Banky využily díru v zákoně, peníze vám pošlou pomaleji

Petr Kučera Petr Kučera
23. 11. 2009 8:20
Zjištění Aktuálně.cz: Další problém s výkladem nového zákona o platebním styku

Praha - Banky našly způsob, jak se vyhnout přísnějšímu zákonu, který od 1. listopadu v Česku nutí finanční ústavy k rychlejšímu převodu peněz.

Zákonem stanovený limit dvou dnů si prodloužily například UniCredit Bank a Poštovní spořitelna. Pro papírové příkazy si vymyslely vlastní definici, kdy se příkaz považuje za předaný. A překvapivě to není okamžik, kdy klient přijde na pobočku a platbu osobně v bance zadá.

Podle náměstkyně ministra financí Kláry Hájkové i právničky Finančního arbitra České republiky Zuzany Hornychové jde o obcházení zákona. Obě banky se však hájí, že jim takový postup umožňuje jedna z výjimek mimořádně složitě sepsané právní normy.

Redakce Aktuálně.cz na problém narazila, když testovala, jak rychle nyní převádějí peníze. Objevili jsme mezeru v zákoně, kterou banky dokázaly využít.

Peníze odeslané papírovým platebním příkazem z pobočky v pondělí ráno kvůli tomu nepřijdou adresátovi v úterý, jak by od 1. listopadu měly, ale až ve středu, nebo dokonce ve čtvrtek.

Sami si určíme, odkdy počítat

Do dvou dnů

  • Zatímco dosud měly banky na převod korun mezi různými finančními ústavy v rámci České republiky tři dny, od začátku listopadu už jsou to jen dva. Pošlete-li někomu peníze v pondělí, měl by je tedy mít v úterý k dispozici.
  • V rámci jedné banky si pak příjemce má vybrat peníze dokonce ve stejný den, kdy byly odepsány z účtu plátce.
  • Test Aktuálně.cz ukázal, že banky bez problémů dodržují dvoudenní lhůtu u internetbankingu. Všechny platby v rámci jedné banky přišly příjemci ještě ve stejný den, často prakticky okamžitě. Také internetové převody do jiných bank neměly zpoždění a adresát mohl s penězi disponovat hned druhý den.
  • Horší to bylo u platebních příkazů na pobočkách, podaných v klasické papírové podobě. U Poštovní spořitelny a mimopražských poboček UniCredit došla platba o den později, než stanoví zákon (i když v souladu s podmínkami stanovenými bankou).
  • Placení přes pobočky sice využívají spíše konzervativnější a starší klienti, ale alespoň občas tuto formu využijí i lidé, kteří jinak ovládají účet už jen přes internet. Například když musí převést peníze na jiný účet do druhého dne a přitom se nechtějí připojovat na internetbanking z bezpečnostních nebo jiných důvodů ze zaměstnání.
  • Dodejme, že některé banky - přinejmenším Česká spořitelna, GE Money, mBank a Raiffeisenbank (eKonto) - zrychlily převody na dva dny už dříve, několik měsíců před účinností nového zákona o platebním styku.

Pro papírové platební příkazy na pobočkách má většina bank nastaveny dřívější uzávěrky.

Jen u ČSOB nebo České spořitelny se prakticky kryje s provozní dobou poboček. Ale například Raiffeisenbank a Volksbank mají uzávěrku už v 15 hodin, GE Money Bank ve 14:30 a Komerční banka ve 13 hodin. Pošlete-li tedy peníze v pondělí odpoledne, "odejdou" z účtu až v úterý a přijdou příjemci ve středu.

UniCredit Bank, Poštovní spořitelna a zčásti i ČSOB a Komerční banka si ovšem termín zpracování plateb nastavily tak, že začne prakticky ve všech případech až druhý den. A to i v případě, že klient zadá příkaz už brzy ráno.

