Praha - Na počátku kariéry si všichni pracovníci vydělají v průměru prakticky totéž. V podnikatelském sektoru je to 21 451 korun měsíčně, v nepodnikatelském 21 433 korun. U dalších věkových kategorií se pak ale vývoj liší.
Podíváme-li se na platy, tedy odměny v nepodnikatelské sféře, tak částka s přibývajícím věkem roste. Nejvíce peněz tak v průměru dostávají lidé, kterým je šedesát let a více.
V soukromém sektoru na podobnou úměru spoléhat nelze. Nejlepší průměrný výdělek (v tomto případě mluvíme o mzdě) připadá na osoby mezi 30 a 39 lety. Výše odměny zde kolísá bez ohledu na věk a počet odpracovaných let.
Odpracované roky hrají roli především ve státní správě či u dělnických profesí.
V hlavní roli tabulky
Na jistotu, že zaměstnavatel ocení délku strávenou v práci, mohou lidé z veřejného sektoru spoléhat díky existenci platových tabulek. Ty odměnu upravují právě podle počtu odsloužených let.
"Rozdílnost v hodnocení zaměstnanců podle věku je daná už samotným systémem. Ten ve veřejném sektoru prakticky nařizuje, jak budou jednotliví zaměstnanci odměněni," potvrzuje analytik Home Credit Michal Kozub.
Zároveň připomíná, že existuje i takzvané osobní ohodnocení, které má sloužit právě jako motivační složka. Plat zaměstnance se díky němu totiž může zvýšit až dvojnásobně. Například Pavel Sobíšek z UniCredit Bank si ale myslí, že měřit výkon ve státním sektoru je mnohem obtížnější.
Ochota učit se a schopnost prodat
Oproti tomu soukromá sféra může oceňovat zaměstnance daleko volněji - a brát tak mnohem méně ohledů na věk.
"Mzdy se odvíjejí především od pracovní pozice a výsledků," shrnuje Pavel Dufek z ČSOB. Podle Petra Gapka z GE Money Bank hraje významnou roli prodejní schopnost.
Důležitý je také stupeň vzdělání, navazuje Pavel Sobíšek. "Průměrná mzda vysokoškoláka je proti průměrné mzdě pracovníka bez kvalifikace téměř trojnásobná," uvádí analytik UniCredit Bank.
Dalším faktorem jsou specifické znalosti, říká Petr Gapko. "I velmi mladý a šikovný člověk si tak díky tomu, že něco vymyslí nebo zná, může přijít na velmi slušné peníze. To je ve veřejném sektoru daleko složitější," vysvětluje pro Aktuálně.cz.
| Čtěte také: Pracoval jen za jídlo a pivo, stát ho chce potrestat Vyšší daně pro bohaté. Říká se tomu solidární přirážka Ženy na stejných postech berou o 10 % méně než muži |
Stagnace se nevyplatí
Analytik LMC Ondřej Mysliveček navíc dodává, že důležitý je i přínos pracovníka pro společnost během doby, kdy pro ni pracuje, nebo to, jakou míru zodpovědnosti zastává.
V případě některých pozic může podle něj příliš dlouhá doba zaměstnání bez přechodu na vyšší a náročnější pozici vést dokonce ke stagnaci či poklesu odměny.
"Typicky jde o pozice recepčních. Nejvyšší mzdu obvykle pobírají po třech až pěti letech praxe, pokud však neprokáží ochotu a schopnost posunout se dále, například na místo office managera, jejich mzda již dále nenarůstá," popisuje Mysliveček.
Pro to, že na dobře placené pozici dostane přednost mladý absolvent před člověkem, který v oboru působí například již desítky let, mají firmy podle Michala Kozuba také další důvod. Vlastní odborníky si chtějí vychovat samy.
"Soukromý sektor se často žene hlavně za mladými zaměstnanci, kteří sice nemají takové zkušenosti, jsou ale ochotní se dále vzdělávat, přestěhovat se za zaměstnáním a s informačními technologiemi už vyrostli," vyjmenovává Kozub.
Ten si myslí, že velká část zaměstnavatelů zkušenosti starších osob stále ještě nedoceňuje. "Podle mého názoru je otázkou několika let, kdy se situace zlomí," naznačuje, proč by věk při určování výše odměny mohl získat i v podnikovém sektoru časem větší váhu.
Vyšší věk je zatím spíše na překážku
Například Kozub ale věří, že princip seniority, který je typický mimo jiné pro Japonsko, je v dnešních podmínkách již poněkud zastaralý.
"Automaticky předpokládat, že zaměstnanec pracující desítky let ve firmě je zároveň odborníkem, je chybné," myslí si analytik.
Na pomyslném mzdovém vrcholu jsou zaměstnanci, kteří se blíží věku 40 let - protože se pro ně předpokládá nejvyšší pracovní výkon, tvrdí Pavel Sobíšek. Analytik UniCredit Bank předpokládá, že situace v Česku se příliš neliší od dalších zemí severní či východní Evropy.
Podle Petra Gapka je na českém trhu práce věk stále o něco více určující než na Západě. Mladí lidé, pro které jsou typické nadprůměrné výdělky, totiž podle něj často pracují u velkých nadnárodních společností. Ty se pak řídí pravidly z Paříže, Londýna či New Yorku.
S vyšším věkem naopak odměny v soukromém sektoru klesají kvůli narůstajícímu podílu nemocnosti, uzavírá Sobíšek. "V Česku je často vyšší věk na překážku, a proto se věková skupina nad padesát let mnohdy označuje za rizikovou," souhlasí Michal Kozub.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Hledáte volná pracovní místa?
