Situaci pomohly vyšší dovozy zkapalněného zemního plynu LNG ze zámoří i úspory v domácnostech a podnicích. A také vcelku milosrdné počasí.
Před českou energetikou však teď stojí ještě mnohem větší úkol. Politici musí najít cestu, jak se při výrobě elektřiny a tepla obejít bez uhlí a zároveň zajistit bezproblémové dodávky energií i v následujícím desetiletí.
První znepokojivý výstřel do debaty vyslal před měsícem státem ovládaný provozovatel přenosové soustavy ČEPS. V detailní studii rozpracoval čtyři možné scénáře vývoje. Varuje, že při rychlém odchodu od uhlí se stane Česko od roku 2030 až rizikově importní zemí. Bude závislé na dovozu elektřiny z potenciálně přebytkových zemí, jako jsou Německo a Francie. Jenže na to se nedá spolehnout. Není totiž jisté, zda Německo postaví vše, co nyní plánuje.
"Německý energetický mix může být dokonce nebezpečný pro ostatní země v Evropě, zvlášť pro Českou republiku. V situaci, kdy obnovitelné zdroje nepojedou podle plánované výroby, německá ekonomika bude krátkodobě odčerpávat elektřinu ze sousedních zemí a zvyšovat její cenu v celé Evropě," říká člen představenstva energetické společnosti Centropol Jiří Matoušek.
Další hrozbou je, že země nemusí přebytečnou elektřinu vyvézt, ale využít ji lukrativněji, například k výrobě zeleného vodíku. Autoři zprávy ČEPS upozorňují na riziko, že dovoz elektrické energie může překročit deset procent tuzemské spotřeby elektřiny. Import tedy směřuje za limit, který vládní dokumenty považují ještě za bezpečný provoz elektrické sítě.
Úspory a jádro jako základ
Jinými slovy, nezbývá nic jiného než co nejrychleji rozjet stavbu nových elektráren. Šéf ČEZ Daniel Beneš říká, že energetiku nutně čekají velké investice. "Je to nezbytné, protože budou dožívat staré zdroje a zároveň se bude zvyšovat spotřeba elektřiny. Dojde k významnému nárůstu elektrifikace celé řady odvětví, která jsou nyní postavena na jiných zdrojích primární energie," říká šéf polostátní firmy.
Nejviditelnější je elektromobilita či tepelná čerpadla, elektřina však pronikne i jinam. Například do výrobních procesů v průmyslu, třeba v hutích či ve sklárnách.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela slibuje, že během letošního roku vypracuje novou státní energetickou koncepci. Tedy podrobný aktualizovaný dokument, jak by měla česká energetika v budoucnu vypadat. Jeho příprava už nabrala několikaleté zpoždění. Platná koncepce vznikla před osmi lety, jenže od té doby se prostředí v energetice kvůli zpřísňování klimatických závazků podstatně změnilo.
Síkela na prvním místě uvádí, že se Česko musí výrazně zlepšit v energetických úsporách a posílit energetickou účinnost. A také dohnat Evropu v oblasti obnovitelných zdrojů. "Zatímco v EU se loni pomocí solárních a větrných elektráren vyrobilo celkem 22 procent elektřiny, u nás to bylo pouze kolem 3,5 procenta," říká ministr. Jedním dechem však dodává, že nezpochybnitelným základem tuzemské energetiky musí být jádro. "Prověřujeme i možnost výstavby dalších jaderných zdrojů," říká Síkela.
Aktuálně probíhá soutěž na výstavbu jednoho jaderného bloku v Dukovanech. Pokud vše půjde podle plánu, dodá první elektřinu do sítě v roce 2036. Tedy až několik let po odchodu od uhlí, jak ho malují nejambicióznější scénáře. Navíc pokryje sotva desetinu současné spotřeby. Vláda proto chce v následujících měsících rozhodnout, zda využije opce, kterou tendr obsahuje.
S vítězným uchazečem by se mohla domluvit ještě na jednom novém reaktoru v Dukovanech a až dvou v Temelíně. Ani ty by však nepokryly případný nedostatek elektřiny v první polovině 30. let. A později z velké části jen nahradí původní dukovanské reaktory, které podle nynějších předpokladů skončí v polovině 40. let. I malé modulární reaktory budou přibývat spíše volnějším tempem.
Celý článek si můžete přečíst v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
