"Zkuste tam dát variabilní symbol, který najdete v ročním vyúčtování záloh. Nebo rodné číslo. My taky nevíme," dozvěděl se Petr, který vyplňoval formulář oznámení o vstupu do paušálního režimu a zavolal na sociální správu v místě bydliště s prosbou o radu. Netušil, co napsat do kolonky "evidenční číslo pojištěnce".
V průvodci vyplňováním žádosti se lze dočíst, že pokud žadatel toto číslo nezná, může se obrátit na brněnskou sociální správu. Ovšem tato rada už dál neobsahuje kontakt ani název oddělení, které by mohlo neznámý údaj osvětlit.
"Proč mám volat do Brna?" ptal se žadatel na pražské sociálce. Odpověď nedostal. "Tak jsem vypsal do kolonky variabilní symbol, který mám u plateb záloh na sociální pojištění, žádost jsem vytiskl a odnesl do podatelny. A uvidíme, zda mě zaevidují," doplnil Petr.
Zřejmě udělal dobře. "Pro přesnou identifikaci poplatníka, který vstoupí do paušálního režimu, a k zajištění plynulého předávání údajů mezi orgány finanční správy a správou sociálního zabezpečení je vždy prvotně požadováno rodné číslo pojištěnce, a pokud nemá pojištěnec přiděleno rodné číslo, uvádí evidenční číslo pojištěnce, jež mu bylo přiděleno ČSSZ," uvedlo na dotaz Aktuálně.cz tiskové oddělení sociální správy.
Pokud prý osoba nemá přidělené rodné číslo ani evidenční číslo pojištěnce, uvede datum narození, které je povinným údajem. Podle sociální správy by měli být její zaměstnanci s výrazem a funkčností "evidenčního číslo pojištěnce (EČP)" ale obeznámeni. Používá se prý už léta.
Ministerstvo financí vidí chybu v jedincích: "Úředníci jednotlivých sociálních správ by měli být v otázce paušální daně informováni. Pokud by se tak v jednotlivých případech nestalo, neúspěšný žadatel se může standardně obrátit na bezprostředně nadřízeného pracovníka příslušného úřadu," radí Tomáš Weiss z tiskového oddělení úřadu. Proč má žadatel v případě nejasností volat do Brna, nikdo nevysvětlil. Zřejmě tento údaj omylem na formuláři zůstal z jiného převzatého dokumentu.
Ve formuláři k paušální dani může žadatele zmást ještě jedna věc. V jednom oddíle se hovoří o důchodovém a nemocenském pojištění. Přihlášení k paušální dani tak může navozovat pocit, že z jednotné částky paušální daně půjde část i na dobrovolné nemocenské pojištění.
"Není tomu tak. Pokud by si ale podnikatel, který vstoupí do režimu paušální daně, chtěl platit nemocenské pojištění, může, ale půjde o samostatnou platbu na účet sociální správy," uvedl Tomáš Weiss.
Abych nebyl za neplatiče
Při telefonování s úřednicemi zarazila žadatele Petra ještě jedna věc. Dozvěděl se, že správa právě teď rozesílá nové výměry záloh na sociální pojištění, neboť povinná minimální měsíční výše se od ledna zvýšila.
"To se mě ale už netýká, neboť budu platit jednu daň, ve které je vše - měsíční platba za sociální a zdravotní pojištění a daň z příjmu," řekl do sluchátka muž. Údaje o nové platbě prý přesto dostane. "Hlavně abych pak nebyl na sociálce vedený jako neplatič, protože peníze budu posílat na jiný účet," obává se Petr.
Podle úřadů slouží výměr nové výše zálohy čistě jako informace. "Okresní správy do doby oznámení o vstupu do paušálního režimu nemají informaci o vzniku účasti OSVČ na tomto režimu. I v budoucnu bude informace o výši záloh na pojistné zasílána, současně se sdělením, že je-li či stane-li se účastníkem paušálního režimu, nebude platit zálohy na pojistné na účet příslušné OSSZ, ale tyto platí prostřednictvím paušálních záloh na účet správce daně," odpověděla sociální správa.
Weiss z tiskového oddělení ministerstva financí ubezpečuje, že žádné další odvody sociálního či zdravotního pojištění nad rámec paušálních záloh poplatník platit rozhodně nebude.
"Novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení v souvislosti s vytvořením paušálního režimu doplňuje zákon o odstavec 9, který říká, že 'při placení záloh na pojistné osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, se postupuje podle zákona upravujícího daně z příjmů'. Tímto dodatkem jsou jakékoliv duplicity záloh na sociální pojištění s paušálními zálohami vyloučeny," říká Weiss.
Systém distribuce peněz mezi finanční správou, ČSSZ a zdravotními pojišťovnami je podle něj vyřešen. "Pro přeposílání částek je od 1. ledna 2021 otevřen v ČNB pro každý finanční úřad převodový účet, ze kterého budou vždy jednou měsíčně po 20. dni daného měsíce zasílány souhrnné částky na centrální účet ČSSZ, zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění a účet finanční správy pro výnos paušální daně. Současně bude zasílán soubor s rozpisem plateb za jednotlivé daňové subjekty," dodává Weiss.
O novinku možná nebude velký zájem
Ministerstvo financí zatím nechtělo sdělit, jaký je o paušální daň zájem, údaj zveřejní až po 11. lednu. To je poslední den, dokdy je možné žádost o paušální daň podávat. Podle neoficiálních údajů se očekává, že ji využije zhruba 100 tisíc drobných podnikatelů. V takovém případě by šlo o čtvrtinu těch, kteří splňují podmínky vstupu do režimu této letošní novinky. Jsou jimi hlavně roční příjem do jednoho milionu korun a neplacení DPH.
Původně se odhady blížily ke 150 tisícům zájemců. Za menším zájmem by mohlo být váhání některých drobných podnikatelů, zda svou činnost letos kvůli výpadkům příjmů z důvodů pandemie neukončí.
Zájemci o paušální daň, kteří nestihnou podat žádost do 11. ledna, se budou moci přihlásit k dani sice už v průběhu letošního roku, ale platit pro ně bude zase až od ledna 2022. Paušální daň nelze využít na sezonní podnikání, musí se platit celý kalendářní rok.
Paušální daň je složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění ve výši 2393 korun pro rok 2021, dále z minimální zálohy na sociální pojištění navýšené o 15 procent ve výši 2976 korun a také z daně z příjmu ve výši sto korun měsíčně. Dohromady jde o pevnou částku, která je pro letošní rok stanovena na 5469 korun měsíčně. Za rok tak živnostník zaplatí za všechny odvody 65 628 korun.
