reklama
 
 

Daňové změny 2017: Vyšší slevy pro rodiče, výhodnější spoření i sleva za EET

27. 12. 2016
Za uplynulý rok mohou rodiče využít vyšší daňovou slevu na druhé a další dítě. Další zvýšení půjde s největší pravděpodobností využít pro příjmy za rok 2017, vzápětí však zpřísní pravidla pro daňový bonus. Zvyšuje se také takzvané školkovné a daňové výhody u penzijního a životního pojištění. Novou slevu si pak mohou v souvislosti s EET odečíst podnikatelé. Řadu dalších změn projednají poslanci teprve na začátku roku.

Vyšší sleva na děti

Daňová sleva na dítě od roku 2017 s největší pravděpodobností opět stoupne. Pro první dítě v rodině sice zůstává na 13 404 korunách ročně, ale u druhého dítěte se zvýší o 200 korun měsíčně na 19 404 korun ročně, u třetího a každého dalšího dítěte pak o 300 korun měsíčně na 24 204 korun ročně.

Na postupném zvyšování se vládní koalice shodla, přesto si rodiče musí počkat. Stejně jako loni totiž poslanci nestačili schválit novelu ještě do konce roku. Ve výplatě za první měsíce roku se tak vyšší sleva u zaměstnanců projeví až zpětně (v ročním zúčtování daně prostřednictvím zaměstnavatele nebo v daňovém přiznání podávaném na začátku roku 2018).

Slevu, oficiálně zvanou daňové zvýhodnění na vyživované dítě, zvyšovala vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL už pro uplynulé dva roky. Za druhé dítě si rodič - počínaje příjmy za leden 2016 nebo v letos podávaném daňovém přiznání za rok 2016 - může odečíst z daní 17 004 korun, za třetí a případně každé další dítě 20 604 korun. Rodina se dvěma dětmi si tak oproti předchozímu roku polepší až o 1200 korun, se třemi dětmi o 4800 korun.

Zvyšování daňové slevy na vyživované dítě:

za rok 2014 za rok 2015 za rok 2016 za rok 2017
Sleva na první dítě 13 404 Kč 13 404 Kč 13 404 Kč 13 404 Kč
Sleva na druhé dítě 13 404 Kč 15 804 Kč 17 004 Kč 19 404 Kč
Sleva na třetí a každé další dítě 13 404 Kč 17 004 Kč 20 604 Kč 24 204 Kč

Omezení příjmů pro daňový bonus

Maximální výše takzvaného daňového bonusu - 60 300 korun - se nemění. Bonus se vyplácí lidem, kteří uplatňují slevu na dítě a dostanou se poté do "záporné daňové povinnosti". Místo aby pak státu platili daň z příjmů, mohou od něj naopak získat peníze navíc. Bonus mohou využít jen lidé, kteří měli v kalendářním roce příjem minimálně ve výši šestinásobku minimální mzdy - pro příjmy za rok 2016 se tato hranice zvyšuje na 59 400 korun, za rok 2017 pak na 66 tisíc.

Omezí se ale okruh příjmů, které se do tohoto limitu počítají. Nově půjde jen o výdělky ze zaměstnání nebo podnikání, už nikoliv o příjmy z nájmu nebo kapitálového majetku. Ministerstvo financí tak chce omezit jejich umělé navyšování - hlavně díky fiktivnímu nájmu se totiž k bonusu dostává více lidí. Návrh je ještě ve Sněmovně, příjmů za rok 2016 ani 2017 se tedy nedotkne.

Daňové přiznání na dvě strany

Deset let poté, co ODS plánovala "daňové přiznání na jednu stranu A4", přichází první výsledek v praxi. Autorem je ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše z ANO a novinka má řadu omezení.

Především zatím nejde o jednu, ale dvě strany. I tak je to ale posun oproti čtyřem stranám, což je dosud minimální rozsah přiznání, pokud člověk nemá příjmy z podnikání. Nic se nemění ani na dosavadní povinnosti vyplňovat také samostatné přehledy ohledně sociálního a zdravotního pojištění.

Zjednodušený formulář pro daňové přiznání za rok 2016 mohou dobrovolně využít jen zaměstnanci, pokud si sami podávají přiznání a nemají jiný příjem. Kdo si bokem přivydělává jako podnikatel, má příjmy z pronájmu nebo třeba z vlastní malé elektrárny na střeše domu, ten musí vyplňovat staré formuláře včetně všech příloh, tedy více než čtyři strany.

Na dvou stranách nového formuláře se vedle identifikace vyplňují hlavně příjmy a čerpané daňové slevy a zvýhodnění. Na přední straně je i místo pro zažádání o vrácení případného daňového přeplatku. Rozsah informací se tak v praxi nemění, jen zbude méně nevyplněných míst. Lidé si mohou vybrat, zda využijí původní tiskopis, na který jsou zvyklí, nebo nový zjednodušený.

Sleva za školku až 9900 korun

Také za rok 2016 mohou rodiče využít další dárek od současné vlády a snížit si daň o takzvané školkovné. Maximální výše této slevy na jedno dítě je ohraničena částkou měsíční minimální mzdy. Pro daně za rok 2016 se tedy roční limit zvyšuje na 9900 korun, pro rok 2017 stoupne dokonce na 11 tisíc.

Tato "sleva za umístění dítěte" umožňuje jednomu z rodičů odečíst si z daní výdaje, které v příslušném kalendářním roce prokazatelně vynaložil za umístění v mateřské škole nebo jiném zařízení péče o děti předškolního věku. Výši těchto výdajů potvrdí provozovatel školky nebo obdobného zařízení. Nelze si ale odečítat související výdaje jako třeba stravné nebo náklady na dopravu.

Jde skutečně o slevu na dani, tedy částku odečítanou přímo z daní, nikoliv jen ze základu daně.

Zvýšení limitů u penzijního a životního pojištění

Limit pro odpočet penzijního a životního pojištění od základu daně se zvyšuje na dvojnásobek - v obou případech stoupne z nynějších 12 na 24 tisíc korun. Tuto výhodu ale půjde poprvé využít až za příjmy roku 2017, nikoliv tedy za zdaňovací období 2016.

Na samotném penzijním připojištění (doplňkovém penzijním spoření) tak člověk může dostat od státu až 6360 korun za rok. Maximální přímý příspěvek (na jeho výši se nic nemění) i nejvyšší daňový odpočet ale získá jen v případě, že spoří alespoň 3000 korun měsíčně.

Zvyšuje se také daňové osvobození příspěvků na straně zaměstnavatele - z dosavadních 30 na 50 tisíc ročně.

Elektronická evidence tržeb

Podnikající fyzické osoby si mohou nově odečíst z daní až pět tisíc korun na výdaje spojené s pořízením a provozem elektronické evidence tržeb (EET). Konkrétní výdaje není nutné prokazovat (například dokladem o zakoupení pokladny) - stačí, že podnikatel ve zdaňovacím období poprvé zaevidoval tržbu spadající do EET. Tato sleva je ale omezena kladným rozdílem mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevou na poplatníka.

První fáze EET začala v prosinci 2016 a zapojili se do ní provozovatelé stravovacích a ubytovacích služeb. Druhá fáze začne od března a přidají se prakticky všichni obchodníci, pokud přijímají platby v hotovosti, kartou nebo jiným obdobným způsobem - nikoliv převodem z účtu na účet.

Na poslední chvíli chce ministerstvo financí prosadit výjimku pro e-shopy při online platbě kartou, o případných změnách (včetně úlev pro nejmenší podnikatele) mají poslanci jednat v lednu.

Úlevy pro dárce krve a kostní dřeně

Počínaje příjmy za rok 2017 by se mohly rozšířit výhody pro dárce krve či kostní dřeně. Změna je součástí novely, kterou na začátku roku teprve projednají poslanci.

Pokud projde, zvýšil by se odpočet od základu daně z dnešních 2000 na 3000 korun za každý neplacený odběr krve. Dárci kostní dřeně by si nově mohli odečíst 20 tisíc za jeden odběr.

Ve hře je také odpočet 8000 korun ze základu daně za vstup do Českého národního registru dárců kostní dřeně nebo do Českého registru dárců krvetvorných buněk. Tato daňová úleva by šla využít pouze jednou za život.

Návrat slev pro OSVČ a nižší limit pro paušály

Poslanci na začátku roku rozhodnou také o změně pro živnostníky a další osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), příjmů za rok 2016 se už ale nedotkne.

Podnikatelé, kteří používají výdajové paušály, by si opět mohli odečítat z daní také slevy na děti a na manželku či manžela. Tuto možnost jim - kromě přivýdělků - sebrala předchozí vláda ODS, TOP 09 a LIDEM.

Návrat slev ale nebude jen tak. Současně má totiž dojít ke snížení limitu pro využití výdajových paušálů. Zatímco dosud je lze využít pro příjmy nepřesahující dva miliony korun ročně, nově by to měla být jen polovina. Změny ohledně samotné výše paušálů se zatím neplánují.

