Ministr financí chce výrazně snížit výdajové paušály pro živnostníky OSVČ - Aktuálně.cz

28. 7. 2011 8:45

Ministr financí chce výrazně snížit výdajové paušály pro OSVČ

Praha - Drobné podnikatele zřejmě čekají buď vyšší daně, nebo podstatně více papírování. Vláda jim přitom slibovala nezvyšování odvodové zátěže a další pokles administrativních povinností.

Ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 chce totiž snížit daňové paušály pro živnostníky a další osoby samostatně výdělečně činné. Výhodné paušály využívá téměř polovina všech drobných podnikatelů.

Podle zdroje z ministerstva, který ve středu citovaly Lidové noviny, by paušály měly klesnout na 20 procent s výjimkou podnikatelů v zemědělství.

Sám Kalousek ale takto razantní pokles paušálů odmítá. "Můj návrh, který předložím do diskuse, je snížení na 20, 40 a 50 procent," upřesnil pro čtvrteční Lidové noviny.

Zatímco řemeslníkům by razantní snížení paušálu přineslo v praxi "jen" o dost více papírování, některým jiným živnostníkům či takzvaným svobodným povoláním by mohlo zvednout daně nejméně na dvojnásobek.

Změna plánu

Sám Kalousek přitom ještě letos v březnu živnostníkům sliboval, že paušály nezvýší. "Informace o chystaném zvýšení odvodové zátěže živnostníků jsou zcela nepravdivé a já ujišťuji, že vláda naplní své programové prohlášení, kde se ji zavázala nezvýšit," uvedl tehdy v oficiálním prohlášení.

Změnu paušálů nepředpokládá ani "komplexní" a údajně definitivní návrh daňové reformy, který v polovině července dokončilo ministerstvo financí a jen s drobnými změnami oproti jarnímu plánu poslalo do vlády.

"Daňový paušál má především zjednodušit administrativu. Logika ale velí, že za to pohodlí, že nemusíte vést účetnictví, zaplatíte na daních o něco málo více. Ne o mnoho, ale nesmí to být výhodnější," vysvětlil Kalousek tento týden Hospodářským novinám.

"Navrhnu 20 procent pro OSVČ, kteří se živí mozkem, počítačem a tužkou, 40 procent pro řemeslníky, jako jsou například instalatéři nebo malíři pokojů, a 50 procent pro živnostníky v zemědělství a prvovýrobě. Druhý model je 30 a 50 procent nebo 25 a 50 procent. Zhruba na těchto hranicích bych rád zahájil diskusi," upřesnil ve čtvrtek pro LN.

Nejistota vadí víc než daně

Velkorysost paušálů, hlavně pro svobodná povolání, uznává i třicetiletá Kateřina Zemanová, která si přivydělává jako překladatelka a redaktorka na volné noze. "Ale když už se Kalousek rozhodl, že je nesníží, neměl by to měnit hned po pár měsících," říká.

Autor fotografie: Jan Langer

Čtěte také

"Na jaře jsem si - právě na základě toho údajně definitivního Kalouskova návrhu - spočítala, že se mi vyplatí odejít z práce a rozšířit své podnikání na plný úvazek," dodává Zemanová. Právě neustálé změny, kromě paušálů i opakované "losování" čísel DPH, jí vadí víc než samotné zvýšení daní.

Jak to funguje dosud

Osoby samostatně výdělečně činné se už od roku 2005 můžou rozhodnout, jestli si povedou standardní daňovou evidenci či účetnictví, nebo se rozhodnou pro takzvané výdajové paušály.

V prvním případě si musejí shromažďovat všechny doklady o příjmech a výdajích a následně je zpracovávat.

Druhá varianta - paušály - je mnohem jednodušší, protože tato administrativa odpadá a vychází se z fikce, že daňově uznatelné náklady (související s dosažením a udržením zisku) tvoří určité procento z příjmů.

Tyto výdajové paušály jsou v Česku oproti zahraničí velkoryse vysoké a vedle opoziční ČSSD je kritizují také koaliční Věci veřejné.

U řemeslných živností si lze nyní jako náklady odečíst 80 procent příjmů, stejně jako u zemědělské výroby a lesního či vodního hospodářství. U ostatních živností (například kadeřnictví a další služby) činí paušál 60 procent. U svobodných povolání, příjmů z autorských práv a podnikání podle zvláštních předpisů 40 procent a u příjmů z pronájmu 30 procent.

Řemeslníky čeká více papírování

Kromě zmíněných "podnikatelů v zemědělství" by se chystaná změna relativně nejméně dotkla řemeslníků, kteří mají skutečně vysoké výdaje zejména za nákup materiálu.

Typickým příkladem je truhlář nebo klempíř. Pro zjednodušení počítejme s ročním příjmem ve výši jednoho milionu korun. Od něj si mohou odečíst 80 procent jako náklady právě formou výdajového paušálu, tedy jednoduše bez nutnosti vedení účetnictví. Tím si sníží daňový základ na pouhých 200 tisíc, a teprve z této částky pak platí (po odečtení dalších slev) patnáctiprocentní daň z příjmu.

Právě u řemeslníků ale skutečné náklady činí opravdu čtyři pětiny z příjmů, mnohdy i více. Jestliže vláda výrazně sníží paušály, začali by si opravdové náklady odečítat i ti, kteří dosud využívali jednodušších paušálů.

"Vláda tak ode mne nezíská žádné peníze navíc, naopak se místo 80 procent dostanu se skutečnými výdaji ještě o trochu výš. O dost mi ale přidělá práci," hodnotí chystané změny pětatřicetiletý řemeslník Pavel z Plzně.

"Několik hodin týdně budu muset strávit papírováním, nebo si na to někoho najmout a platit mu. Vláda tak hází klacky pod nohy živnostníkům, kteří nejenže po ní nic nechtějí a dokážou se o sebe postarat sami, ale ještě často dávají práci dalším lidem," dodává Pavel.

Pomineme-li odvody na pojistné, platí Pavel (s využitím současných paušálů a slev) daň z příjmů necelých 15 tisíc korun ročně. Kdyby u paušálů zůstal i po jejich snížení na nejvýše 50 %, zvedla by se mu roční daň na přibližně 120 tisíc.

Pohorší si hlavně svobodná povolání

Pravděpodobně nejvíce by se snížení paušálů dotklo takzvaných svobodných povolání či lidí s příjmy z autorských práv. Vedle překladatelů jde třeba o programátory na volné noze, advokáty, architekty, daňové poradce či lékaře.

Ti si nyní jako náklady mohou díky paušálu odečítat z daňového základu 40 procent příjmů, přitom skutečné výdaje jsou u řady těchto profesí výrazně nižší.

Podívejte se na Kalouskův jarní návrh daňové reformy:

"Ani když do toho započtu všechno cestování související s prací, výdaje na počítače, telefonní účty, slovníky, vzdělávání a podobně, tak se na těch 40 procent ve skutečnosti asi nedostanu," uznává překladatelka a redaktorka Kateřina.

"Na druhou stranu jako OSVČ nebudu mít žádné zaměstnanecké jistoty jako třeba placenou dovolenou nebo první tři týdny nemocenské, na ně si musím utvořit rezervu třeba právě díky tomu paušálu. A sama si musím obstarávat zakázky i všechno papírování kolem," zdůrazňuje.

Kateřina počítala, že s využitím dosavadních paušálů zaplatí na dani z příjmů zhruba 30 tisíc ročně. Jestliže zůstane u paušálu i po jeho snížení ze čtyřiceti na dvacet procent, zaplatila by na daních asi 60 tisíc.