Pondělní prezidentské veto může odložit start hlavní části důchodové reformy. Pokud vládní koalice nenajde dost poslanců k jeho přehlasování, může reforma začít - místo plánovaného začátku roku 2013 - až o rok nebo dva později.
Vedle dalších dopadů by toto odložení mělo dopad i na způsob "prodeje" reformy. Konkrétně na regulaci finančních poradců, kteří mají nové produkty nabízet.
Pokud reforma začne podle plánu od ledna 2013, bude vám ji moci prodat prakticky kdokoliv. Jestliže však začne později, mohli by tak činit jen akreditovaní poradci se speciální zkouškou.
Odborná způsobilost, ale ne hned
Zamezit "živelné distribuci" nových penzijních fondů v rámci druhého pilíře má požadavek na odbornou způsobilost finančních zprostředkovatelů.
S tímto omezením počítají už schválené zákony týkající se hlavní části reformy (na jejich platnost nemá prezidentské veto vliv, Klausův krok zdrží jen přijetí posledního "technického" předpisu).
Zájemce o distribuci takzvaného druhého pilíře (nových fondů) má prokázat odbornou způsobilost zkouškou před akreditovanou komisí, přičemž platnost zkoušky je pět let.
Jenže v současnosti teprve probíhá akreditace žadatelů o provádění odborných zkoušek - byť první společnost, Santia, ji získala už k 7. září.
Není tedy možné stihnout provést akreditaci a zároveň vyzkoušet zájemce o prodej penzijního spoření do konce roku, aby mohli začít s distribucí od 1. ledna 2013.
A politici si jsou toho vědomi. Proto odložili požadavek na prokázání odborné způsobilosti do 1. června 2013 (i když někteří poradci by nakonec stihli i původní termín - zmíněná společnost Santia plánuje, že je začne zkoušet na konci letošního října).
Pokud reforma začne podle plánu už od ledna, bude tak regulace odborné způsobilosti finančních "poradců" chybět právě v době, kdy je nejvíce potřeba - tedy v počátku prodeje, kdy bude moci do penzijních společností vstoupit kdokoli a špatným prodejem lze spáchat nejvíce škody.
Vždyť právě odborná způsobilost by měla zajistit, aby lidé těsně před důchodem buď do penzijních společností nevstupovali, nebo (pokud je jejich příjem vysoký) investovali do konzervativních strategií.
Přísnější regulace by pak začala platit až později, kdy už přitom lidem nehrozí takové riziko. Od druhé poloviny roku 2013 se totiž do reformy budou moci zapojit už jen lidé do 35 let věku, kteří si (s vidinou ještě 30 let do penze) mohou v klidu dovolit investovat dynamicky, a pokud jejich příjem nepatří k minimálním, příliš škody u nich vstupem do 2. pilíře udělat nelze.
Omezení provizí
Česká vláda se při přípravě omezení distribuce penzijní reformy snažila poučit v sousedním Slovensku. Vysoké provize tam vedly jednak k lákání ke vstupu do penzijních fondů úplně všech lidí bez ohledu na vhodnost, jednak k finančním potížím některých penzijních fondů.
Dalším opatřením proti živelné distribuci penzijní reformy je striktní omezení výše vyplácených provizí. Výše odměny za uzavření jedné smlouvy o důchodovém spoření nesmí podle zákona překročit 3,5 % průměrné mzdy v národním hospodářství (za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku)."
V praxi omezení znamená strop provizí v příštím roce na úrovni přibližně 830 korun za uzavřenou smlouvu.
Podle Petra Šafránka, generálního sekretáře Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky, jde o neadekvátní částku i vzhledem k politickému riziku, které na sebe finanční zprostředkovatel přebírá. Pokud doporučí svému klientovi přejít do 2. pilíře a následně po změně vlády dojde k jeho zrušení, bude to on, kdo bude muset "neúspěch investice" klientovi vysvětlovat.
"Kdybych chtěl být stručný, tak bych řekl, tak to za těch 830 Kč nedělejte," reaguje na námitku Petra Šafránka náměstek ministra financí Radek Urban.
Zástupci finančně poradenských společností tvrdí, že pro finanční poradce, kteří pracují s klienty dlouhodobě, představuje doporučení ke vstupu příliš velké reputační riziko, navíc s minimální odměnou. Penzijní reformu tak budou prodávat převážně jednorázové účelově založené společnosti, pro které bude odměna dostačující vzhledem k objemu uzavřených smluv a neexistenci reputačního rizika, neboť klienta uvidí pouze při podpisu smlouvy.
"Vy předpokládáte, že veškeré jednorázové sítě budou podvodníci. To my předpokládat nemůžeme," říká náměstek Urban.
Čtěte také: Iluze zisku: Fondy se zbavují nákladů příštích období Co více ovlivňuje výši důchodu: Příjmy, nebo doba pojištění? Riester aneb Německá inspirace pro české důchody |