Praha - Ministerstvo financí potvrdilo, že dvě banky, které zadržují peníze klientům déle, než by měly, obcházejí zákon.
UniCredit Bank a Poštovní spořitelna si prodloužily zákonnou lhůtu o jeden den tím, že si vymyslely vlastní definici, kdy považují platební příkaz za přijatý. Jako první na tuto praxi upozornil deník Aktuálně.cz (čtěte ZDE). Zjištění z redakčního testu rychlosti bank potvrdila nyní náměstkyně ministerstva financí Klára Hájková, do jejíž kompetence patří právě finanční trh.
"Okamžik přijetí platebního příkazu, od něhož běží lhůta pro provedení platební transakce, je v zákoně o platebním styku jednoznačně definován jako okamžik, kdy banka obdrží platební příkaz," říká Hájková.
Banky se podle názoru ministerstva financí nemohou od této definice odchýlit tím, že ve svých obchodních podmínkách definují okamžik přijetí platebního příkazu jinak. Prakticky si tak totiž o další den posunuly dvoudenní lhůtu, kterou pro převod peněz mezi různými tuzemskými bankami stanoví od 1. listopadu zákon o platebním styku.
Odložená splatnost? Ano, ale jen když to klient chce
Online deník Aktuálně.cz zjistil, že banky v neprospěch klienta uplatňují dvě možné výjimky stanovené zákonem. Ministerstvo financí - stejně jako předtím Finanční arbitr a fakticky také Česká národní banka - potvrzují, že tyto výjimky lze použít jen ve specifických případech, nikoliv paušálně a k obcházení zákonné lhůty dvou dnů.
"Banka a klient se mohou dohodnout, že za okamžik přijetí bude považován pozdější okamžik nebo okamžik, kdy se splní určitá podmínka. Jde o případy takzvané odložené splatnosti, kdy klient má zájem na tom, aby prostředky z jeho účtu byly odepsány později, či případy takzvané podmíněné splatnosti, kdy k provedení platebního příkazu dojde pouze v případě splnění určité podmínky - například na účtě je dostatek prostředků," připomíná Hájková.
Banky však tuto výjimku využily k tomu, že z ní udělaly pravidlo. "Takový postup představuje zcela jednoznačně obcházení zákona, neboť banky by se tím zcela vyhnuly povinnosti dodržovat lhůty pro provedení platební transakce," upozorňuje náměstkyně ministra.
Jak se vyhnout zákonu
- Banky našly způsob, jak se vyhnout přísnějšímu zákonu, který od 1. listopadu v Česku nutí finanční ústavy k rychlejšímu převodu peněz.
- Zákonem stanovený limit dvou dnů si prodloužily například UniCredit Bank a Poštovní spořitelna. Pro papírové příkazy si vymyslely vlastní definici, kdy se příkaz považuje za předaný. A překvapivě to není okamžik, kdy klient přijde na pobočku a platbu osobně v bance zadá.
- Redakce Aktuálně.cz na problém narazila, když testovala, jak rychle nyní převádějí peníze. Objevili jsme mezeru v zákoně, kterou banky dokázaly využít.
- Peníze odeslané papírovým platebním příkazem z pobočky v pondělí ráno kvůli tomu nepřijdou adresátovi v úterý, jak by od 1. listopadu měly, ale až ve středu, nebo dokonce ve čtvrtek.
Takové ustanovení obchodních podmínek je neplatné a klienti se mohou jeho neplatnosti dovolat při řešení konkrétního sporu před soudem nebo před finančním arbitrem. "Pokud banka podle tohoto ustanovení postupuje, tak ve skutečnosti nedodržuje zákonem stanovené lhůty a dopouští se správního deliktu, za což jí může ČNB uložit pokutu," dodává Hájková.
Stejná lhůta i pro papírové příkazy
Druhá výjimka z obecné definice okamžiku přijetí platebního příkazu se týká toho, že banka může stanovit okamžik "blízko konce provozní doby" s tím, že platební příkazy přijaté po tomto okamžiku se považují za přijaté na počátku následujícího pracovního dne.
Hájková připouští, že zákon blíže nevymezuje, co se rozumí "okamžikem blízko konce provozní doby". To ukáže až rozhodovací praxe České národní banky a finančního arbitra.
"Případy, kdy bankami stanovený okamžik o řadu hodin předchází konci jejich provozní doby, podle našeho názoru zákonem stanovenou podmínku nesplňují, a tento postup je proto opět v rozporu se zákonem," uvádí ministerstvo financí v dnešním stanovisku.
Aktuálně.cz v pondělním článku upozornilo, že UniCredit Bank a Poštovní spořitelna u papírových platebních příkazů odsouvají "okamžik předání platebního příkazu" až na druhý den, přestože jej klient podá na pobočce třeba hned ráno. U sběrných boxů takto postupují i Komerční banka a ČSOB.
UniCredit Bank se hájí, že zákonem stanovené lhůty je u papírových platebních příkazů obtížné dodržet. Podle právničky finančního arbitra Zuzany Hornychové lze však podobný odklad pochopit jen někdy pozdě odpoledne. "Jinak je ale na každé bance, aby si nastavila takové vnitřní procesy, které umožní zákonné lhůty splnit i u papírových platebních příkazů," říká.
Ministerstvo financí připomíná, že pro banku plátce se lhůta pro odeslání platby novým zákonem nezměnila. "I za dřívější právní úpravy platila lhůta pro banku plátce D+1. Nový zákon přinesl pouze zkrácení lhůty pro banku příjemce," dodává k tomu náměstkyně ministra financí Klára Hájková.