Ústavy totiž přišly s vlastní definicí "okamžiku přijetí platebního příkazu", od nějž se podle zákona počítá zmíněná dvoudenní lhůta.

Potvrzeno testem

Právnička Finančního arbitra ČR Zuzana Hornychová je přesvědčena, že zákon mluví jasně: okamžikem přijetí se rozumí chvíle, kdy klient přijde na pobočku a předá papírový platební příkaz bance.

Banky si však zákon vyložily po svém.

Poštovní spořitelna totiž v obchodních podmínkách stanoví, že "okamžik přijetí písemného platebního příkazu bankou nastává následující pracovní den po podání písemného platebního příkazu ve finančním centru". U příkazů podaných na poště pak dokonce až "druhý následující pracovní den po podání písemného platebního příkazu na poště".

Také z podmínek UniCredit Bank vyplývá, že papírové platební příkazy na mimopražských pobočkách musí být podány nejméně jeden pracovní den před datem splatnosti. Okamžik přijetí příkazu tedy opět nastane až druhý pracovní den nezávisle na tom, že jej klient podá třeba hned ráno po otevření mimopražské pobočky.

Banky tak sice formálně dodrží zákonnou dvoudenní lhůtu, samy si však určují, že se začne počítat až o celý den později.

V praxi tak převod trvá tři dny, přes poštovní přepážku dokonce čtyři. Zpoždění potvrdil i náš redakční test.

Pozor i na sběrné boxy

Stejný postup používají také ČSOB a Komerční banka, i když "jen" pro takzvané sběrné boxy, tedy specifickou formu podání papírového platebního příkazu.

Ani pro sběrné boxy však podle názoru právničky finančního arbitra neplatí žádná výjimka ze zákonné dvoudenní lhůty.

"Takovou výjimku zákon neumožňuje. Odeslání lze posunout na druhý den jen tehdy, jestliže je platební příkaz zadán těsně před koncem provozní doby banky," domnívá se právnička finančního arbitra Hornychová. To potvrzuje i náměstkyně ministra financí Klára Hájková.

Foto: Aktuálně.cz
Čtěte také:
ČNB omezí banky, které při ztrátě karty účtovaly příliš
Výpisy z účtu opět podraží, banky rozesílají varování
Termín na placení daní a pojistného se zkrátí

Také podle České národní banky musí banka plátce zajistit, aby byly prostředky připsány bance příjemce nejpozději následující den po přijetí příkazu. Dvoudenní lhůtu nelze podle ČNB při běžných transakcích v české měně prodlužovat ani u papírových platebních příkazů.

Nejasně napsaná výjimka?

Zástupci UniCredit Bank i Poštovní spořitelny jsou však přesvědčeni, že jejich postup je v souladu se zákonem, protože ten umožňuje výjimky.

Mluvčí Poštovní spořitelny Denisa Salátková se odvolává na výjimku uvedenou v § 104 odst. 2 zákona: Banka se může s uživatelem dohodnout, že provedení platební transakce započne až v určitý okamžik nebo až budou splněny určité podmínky.

Jenže v praxi klient o této "dohodě" neví, protože je ukrytá v produktových podmínkách. Neuvede-li na platební příkaz pozdější datum splatnosti, naopak napíše aktuální datum, je klientův úmysl jednoznačný.

Navíc kromě výpovědi smlouvy prakticky nemá možnost "dohodnout" se s bankou na jiném řešení.

"Ustanovení o odložené splatnosti nelze v rozporu s jeho smyslem a  účelem  zneužívat k tomu, aby banky odložily splatnost paušálně. Jde zcela jednoznačně o obcházení zákona a vyhýbání se zákonným lhůtám," říká Hájková z ministerstva financí.

"Banka plátce musí zajistit, aby byly prostředky připsány bance příjemce nejpozději následující den po přijetí příkazu. To je splněno i v případě, kdy přijme příkaz od plátce jeden den ráno a zúčtování v systému mezibankovního platebního styku CERTIS proběhne v průběhu následujícího dne," tlumočí stanovisko České národní banky Pavel Zúbek z jejího tiskového oddělení.

Jinými slovy: Pokud by peníze z UniCredit Bank nebo Poštovní spořitelny došly adresátům druhý den po podání příkazu, bylo by to v pořádku. Dojdou-li až třetí den, už to není v souladu se zákonem.

Banky se ovšem odvolávají také na další zákonem stanovenou výjimku: umožňuje bankám prodloužit lhůtu o jeden den právě u papírových platebních příkazů (§ 109 odst. 2).

Zákon však o tři odstavce dál stanoví, že tuto výjimku nelze využít pro převody v tuzemské měně mezi tuzemskými bankami, tedy pro nejjednodušší transakce. "Pro korunové převody v Česku platí dvoudenní lhůta, zvaná D+1, bez výjimky," říká právnička finančního arbitra Hornychová.

Podle mnoha právníků je potíž v tom, že zákon o platebním styku je napsán mimořádně komplikovaně a nesrozumitelně. Ukázaly to už nejasnosti kolem spoluúčasti klienta při ztrátě platební karty - většina bank si ze dvou možných výkladů původně vybrala ten, který byl pro klienty horší.

"Na druhou stranu někdy stačí zdravý selský rozum. Prostě když vám někdo určí nějakou lhůtu, tak si přece nemůžete svévolně posunout její začátek," říká k tomu právník jedné z velkých bank, který si nepřál být jmenován, ač zmíněnou kličku nepoužívá.

Banky však argumentují tím, že papírové platební příkazy nedokáží zpracovat dříve. Petr Norek z UniCredit Bank vysvětluje denní odklad tím, že příkazy z mimopražských poboček se vozí do Prahy, kde se teprve zpracují.

Podle Hornychové lze však podobný odklad pochopit jen někdy pozdě odpoledne. Jinak je ale na každé bance, aby si nastavila takové vnitřní procesy, které umožní zákonné lhůty splnit.

Za vším hledej "provozní dobu"

Zákon celkově připouští, aby si banky samy upravily provozní dobu či uzávěrku zúčtování. Podá-li klient platební příkaz až po tomto termínu nebo "v okamžiku blízko konce pracovního dne", počítá se dvoudenní lhůta k převodu až od následujícího pracovního dne.

Typickým (a logickým) příkladem je uzávěrka pro platby přes internet. ČSOB ji má nastavenou na 18. hodinu, Česká spořitelna na 20. hodinu. Platební příkaz, který podáte po tomto termínu, odejde až další den.

Výjimkou je mBank s uzávěrkou už v osm hodin ráno. Výhodné je to sice pro klienty, kteří zadají platbu až večer, naopak dopolední příkazy čekají až do druhého dne. "V praxi to ale na dodržení dvoudenní lhůty nemá vliv, příjemci v jiné bance platbu obdrží většinou ještě ve stejný den, kdy ji v osm ráno odešleme," říká mluvčí mBank Pavla Renčínová. To potvrdil i náš redakční test. Je to prakticky stejné jako u Raiffeisenbank, která platby odesílá o půlnoci.

Jde to i rychleji

Chcete-li, aby peníze přišly příjemci do jiné banky ještě téhož dne, můžete využít službu nazývanou obvykle expresní či prioritní platba.

I pro ni ale platí uzávěrky, příkaz v praxi musíte stihnout podat už ráno nebo dopoledne. Navíc většinou zaplatíte mnohonásobně vyšší poplatek než u běžného platebního příkazu (zhruba na úrovni 100 až 200 korun).

Foto: Ondřej Besperát
Čtěte také:
Musíme rušit poplatky? Zvýšíme jiné, rozhodly banky
ČNB omezí banky, které při ztrátě karty účtovaly příliš
Výpisy z účtu opět podraží, banky rozesílají varování
Změna banky bude snadnější, potrvá maximálně 15 dnů
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy