Praha - Změna sazby loterijní daně podle průměru EU, legalizace on-line sázení a udělení licencí pro zahraniční sázkové společnosti by do státního rozpočtu přinesly navíc tři miliardy korun ročně. Vyplývá to ze studie společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC), kterou představila Asociace provozovatelů kursových sázek (APKURS).
Jak dosáhnout vyššího daňového výnosu a správného nastavení loterijního trhu, má brzy vyřešit novela loterijního zákona. Její návrh by mělo ministerstvo financí zveřejnit v nejbližších dnech. Podle informací sázkařů novela počítá jak s rozrůzněním výše sazeb loterijních daní, tak s legalizací online sázkových společností.
Z automatů šly do rozpočtu čtyři miliardy
Studie porovnávala dopad odlišné výše zdanění her a sázek v ČR a EU. "V ČR platí jednotná sazba daně pro všechny typy her, a to 20 procent z obratu. V Evropě jsou jednotlivé typy her zdaněny odlišně. Například u kursových sázek jde v průměru o 18 procent, naopak kasina mají s průměrnými 33 procenty nejvyšší zdanění," prohlásil Jan Hadrava z oddělení Strategie PwC Česká republika.
Pokud by se Česko řídilo evropským průměrem, u online her by daňová sazba zůstala na 20 procentech. Loterie se pak v Evropě daní v průměru 28 procenty, zatímco výherní automaty 29 procenty. S výjimkou kursového sázení a online her je tak zdanění všech ostatních typů her v evropských zemích vyšší.
"Vypočítali jsme teoretický výnos, kdyby se daňové sazby v ČR sjednotily na průměr EU a zároveň se zablokovali nelegální provozovatelé on-line sázek. Došli jsme k tomu, že stát by na loterijní dani vybral ročně 8,8 miliardy korun oproti 5,7 miliardy korun v loňském roce," přiblížil způsob výpočtu Hadrava z PwC ČR.
Z celkových tří miliard korun navíc by do státního rozpočtu podle studie přinesly miliardu korun ty společnosti, které v Česku působí nelegálně a daně neplatí.
Největší podíl na loňském výnosu loterijní daně měla takzvaná technická zařízení, což jsou hlavně hrací automaty a videoloterijní terminály. Jejich provozovatelé do státního rozpočtu odvedli 3,8 miliardy korun.
Náměstek ministra: Na dani vybereme více
Dnes platí provozovatelé her i loterií a sázek 20 procent z rozdílu mezi vsazenými částkami a výhrami. Provozovatelé automatů pak za každý automat ještě zhruba dvacetitisícový roční poplatek. Na ministerstvu financí momentálně řeší, jak zdanění nově nastavit. Náměstek ministra financí Ondřej Závodský nedávno v Hospodářských novinách připustil, že nově daň bude nastavená tak, aby stát získal od firem víc než dnes.
Novelu loterijního zákona, která má nastavit nové podmínky, by měl resort představit v nejbližších dnech. Podle informací sázkařů se má blížit jejich snaze, nastavit různou výši sazeb loterijních daní podle průměrné výhernosti, dopadu na státní rozpočet nebo míry škodlivosti. "Chystaná novela by měla podle našich informací také otevřít trh pro zahraniční společnosti, které zde zatím působí nelegálně," říká výkonný ředitel APKURS Marek Herman.
Zahraniční provozovatelé on-line sázení novelu očekávají. Třeba britská společnost Betfair považuje dvacetiprocentní zdanění za nejvyšší, kdy by se ještě vyplatilo na tuzemský trh jít a oficiálně se registrovat. "Cokoli nad tím už přiměje firmy, aby se dívaly po jiných zemích," řekl Hospodářským novinám Martin Lyčka, právník britského Betfairu.
Podle sázkařů je roční objem on-line sázek u licencovaných her a nelegálních společností zhruba jedna ku jedné. Oficiální stránky má v Česku asi 15 společností, kolik jich zde ale ve skutečnosti působí, nelze odhadnout. „Odkazů na online sázení u nelegálních firem je na českém webu asi 1115,“ uzavírá Marek Herman z APKURS.
