Levnější dálniční známky? Krajské verze dostaly šanci

Petr Kučera Petr Kučera
19. 5. 2015 16:30
Poslanci poslali do dalšího projednávání návrh na zavedení levnější varianty dálničních známek, která by platila jen na území jednoho nebo více krajů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ministerstvo dopravy

Praha – Poslanci v úterý dali šanci návrhu na zavedení levnější varianty dálničních známek v maximální ceně 300 korun ročně, která by platila jen na území jednoho nebo více krajů. Má vyjít vstříc řidičům, kteří pravidelně využívají jen několik kilometrů dálnice nebo rychlostní silnice, a přitom musí platit celorepublikovou známku v ceně 1500 korun ročně, nebo tyto komunikace objíždět.

Zamítnout návrh hned v prvním čtení chtěli především zástupci vládního hnutí ANO (jehož zástupce nyní řídí i ministerstvo dopravy) a opoziční TOP 09, nepodpořili jej ani poslanci ODS a KDU-ČSL. Do dalšího projednávání ale návrh prošel díky podpoře Novotného stranických kolegů z vládní ČSSD a opoziční KSČM. Nyní jej tedy projedná hospodářský výbor Sněmovny.

Vláda však návrh odmítá. A vzhledem k tomu, že vládní koalice má většinu poslanců, není konečné schválení zákona - pokud ČSSD nezíská více opozičních hlasů - pravděpodobné. Dnešního hlasování se zúčastnilo jen 112 z celkových 200 poslanců.

S návrhem na rozšíření dálničních známek o regionální varianty přišel Karlovarský kraj. Na jeho území je totiž v provozu zatím jen necelých 38 kilometrů rychlostní silnice mezi Chebem a Karlovými Vary. Jde o pouhá tři procenta rozsahu dálniční sítě v Česku.

Další nejbližší dálniční úsek – dálnice D5 u Boru u Tachova v Plzeňském kraji – je od karlovarské rychlostní silnice vzdálen přes padesát kilometrů. Při cestě z Karlových Varů do Prahy je nejbližší rychlostní komunikace vzdálena 86 kilometrů – vede z Nového Strašecí do Prahy a navzdory opakovanému odložení termínu je její dostavba zatím v nedohlednu.

Hlavním důvodem pro zavedení krajských dálničních známek podle bývalého hejtmana Karlovarského kraje Josefa Novotného (ČSSD) není snaha ušetřit, ale vytlačit tranzitní dopravu z objízdných tras, tedy z menších obcí. Státní rozpočet by si naopak polepšil, protože levnější známku by si podle něj kupovali hlavně lidé, kteří ji zatím nemají a rychlostní silnici či dálnici objíždějí.

Nekoncepční, nesystémový, nepromyšlený

Vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL však návrh odmítla podpořit. Vládní legislativci jej označili za nekoncepční, nesystémový, věcně nepromyšlený a nedostatečně odůvodněný. Proti novince se postavila ministerstva dopravy, vnitra, financí i zemědělství.

Zavedení krajských známek je podle vlády v rozporu s dlouhodobou koncepcí státu spočívající v postupném odstraňování výjimek ze seznamu zpoplatněných komunikací, jejímž účelem je alespoň dílčí zvýšení návratnosti finančních prostředků, jež stát do výstavby, oprav či údržby dálnic a rychlostních silnic investuje.

Vláda je přesvědčena, že by krajské známky vedly k poklesu výnosů z časového poplatku, protože řidiči by si kupovali známky jen na část dálniční sítě. "Toto tvrzení ale vláda neopřela o žádný kvalifikovaný odhad," namítá Novotný, který je současně poslancem.

Maximálně pro čtyři kraje

Prakticky stejný návrh Karlovarského kraje odmítla tehdejší vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM v říjnu 2012, poslanci pak v únoru 2013. Koalice se tehdy mimo jiné domnívala, že jde o specifickou variantu jen pro Karlovarský kraj. Novotný proto nyní zdůrazňuje, že krajské dálniční známky by byly dostupné pro všechny kraje.

Maximální cena roční známky pro jeden kraj by podle návrhu činila 300 korun. Vyplatila by se tedy lidem, kteří během roku používají dálnice nebo rychlostní komunikace maximálně ve čtyřech krajích. Existenci známek na kratší časové období návrh neřeší.

„Prakticky by krajská známka mohla fungovat tak, že na kuponu s celoroční platností by byly vyznačeny zkratky jednotlivých krajů a pověřený prodejce by při prodeji kuponu vyznačil kraj, respektive kraje, pro jejichž území byl poplatek zaplacen,“ uvádí návrh. Stát by tedy nemusel tisknout třináct nebo čtrnáct různých variant známek pro každý kraj.

Praktické problémy

Právě tento model je ale podle vlády jednou z nevýhod navrhované novinky. Kontrola kupónů by totiž byla obtížnější než dosud, protože by se dala uskutečnit až po zastavení vozidla.

Praktický problém by podle vlády nastal také u dálnic a rychlostních silnic, které překračují hranice kraje. Řidiči takovou změnu nemusí v praxi ani zaregistrovat, takže by museli být včas upozorněni na blížící se hranici krajů, aby se mohli rozhodnout, zda v jízdě po placeném úseku pokračovat. To by si však vyžádalo dodatečné náklady na dopravní značení.

Podle vlády není prokázáno, že by vozidla do maximální povolené hmotnosti do 3,5 tuny zpoplatněný úsek masově objížděla. A i kdyby, působí to výrazně menší škody, než kdyby úsek objížděla těžší vozidla – jich se ovšem návrh netýká, protože místo známek platí formou elektronického mýtného.

 

Právě se děje

před 36 minutami

Potřebujeme evropské peníze hlavně na infrastrukturu, shodli se lídři Visegrádu

Premiéři zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se shodují, že čerpání peněz z evropského fondu obnovy musí být flexibilní a spravedlivé. Nemůžeme být trestáni za úspěchy, řekl polský premiér Mateusz Morawiecki na tiskové konferenci po jednání předsedů vlád ve Varšavě.

Státy jižní Evropy podle Morawieckého potřebují peníze na boj s nezaměstnaností, jiné, například ty ze střední Evropy, na rozvoj infrastruktury. "Musíme mít prostředky na infrastrukturu, výstavbu silnic, železnic, mostů, energetickou a internetovou infrastrukturu, digitalizaci. Proto je flexibilita pro nás velmi důležitá. To je to, o čem jsme mluvili a na co budeme mít stejný názor v Bruselu," řekl.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se tam 17. července poprvé po pěti měsících protikoronavirových opatření osobně setkají, aby jednali o unijním rozpočtu na léta 2021-27 a fondu obnovy ekonomik.

Zdroj: ČTK
Další zprávy