reklama
 
 

Byrokracie na soudech: Dokaž, že ses právě podepsal

4. 5. 2010 9:35
Podpis na formulář k zápisu do obchodního rejstříku nelze ověřit před soudním úředníkem

Praha - Zjednodušení podmínek pro malé podnikatele a rychlejší založení firmy patří už od devadesátých let ke stálicím volebních programů snad všech politických stran. Přesto na firmy hned při zápisu společnosti do obchodního rejstříku čeká vzorová ukázka zbytečné byrokracie.

Zjednodušeně řečeno: Úředníkovi na takzvaném rejstříkovém soudě nestačí, že podnikatel podepíše formulář přímo před ním a prokáže se občanským průkazem. Podle zákona totiž nemůže soudní úředník podpis ověřit, takže podnikatel musí jít třeba na městský úřad nebo k notáři.

Pozor na přetížení soudů

Samotná nutnost ověření podpisu je samozřejmě pochopitelná. Zápis do rejstříku je takzvaným kvalifikovaným právním úkonem, který může mít významný vliv na práva a povinnosti jak zapisované firmy, tak ostatních fyzických a právnických osob včetně běžných zákazníků.

Ověření podpisu je nicméně úkon, který zvládají nejen notáři, ale i stovky středoškolsky vzdělaných úředníků například na městském nebo obecním úřadě. Právě pro podobné administrativní činnosti navíc na soudech nově pracují vedle klasických soudců a běžných zaměstnanců také takzvaní vyšší soudní úředníci. Proč tedy nedokážou ověřit podpis a podnikatelé musí ztrácet čas cestou jinam?

"Takovéto oprávnění soudní úředník prostě ze zákona nemá," říká k tomu mluvčí ministerstva spravedlnosti Jitka Zinke. "Je samozřejmě možné uvažovat nad touto možností, ale je otázkou, zda by bylo účelné přidělávat práci soudům," dodává.

Pokud by mělo být takové ověření bezplatné, došlo by podle ministerstva k nepřijatelnému finančnímu zatížení rejstříkových soudů, protože by bylo potřeba více úředníků.

K možnosti, aby i soudní úředníci vybírali za ověření podpisu stejnou částku jako zmíněné městské úřady - tedy 30 korun - se nicméně mluvčí ministerstva nevyjádřila.

Dlouhé čekání na změnu

Zmíněná povinnost komplikuje situace spíše malým firmám, vlastněných jedinou osobou. Ty větší totiž obvykle spolupracují přímo s advokátem či notářem (mimo jiné i proto, že třeba u akciivé společnosti musí návrh na zápis do rejstříku podávat představenstvo jako celek a je nutný podpis všech členů).

Existuje sice řada mnohem větších překážek, nicméně právě tato je ukázkovým případem zbytečné byrokracie.

Podle dostupných informací zatím ministerstvo spravedlnosti nechystá zjednodušení. Nepočítáme-li již fungující alternativu - návrh lze podat i elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem, tedy bez osobní návštěvy rejstříkového soudu.

"Samozřejmě lze do budoucna uvažovat i o jiných konceptech, například že zápisy do obchodního rejstříku budou provádět výlučně notáři. Ministerstvo se však zamýšlí nad změnou celého systému podávání návrhů do rejstříku, a to v souvislosti s rekodifikací civilního práva," říká mluvčí bez bližších podrobností.

Návrh zcela nového občanského zákoníku i nového obchodního zákona je po mnoha letech diskuzí hotov od loňského roku, kvůli předčasným volbám ale nabral už několikaměsíční zpoždění - s projednáváním tak zásadní změny totiž ministerstvo čeká až na novou sněmovnu.

Konkrétní zjednodušení zmíněné povinnosti ale neobsahují ani tyto nově navrhované předpisy. Neřeší ani případný přesun rejstříků na notáře. Obchodní rejstřík má být nově upraven samostatným zákonem, jeho návrh však ještě není hotov.

Zdražení odloženo

Zatímco v Česku, Německu či Rakousku spravují obchodní rejstřík soudy, například v Nizozemí se o něj stará tamní obchodní komora a na soud se obrací pouze v případě pochybností. Ve Francii či Španělsku vedou obchodní rejstřík soukromí registrátoři (jako státem regulovaný druh svobodného povolání). Ve Finsku se o něj stará tamní patentový úřad, ve Švédsku pak samostatná organizace vzniklá z patentového úřadu.

Soukromí správci bývají - tak jako v jiných oborech - většinou rychlejší a efektivnější než stát, na druhou stranu si však na svou činnost musejí vydělat. Například ve zmíněném Švédsku není rejstřík financován z veřejných rozpočtů.

Zápisy do obchodního rejstříku měly od ledna 2011 zdražit také v Česku. Počítal s tím návrh z dílny ministerstva spravedlnosti, který však letos vláda nepodpořila. I nadále tak podnikatelé při prvním zápisu společnosti do rejstříku mají platit 5000 korun, za změnu nebo doplnění údajů 1000 korun a za výmaz 3000 korun.

Čtěte také:
Daň plaťte dřív, než ji spočítáte. Skončí ta absurdita?
Nová povinnost pro firmy? Daňové přiznání jedině online
Podnikatelům ubude byrokracie, prý ušetří půl miliardy
Hledá se Absurdita roku. Pište, co vám komplikuje život

Podle neschváleného návrhu současného ministerstva spravedlnosti měl beze změny zůstat pouze poplatek za výmaz zápisu. Za změnu či doplnění měli podnikatelé zaplatit dvojnásobek současného stavu (nově tedy 2000 korun). U prvních zápisů se pak mělo začít rozlišovat, zda jde o náročnější zápis akciové společnosti (navrhovaný poplatek 11 tisíc místo dosavadních pěti), nebo jednodušší zápis jiné formy společnosti (nově 6000 korun, tedy o tisícovku dražší).

autor: Petr Kučera | 4. 5. 2010 9:35

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama