Podpora v nezaměstnanosti je určena pro ty, kdo přijdou o zaměstnání a jsou vedeni jako uchazeči o zaměstnání na Úřadu práce ČR. Slouží jako dočasné zmírnění výpadku příjmů.

Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti

Musí být splněno několik hlavních podmínek:

• Na podporu má nárok uchazeč o zaměstnání vedený v evidenci Úřadu práce ČR.
• Uchazeč musí splňovat podmínku minimální "odpracované" doby (resp. minimální doby účasti na důchodovém pojištění), v rozsahu nejméně 12 kalendářních měsíců za poslední dva roky.

Kromě těchto dvou hlavních podmínek jsou i další. Ty se mohou týkat třeba těch, kdo v nedávné době již čerpali jinou podporu v nezaměstnanosti. Svou roli hraje třeba i to, jakou formou byl ukončen pracovní poměr (viz dále).

Kdo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti

Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá ten, kdo nebude vedený na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání. Nebo ten, kdo nesplňuje minimální dobu účasti na důchodovém pojištění (nebo není možné započíst nějakou náhradní dobu zaměstnání). Typicky se může jednat třeba o studenta po ukončení studia (který během studia nepracoval).

Nárok na podporu pak není ani v případě, že je pracovní poměr ukončen z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Takový uchazeč o zaměstnání nemůže být po dobu šesti měsíců zařazen do evidence Úřadu práce ČR, nemůže mít tedy nárok ani na podporu.

Nárok na podporu nemá ani uchazeč o zaměstnání, který vykonává nějakou brigádu (bude mít nějaký příjem z práce na DPP nebo DPČ). Během doby čerpání podpory není možné mít žádný příjem.

Až po vyčerpání podpory je možné mít příjem do výše jedné poloviny minimální mzdy (v roce 2018 je to 6100 Kč).

Jaká je minimální "odpracovaná" doba pro nárok na podporu?

O nároku na podporu v nezaměstnanosti nerozhoduje ani tak doba strávená v zaměstnání, jako účast na důchodovém pojištění. Abyste měli nárok na podporu, musíte mít v posledních dvou letech (před zahájením evidence na ÚP) účast na důchodovém pojištění v rozsahu nejméně 12 kalendářních měsíců.

Účast na důchodovém pojištění vzniká:

• V zaměstnání, kde zaměstnanec/zaměstnavatel platí sociální pojištění (u práce na DPP nebo DPČ je sociální pojištění placeno jen při vyšším výdělku).
• U OSVČ, kteří si platí sociální pojištění sami.

Nemusí se jednat jen o "odpracovanou" dobu (zaměstnání/podnikání), ale započítává se i tzv. náhradní doba zaměstnání. Sem patří třeba rodičovská dovolená (péče o dítě do čtyř let věku), výkon dlouhodobé dobrovolnické činnosti, dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a další. Podrobněji viz paragraf 41, Zákon o zaměstnanosti (435/2004 Sb.)

Kolik je podpora v nezaměstnanosti v roce 2018?

Výše podpory v nezaměstnanosti se odvíjí od vaší průměrné čisté mzdy v posledním ukončeném kalendářním čtvrtletí. Pokud byste tedy o podporu v nezaměstnanosti žádali třeba v září 2018, vycházelo by se z průměrné mzdy za 2. čtvrtletí (tedy duben až červen). Pokud byste o podporu žádali až v říjnu 2018, vycházelo by se již z 3. čtvrtletí (červenec-září).

Výše podpory je pak odstupňována takto:

• první dva měsíce = 65 % z průměrné čisté mzdy
• druhé dva měsíce = 50 % z průměrné čisté mzdy
• zbytek doby (maximálně sedm měsíců) = 45 % z průměrné čisté mzdy

Pokud je ale pracovní poměr ukončen ze strany zaměstnance bez vážného důvodu (viz dále), pak je po celou dobu podpora jen ve výši 45 %.

Jaká je maximální podpora v nezaměstnanosti v roce 2018?

Maximální výše podpory je zákonem omezena na 0,58násobek průměrné mzdy v ČR za 1. až 3. čtvrtletí v předchozím roce. Pro rok 2018 tedy platí toto omezení:

• Maximální podpora v nezaměstnanosti v roce 2018 = 16 682 Kč
• Maximální podpora při rekvalifikaci v roce 2018 = 18 695 Kč

Jak dlouho budu dostávat podporu v nezaměstnanosti?

