDP, což staví Bank of England do pozice jedné z nejagresivnějších centrálních bank světa.
Tato politika - známá jako kvantitativní uvolňování - si dává za cíl zvýšit tempo růstu nominálních výdajů, které by následně přispělo ke zrychlení tempa růstu indexu spotřebitelských cen (CPI), a to až zpět k 2% hranici. Toho je však dosahováno prostřednictvím snižování kupní síly domácí měny, což je hlavní důvod toho, proč se libra v současnosti ani zdaleka neblíží své "předkrizové" ceně.
Dosud poslední ránu od centrální banky libra obdržela ve středu, kdy byl zveřejněn tradiční inflační report, ve kterém Bank of England každé tři měsíce zpřesňuje svůj výhled pro budoucí vývoj HDP a CPI. Zatímco HDP by měl již v příštím roce začít konečně růst, od CPI banka očekává, že se i v nadcházejících dvou letech bude pohybovat pod 2 %.
Report navíc upozornil, že pokud by banka následovala očekávání trhu a zvýšila sazby v roce 2010 na 1,5 % a v roce 2011 na 3 %, byl by CPI stlačen hluboko pod dvouprocentní cílovanou hranici. Tím dala obchodníkům jasně najevo, že jsou jejich očekávání ohledně zpřísňování měnové politiky přehnaná. Jak navíc v doprovodném komentáři uvedl šéf banky Mervyn King, šance na to, že by banka ještě vystupňovala své kvantitativní uvolňování, jsou stále otevřené.
Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Libra se krátce po zveřejnění středečního reportu dostala pod silný prodejní tlak, když jen na páru s dolarem ztratila téměř procento. Výrazného snížení se pak dočkaly také výnosy z britských vládních dluhopisů.
Zatímco Fed s nakupováním státních dluhopisů přestal již v minulém měsíci a ECB začíná vážně uvažovat o tom, že by již v příštím roce mohla začít odstraňovat svá opatření na podporu likvidity, Bank of England se zdá být od čehokoli, co připomíná zpřísňování měnové politiky, stále ještě na hony vzdálená.
Tato skutečnost se může podepsat na britské libře i do budoucna velmi negativně, a to především v situaci, kdy by Fed i ECB začaly se zvyšováním úrokových sazeb dříve než Bank of England. Pokud se tak skutečně stane, časy, kdy se libra prodávala za dva dolary, jeden a půl eura, nebo dokonce 40 korun, se nemusí ještě velmi dlouhou dobu opakovat. Hrozit přitom může pravý opak - že se britská měna dočká dalšího slábnutí.
Jaroslav Brychta autor je analytikem společnosti X-Trade Brokers |