Podle evropského srovnání, které zahrnuje hypotéky a úvěry stavebních spořitelen, vůbec nejlevněji lidem na bydlení půjčují banky ve Finsku, a to za úrok nižší než jedno procento. Do skupiny nejlevnějších zemí patří i Slovensko s průměrným úrokem 1,48 procenta.

Nejdráže na bydlení půjčují rumunské banky, a to za úrok blížící se šesti procentům. V zemích, kde se platí eurem, byla v říjnu průměrná sazba úvěrů na bydlení na úrovni 1,82 procenta ročně. Znamená to, že na úrocích platí Češi o polovinu víc, než je průměr eurozóny.

Hypotéky jsou nyní pro Čechy nákladnější hlavně kvůli vyšší ceně peněz. Ta plyne z toho, že ČNB na rozdíl od ECB už rok a půl zvyšuje sazby, zatímco v eurozóně jsou stále na nule.

O důležitosti měnové politiky centrálních bank svědčí i fakt, že v době, kdy byly české sazby s evropskými srovnatelné, se na podobných úrovních pohybovaly i úroky z úvěrů na bydlení.

Související

Úvěry v Česku už nepatří k nejdražším v EU. Na západě se ale dá půjčit o dost levněji

"Sazby z úvěrů na bydlení jsou v Česku aktuálně téměř procentní bod nad úrovní průměru eurozóny. Například v letech 2006 až 2008 jsme však už zažili období, kdy byl rozdíl českých sazeb oproti těm v eurozóně nulový," říká Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.

Kromě rozdílů v nastavení sazeb centrálních bank ovlivňují sazbu, kterou platí klient, i to, jak se v dané zemi splácejí úvěry. To je faktor, který je v Česku velice příznivý. Hodně také záleží na tom, jak si banky konkurují a jak jsou ochotné kvůli boji o klienta snižovat své marže.

To je situace, ke které v Česku také dochází. Výši sazeb pro klienty příznivě ovlivňuje i to, že část úvěrů na bydlení mohou banky v Česku financovat z obrovského objemu levných peněz na vkladech. Nejsou proto zcela závislé na získávání zdrojů z finančního trhu.

"Růst úrokových sazeb hypotečních úvěrů v Česku tak ani zdaleka nereflektuje relativně rychlé utahování měnových podmínek," říká analytik Raiffeisenbank František Táborský a naráží tak na to, že úroky na úvěrech na bydlení nerostou v Česku tak rychle jako sazby ČNB.

Je tak podle něj pravděpodobné, že stav, kdy jsou v Česku úvěry na bydlení nákladnější než v eurozóně, bude platit delší dobu.

"Rozdíl mezi sazbami se bude dále rozšiřovat minimálně do poloviny příštího roku. Pak by však měla začít růst očekávání trhu ohledně prvního zvýšení sazeb ECB a s tím porostou i tržní úrokové sazby v eurozóně. Úrokový diferenciál mezi naší ekonomikou a eurozónou se tak začne postupně snižovat," říká Táborský.

Záležet však také bude na tom, jak rychle bude ČNB pokračovat ve zvyšování svých sazeb. "Očekáváme, že tuzemská centrální banka zvýší své sazby v únoru a březnu příštího roku a následně právě v reakci na ECB ve druhé polovině roku. V případě slabší koruny však může přijít zvýšení více a rozdíl oproti eurozóně se dále prohloubí. Tento vývoj budou reflektovat i sazby na hypotečním trhu," dodal Táborský.

Související

Období levných hypoték definitivně končí. Zdražuje už i lídr trhu Hypoteční banka

"Historického dna úrokových sazeb úvěrů na bydlení jsme dosáhli v srpnu 2016, kdy reálné sazby začínaly jedničkou a úvěry byly běžně poskytovány v pásmu 1,6 až 1,9 procenta ročně. V této době jsme patřili ke skupině zemí s nejnižší úrokovou sazbou," říká Libor Ostatek, šéf makléřské společnosti Golem Finance, která prodává hypotéky většiny bank.

Podle něj se úroky na bydlení v bankách nyní dostaly už nad tři procenta. "ČNB avizuje v příštím roce další růst sazeb. Věřím, že dynamika růstu sazeb však nebude tak rychlá jako ve druhé polovině letošního roku. Pro české domácnosti by bylo velmi dobré, pokud by sazby v příštím roce zůstaly pod úrovní čtyř procent," dodal Ostatek. 

Související

Vánoční půjčky jsou zlo. Pokud ale neodoláte, najdete v našem přehledu tu nejlevnější

Přehled