Praha, Paříž – Daňové zvýhodnění rodin s dětmi oproti bezdětnému svobodnému zaměstnanci je v Česku čtvrté největší ze všech 34 členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Vyplývá to z porovnání sestaveného OECD, které v obou případech vychází z průměrné mzdy.

Zatímco od samostatně žijícího člověka bez dětí s průměrnou mzdou vybírá stát 42,8 procenta (daň z příjmů plus povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění), pokud je ženatý, má dvě děti a partnerka si momentálně nevydělává, klesá daňové zatížení na 26,6 procenta.

Celkové daňové zatížení (daň z příjmů a odvody pojistného) při průměrné mzdě:

Zdroj: OECD - Taxing Wages, data za rok 2015

Nejvýraznější rozdíl – 22,4 procentního bodu – mají v Lucembursku, kde svobodný jedinec platí 38,3 procenta, zatímco ženatý s dětmi jen 15,9 procenta. Ve Slovinsku dosahuje rozdíl 18,9 procentního bodu, v Irsku 18 procentních bodů a v Česku 16,2 procenta.

Naopak nulový rozdíl v celkovém daňovém zatížení práce mají Chile (kde ale v obou případech dosahuje jen sedm procent) a Mexiko, jen malý rozdíl mezi svobodným jedincem a ženatým zaměstnancem se dvěma dětmi mají Řecko, Turecko, Izrael a Jižní Korea.

Pokud bychom počítali pouze samotné daně, tedy bez povinných odvodů pojistného, byla by daňová povinnost jednoho vydělávajícího rodiče s manželkou a dvěma dětmi v Česku dokonce nejnižší ze všech 34 členských zemí OECD. Díky takzvanému daňovému bonusu dosahuje sazba daně v modelovém příkladu záporné hodnoty minus 3,5 procenta. Rodič tedy nejenže neplatí státu žádné daně, ale ještě od něj něco získá.

Daň z příjmů (ženatý rodič se dvěma dětmi, v domácnosti vydělává jako jediný)

Kvůli vysokému sociálnímu pojištění, zejména na straně zaměstnavatele, však celkové daňové zatížení rodiče se dvěma dětmi v Česku nakonec stoupá až na zmíněných 26,6 procenta – což je až šestnáctá nejnižší hodnota z členských zemí OECD.

České zvýhodnění spočívá především v systému daňových slev na dítě. Současná vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL tyto slevy postupně ještě zvyšuje. OECD porovnávala stav v roce 2015, kdy sleva na jedno dítě činila 13 404 korun, na druhé dítě už stoupla na 15 804 korun a na třetí a každé další dítě na 17 004 korun (což se ovšem v modelovém příkladu se dvěma dětmi neprojevilo, stejně jako nově zavedené „školkovné“).

Kromě dalšího růstu daňové slevy na děti plánuje současná vládní koalice také zvýhodnění rodin s dětmi při placení sociálního pojištění. Rozdíl v celkovém daňovém zatížení mezi bezdětným svobodným zaměstnancem a „hlavou rodiny“ se tak v Česku ještě zvětší.