Zdanění výsluh

Definitivně schválena už je novela, která ruší zdanění výsluh bývalých vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů. Stát nebude danit ani příspěvek na bydlení, který dostávají aktivní vojáci bez služebního bytu. Změna se týká i odbytného.

Zdanění výsluh, odbytného a příspěvku na bydlení přinesla novela zhruba před pěti lety. Nyní se však poslanci přiklonili k názoru, že výsluhy - podobně jako příspěvek na bydlení - nelze pokládat za příjem ze služebního poměru nebo za součást odměny za vykonanou službu, ale za sociální dávku.

Srážková daň i pro drobné zaměstnání

Zatím neschválená novela počítá s 15% srážkovou daní nově i pro příjmy do 2500 korun z takzvané závislé činnosti (zaměstnání). Dosud ji lze využívat u příjmů podle dohod o provedení práce do 10 tisíc korun měsíčně.

Nově by tak mělo být jednodušší i danění těchto drobných příjmů přímo u zaměstnavatele, ať už by to bylo na základě dohody o pracovní činnosti, klasického pracovního poměru nebo třeba odměny za výkon funkce.

Prokazování původu majetku

Už od prosince 2016 platí zákon o prokazování původu majetku. Jestliže má finanční správa podezření, že rozdíl mezi nárůstem jmění (nebo spotřeby) a oficiálně vykázanými příjmy (zejména daňovým přiznáním) určité osoby je vyšší než pět milionů korun, může ho vyzvat k prokázání původu majetku a případně jej zdanit - pokud nejsou od daně osvobozeny. Nejde tedy o plošná majetková přiznání.

Kontrolu lze uskutečnit ve lhůtě pro stanovení daně, tedy v zásadě tři roky zpětně, za určitých okolností ale může jít až o deset let. Trestem je pak penále ve výši 50 procent doměřené daně (nebo 100 procent, jestliže člověk nespolupracuje s finančním úřadem).

Sociální a zdravotní pojištění

Kvůli růstu průměrné mzdy výrazněji stoupne také výše minimálních záloh na zdravotní a sociální pojištění OSVČ.

Minimální záloha na sociální pojištění se pro rok 2017 zvyšuje z 1972 korun na 2061 korun, u vedlejší činnosti z 789 na 825 korun. Minimální záloha na zdravotní pojištění se zvyšuje z 1823 na 1906 korun.

Lidé, kteří sami platí zálohy a pojistné, by si měli dát pozor také na změnu bankovních účtů u zdravotních pojišťoven. Nejpozději v únoru totiž zdravotní pojišťovny musí zrušit své účty u komerčních bank a přesunout je k České národní bance.

Převod nemovitostí

Už od listopadu 2016 se změnila pravidla pro daň z nabytí nemovitých věcí (dříve daň z převodu nemovitostí). Hlavní změna spočívá v osobě, která ji platí. Zatímco dříve to zákon nechává na dohodě kupujícího s prodávajícím (a v drtivé většině to byl prodávající), od listopadu to je vždy kupující.

V praxi to znamená, že kupující by si měl k ceně za pořízenou nemovitost připočíst čtyři procenta navíc. Právě taková je sazba daně z nabytí, jejíž výše se nijak nemění. Za každý milion ceny nemovitosti se tak státu odvádí 40 tisíc korun.

Paušální daň pro víc lidí

Ministerstvo financí chce podnikatelům výrazně rozšířit možnost platit takzvanou paušální daň. Díky tomu by se mohli vyhnout i zařazení do elektronické evidence tržeb. Změna je součástí novely, kterou na začátku roku projednají poslanci, platit by mohla už pro rok 2017.

Jde vlastně o dohodu podnikatele s finančním úřadem na výši daně. K ní dospějí na základě předchozích a očekávaných příjmů. Minimální daň stanovená paušální částkou činí - i po snížení o slevy - nejméně 600 korun. Podnikatel pak ale nemusí odevzdávat daňové přiznání.

Dosud mohou o paušální daň žádat jen podnikatelé, kteří nemají zaměstnance a jejich příjmy pocházejí jen z podnikatelské činnosti. Ministerstvo ji chce rozšířit i pro podnikatele, kteří mají zaměstnance nebo mají i příjmy ze zaměstnání. Horní limit příjmů - pět milionů korun ročně - má pro účely EET klesnout na 250 tisíc.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

autor: Petr Kučera | 27. 12. 2016

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama