Praha - Děti nedostanou možnost přispívat svým rodičům na vyšší penzi ze svého povinného důchodového pojištění. Šlo přitom - alespoň podle průzkumů a ohlasů čtenářů - o zřejmě nejatraktivnější část chystané důchodové reformy.
Na možnosti takzvané asignace se v únoru minulého roku shodli ekonomičtí ministři koaličních stran, počítal s ní i původní návrh reformy z dílny ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09).
Převod části povinných odvodů dětí přímo rodičům měl být určitou odměnou pro ty, kteří - řečeno slovy místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska - při výchově potomků mysleli nejen na kvantitu, ale také na kvalitu.
"Rodiče, kteří vychovají několik vzdělaných a pracovitých dětí, nebudou muset tolik spořit na důstojný důchod. Investice do dobré výchovy potomků se jim totiž vrátí tím, že v seniorském věku dostanou peníze navíc přímo z odvodů jejich dětí. Kdo přivede na svět pět líných pobíračů sociálních dávek, nedostane nic navíc," vysvětloval před dvěma lety Kalousek v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Zavedení principu mezigenerační solidarity požadovaly později zejména Věci veřejné, prosadily jej do dodatku ke koaliční smlouvě.
Novinka se měla doplnit do už schválených zákonů upravujících důchodovou reformu. Nakonec k tomu však nedojde. Koalice se na tom dohodla ještě před rozpadem Věcí veřejných.
Důvod? Mělo to být výhodné pro děti i rodiče, jen ne pro státní kasu.
Jsme pro, ale...
Ve prospěch svých rodičů v důchodovém věku by každý pracující mohl odvést jedno procento ze svého povinného důchodového pojištění (tedy z hrubého příjmu), aniž by si tím jakkoli omezil výši svého čistého příjmu, případně výši budoucí penze. TOP 09 dokonce původně počítala se dvěma procenty.
"Kdo má hrubou mzdu například 25 tisíc korun měsíčně, ročně tedy 300 tisíc, může svým rodičům přispět částkou až tři tisíce korun ročně. O stejnou částku se mu pak v rámci ročního zúčtování daně zvýší sleva na dani," vysvětloval plánovaný princip mezigenerační dohody v minulém roce hlavní analytik společnosti AWD Tomáš Rampula.
O jmenované peníze by ale přišel státní rozpočet, konkrétně státní pilíř důchodového systému. V nejnovější vlně svých úsporných plánů to tedy nemohla vláda nechat bez povšimnutí a oproti původní shodě plán na zavedení mezigenerační solidarity zatím nechala ležet mezi nerealizovanými návrhy.
Podle mluvčího ministerstva financí Ondřeje Jakoba princip mezigenerační solidarity vládou neprošel, protože priority v důchodové reformě jsou nyní v zavedení takzvaného druhého pilíře (nové spoření na individuální účty), reformě třetího pilíře (dosavadní penzijní připojištění) a zavedení předdůchodů.
| Čtěte také: Jak se vyznáte v důchodové reformě? Zkuste náš test Další návrh: Pracující důchodci přijdou o daňovou slevu Dohodnuto: Důchodci dostanou přidáno méně |
„Asignaci podporuji a budu ji i nadále prosazovat. Nicméně zpracovatelem této části důchodové reformy je ministerstvo financí a při diskusi o asignaci je nutné brát v úvahu rozpočtové možnosti," řekl online deníku Aktuálně.cz ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.
Také Věci veřejné hodlají návrh nadále podporovat.
Teoreticky se tedy ještě může stát, že asignace procenta z důchodového pojištění nemusí skončit jen mezi nerealizovanými návrhy. Určitě to ale nebude hned ke startu důchodové reformy v lednu 2013.
Nesmyslné a nespravedlivé
Analytici ale takový osud plánované asignace, která měla „změkčit" dopady důchodové reformy, vítají. Již od začátku ji označují za nesmyslnou.
„Jedno procento z důchodového pojištění by nic neřešilo, systém sociálního pojištění by to zkomplikovalo a prodražilo. Ze zkušeností ze Slovenska lze dokonce usuzovat, že náklady spojené s administrací výběru a přerozdělením daní by mohly být i vyšší než plynoucí dodatečný výnos," říká například Dušan Šídlo, analytik společnosti Partners Financial Services.
Hlavní nevýhodou by podle něj pak byla nespravedlnost celého systému, protože ani "dobře vychované dítě" není vždy plátcem důchodového pojištění.
„Rodič, jehož dobře vychované dítě neodvádí sociální pojištění, například pracuje v zahraničí, je dlouhodobě v domácnosti nebo má vážné zdravotní problémy, by žádný příspěvek k důchodu nedostal," uzavírá Šídlo.