To, jak dlouho můžete dostávat podporu v nezaměstnanosti, je odstupňováno podle věku. Vychází se zde z toho, že starší lidé mají větší obtíže s nalezením nové práce:

• 5 měsíců, pokud je vám do 50 roků
• 8 měsíců, pokud je vám mezi 50 a 55 roky
• 11 měsíců, pokud je vám nad 55 roků

Podpora v nezaměstnanosti a odstupné

Pokud máte v zaměstnání nárok na odstupné (jeden až tři měsíce ze zákona podle odpracovaných let, nebo i delší na základě dohody se zaměstnavatelem), pak to má vliv na vyplácení podpory v nezaměstnanosti: Po dobu, kdy vám náleží odstupné, není vyplácena podpora.

Pokud byste při ukončení zaměstnání dostali od zaměstnavatele odstupné ve výši tří měsíčních platů, tak za první tři měsíce (kdy budete vedeni v evidenci Úřadu práce ČR) nebudete dostávat žádnou podporu. O podporu tím ale nepřicházíte. Od čtvrtého měsíce už na ni budete mít nárok. Podle věku pak máte nárok na 5, 8 nebo 11 měsíců (délka čerpání se tedy nekrátí).

Má nárok na podporu i OSVČ po skončení podnikání?

Ano. Nárok na podporu v nezaměstnanosti vzniká, pokud je splněna podmínka minimální doby účasti na důchodovém pojištění (placení sociálního pojištění) v délce nejméně 12 kalendářních měsíců za poslední dva roky.

Pokud tedy OSVČ v posledních dvou letech podnikal a alespoň 12 měsíců platil sociální pojištění, pak může mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Případně se může jednat i o součet doby účasti na důchodovém pojištění vzniklé v předchozím zaměstnání a doby účasti na důchodovém pojištění během podnikání.

Po ukončení nebo přerušení podnikání tedy OSVČ může jít na úřad práce a může mít nárok na podporu stejně jako zaměstnanci. Její výše se odvíjí od vyměřovacího základu pro sociální pojištění. Tedy velmi zjednodušeně od toho, jak vysoké sociální pojištění OSVČ platí. Obecně se dá říci, že OSVČ mívají nárok spíše na nízkou podporu.

Nárok na podporu po skončení rodičovské dovolené?

I žena po skončení rodičovské dovolené, která v posledních letech nikde nepracovala, může mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. To je dáno tím, že doba péče o dítě (do čtyř let věku) se započítává jako tzv. náhradní doba zaměstnání. Je tedy splněna podmínka minimální doby 12 měsíců za poslední dva roky.

U žen po skončení rodičovské se ale výše podpory nedá vypočítat z průměrné mzdy (většina žen během rodičovské nepracuje). V takovém případě se vychází z průměrné mzdy v ČR za 1. až 3. čtvrtletí v předchozím roce. Výše podpory po rodičovské je:

• První dva měsíce = 15 % z průměrné mzdy v ČR (v roce 2018 je to 4314 Kč)
• Druhé dva měsíce = 12 % z průměrné mzdy v ČR (v roce 2018 je to 3451 Kč)
• Zbytek doby = 11 % z průměrné mzdy v ČR (v roce 2018 je to 3164 Kč

Vážné důvody pro ukončení zaměstnání

Pokud je zaměstnání ukončeno ze strany zaměstnance bez uvedení vážného důvodu, pak má jen nižší podporu (po celou dobu jen 45 %). To se týká případů, kdy je pracovní poměr ukončen výpovědí ze strany zaměstnance. Nebo i případů, kdy je zaměstnání ukončeno dohodou.

Vážné důvody pro ukončení zaměstnání jsou definovány v paragrafu 5c, Zákona o zaměstnanosti (435/2004 Sb.), a spočívají v:

1. nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,
2. nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
3. docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte,
4. místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
5. okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce,
6. zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s Úřadem práce - krajskou pobočkou Úřadu práce a pobočkou Úřadu práce pro hlavní město Prahu (dále jen "krajská pobočka Úřadu práce") při zprostředkování zaměstnání, nebo
7. jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele.