reklama
 
 

Daňové ráje i pekla. Nový žebříček finančních úřadů

31. 3. 2011
Jak často hrozí kontrola? V Praze 2 jednou za 142 let, v Blansku každých šest let
Doporučujeme

Praha - Podnikatele v Blansku kontroluje tamní finanční úřad v průměru každých šest let. Zato do firmy se sídlem v Praze 2 zavítá kontrola v průměru jednou za 142 let.

Vyplývá to z nejnovějšího přehledu, který na základě údajů ministerstva financí zpracovala společnost Terrinvest. Zahrnuty jsou údaje z let 2005-2010, takže přehled zachycuje i dlouhodobější trendy a není tolik ovlivněn výjimkami v jednotlivých letech.

Ve větších městech bývá klidněji

Údaje potvrzují, že podnikatelé ve větších městech se za svůj život setkají s kontrolory finančního úřadu mnohem méně (někteří ani jednou za život) než v menších městech.

Zdaleka to ale neplatí automaticky - například v Plzni jsou kontroly dvakrát častější než třeba v Holicích, Kadani či Vysokém Mýtě. V Brně jsou ještě častější.

Čísla v tabulkách udávají takzvanou periodu kontrol - tedy za jak dlouho se v průměru opakuje kontrola u stejného poplatníka (v Praze 2 je to jednou za 142 let, v Blansku jednou za šest let).

Podrobná verze tabulky, dostupná na webu společnosti Terrinvest, obsahuje vedle počtu provedených kontrol také údaje o počtu pracovníků jednotlivých finančních úřadů či množství registrovaných fyzických a právnických osob.

Podle jednatele společnosti Tomáše Pelikána nejde jen o čistě matematický průměr získaných dat. "V přehledu jsme zohlednili i obvykle delší dobu trvání daňové kontroly u právnických osob, stejně jako údaje o velikosti podnikajících subjektů ve větších městech," říká.

Firma zpracovala také samostatný žebříček podle kontrol jen v roce 2010. Pokud by kontroly zůstaly stejně časté jako vloni, tedy bez zohlednění dlouhodobějšich trendů, čekala by firmy v Praze 2 kontrola pouze jednou za 264 let. Naopak v Blansku každých pět let.

Zájem o přesun sídla roste

Terrinvest se mimo jiné zabývá pronájmem takzvaných virtuálních kanceláří, umožňujících firmám snadno získat sídlo v Praze nebo jiném velkém městě. Právě tyto služby prožívají v posledních letech obrovský nárůst poptávky, což potvrzují i konkurenční poskytovatelé jako například Office House, Smart Office & Companies nebo Chamr & Partners.

Ve "virtuálních kancelářích" sídlí na stejné adrese desítky až stovky různých firem. Ty se dělí o jednu či více sekretářek, které mimo jiné přeposílají došlou poštu nebo přepojují hovory na "skutečné" sídlo firmy. Měsíční pronájem činí několik set korun, v centru Prahy jde už o tisíce.

Únik před úřady však není jediným důvodem formálních změn sídla. Tím druhým je získání lukrativních adres, často v centru Prahy nebo krajských měst. Firma tím mnohdy chce působit seriózněji, než kdyby jako své sídlo uváděla neznámou obec.

Dalším důvodem je finanční náročnost nebo faktická zbytečnost stálé "vlastní" kanceláře, firmy si ji mnohdy pronajímají jen pro konkrétní jednání.

Berňáku utéci nemusíte

Od poloviny roku 2009 mohou firmy měnit sídlo snadněji než dříve. Novela občanského zákoníku totiž zmírnila povinnosti ohledně právnických osob. Nově mohou zapsat do obchodního rejstříku prakticky libovolné sídlo (podrobnosti jsme přinesli v samostatném článku).

Stačí splnit dvě základní podmínky: Sídlo nesmí být v bytě, pokud to "odporuje povaze právnické osoby nebo rozsahu její činnosti". Firma také nesmí namítat, že její skutečné (faktické) sídlo je jinde, než sama uvádí v obchodním rejstříku. To v praxi znamená, že na adrese uváděné v rejstříku musí především přijímat dopisy (po zavedení povinných datových schránek to je ještě jednodušší než dříve).

Přesto i nadále platí, že finančnímu úřadu nelze tak snadno utéci. Daňový řád totiž státu dává silnou zbraň - možnost takzvané delegace místní příslušnosti.

Jestliže třeba pražský finanční úřad usoudí, že podnikatel přesunul sídlo čistě účelově kvůli menší pravděpodobnosti kontrol, zatímco faktické sídlo nebo vedení firmy zůstalo v jiném regionu, může podnikatele "vrátit" zpátky do působnosti původního finančního úřadu.

Této možnosti už úřady v řadě případů (přesné číslo tají) využily. Podle informací čtenářů, firem z oboru i právníků tak činí častěji než dříve. "Pořád jde ale jen o zlomek případů," dodává firemní poradce Jaroslav Novotný.

Upozorňuje, že finanční úřady přitom nemusí posuzovat soulad sídla s občanským zákoníkem. "Daňový řád takový návrat umožňuje, pokud je to podle úředníků účelné a hospodárné," upozorňuje Novotný.

autor: Petr Kučera

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama