Nad eurocenty se smráká. Nová pravidla zaokrouhlení pošlou nejmenší mince do historie

Kuni Nguyenová Kuni Nguyenová
10. 3. 2020 6:11
Jsou malé, drobné a skoro nic si za ně nekoupíte. Jedno- a dvoucentové mince nyní pravděpodobně čeká odchod na propadliště dějin. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová chce totiž v eurozóně zavést pravidla, podle nichž by se platby v hotovosti měly zaokrouhlovat na nejbližších pět centů. Chce tak ukončit nákladnou ražbu malých centů, které plní funkci platidel už jen velmi okrajově.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Le Figaro

Optický klam "baťovsky" výhodné koupě za 9,99 eura se brzy zbortí. Vrácení jednoho centu se totiž při platbě v hotovosti zanedlouho nedočkáte. To všechno v důsledku "návrhu jednotných pravidel zaokrouhlování".

Jedná se o připravované nové nařízení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, o kterém informoval francouzský deník Le Figaro.

Nová pravidla zaokrouhlování mají vést k tomu, aby mince v hodnotě jednoho a dvou centů postupně mizely. Zaokrouhlovat se však nebudou ceny jednotlivých výrobků nebo služeb, nýbrž konečná celková částka na účtence.

To má zabránit zvýšení inflace v důsledku případného pokušení obchodníků zaokrouhlení zneužívat k nenápadnému zdražování. Týkat se to navíc bude pouze plateb v hotovosti. Konečná částka se jednoduše zaokrouhlí nahoru nebo dolů na nejbližších pět centů. 

Ztraceno v oběhu

Důvod pro chystaný pohřeb nejmenších mincí je zřejmý - jednocenty a dvoucenty již neplní svou funkci a lidé je používají pouze okrajově. Hodnota těchto platidel je totiž už příliš malá. Zákazníci v obchodech drobné dostávají, do oběhu je už ovšem nevracejí. A mincovny přitom razí neustále nové a nové.

Zkušenosti ze zemí, kde se k podobným zaokrouhlovacím pravidlům už přistoupilo, přitom ukazují, že zvyšování cen se lidé bát nemusí. 

Už v roce 2013 odborníci z Bruselu odhadli, že ukončení ražby drobných mincí by ušetřilo eurozóně čas i peníze. Částku odhadli na 1,4 miliardy eur ušetřených na výrobě, přepravě a účtování těchto malých mincí. 

Evropská komise se tak nyní snaží zavést jednotná pravidla pro celou eurozónu. Pravidla zaokrouhlování totiž mohou ovlivňovat země eurozóny i jednotlivě. Existují již například v Belgii, kde se snaží platby v centech omezit. Od 1. prosince tak musí být v konečné platbě v hotovosti uvedena zaokrouhlená částka. 

"Malé jedno- a dvoucentové mince jsou pro obchodníky a nakupující často nepříjemností. Tyto mince končí v něčí pokladničce a nevracejí se zpět do systému," uvedl belgický poslanec Evropského parlamentu Kris Peeters pro deník The Bulletin

V dalších zemích pak zatím nové zaokrouhlování zůstává v rovině diskusí. Příkladem je Estonsko. V roce 2018 proběhl průzkum Eurobarometru, podle kterého 71 procent místních myšlenku o zaokrouhlování podporuje. I přesto však na konci roku 2019 Estonsko vydalo do oběhu 10 milionů jednocentových mincí.

Zrušení haléřů v Česku se vyplatilo

Zkušenosti s rušením mincí nízkých hodnot a s nutným zaokrouhlováním má koneckonců i Česko. To se rozhodlo někdejší haléřové mince zrušit kompletně, důvody přitom byly totožné jako v případě centů - ražba se kvůli nízké hodnotě už nevyplatila. Ražbu deseti- a dvacetihaléřů ukončila Česká národní banka v roce 2003. Po pěti letech jejich osud následovaly i padesátníky. Ty v Česku přestaly platit k 31. 8. 2008.

"Zatímco u ostatních nominálních hodnot mincí se za kalendářní rok vrátilo z oběhu okolo 85 procent mincí, které byly v témže roce do oběhu vydány, u padesátihaléřů toto číslo stále klesalo a blížilo se 50 procentům. Nebylo tedy dále ekonomické tyto mince vyrábět a vydávat do oběhu," říká pro Aktuálně.cz mluvčí ČNB Denisa Všetíčková.

Ta dále potvrzuje, že zrušení haléřových mincí z důvodu ekonomických úspor se pro ČNB skutečně vyplatilo a dodnes kvůli tomu ročně ušetří v řádech milionů korun. "Před ukončením platnosti padesátihaléřů se jich ročně vyrábělo 35 až 40 milionů kusů. Tím, že se jejich platnost ukončila a zastavila se i jejich výroba, ročně ČNB ušetřila 8 až 10 milionů korun," dodává Všetíčková.

Nejmenší centy se dodnes v mincovnách produkují v enormním množství. Počátkem roku 2020 se počet jedno- a dvoucentových mincí v oběhu odhaduje na více než 36 miliard. Kromě zmíněné Belgie se nejmenší euromince už nepoužívají ani ve Finsku a Nizozemsku.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Podle Kaczyńského budou volby polského prezidenta nejpozději 28. června

Prezidentské volby se budou v Polsku konat nejpozději 28. června navzdory veškerým snahám je překazit, prohlásil dnes rezolutně předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Dal přitom najevo, že k tomu využije "všechny prostředky, jež má stát k dispozici".

V Polsku pokračují ostré politické spory o termín už odložených voleb - opozice chce delší odklad, PiS konání co nejdříve. Původně byly volby hlavy státu vypsané na 10. května, ale kvůli šíření koronaviru se nekonaly. Vláda přes odpor opozice neuspěla se svou snahou prosadit zákon o výhradně korespondenčním hlasování. Volby nyní nestihne uspořádat ani do konce května.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

Hongkong kvůli vměšování Číny nezasluhuje zvláštní status, řekl americký ministr zahraničí

Hongkong v současné chvíli nemá dostatečnou autonomii vůči Pekingu na to, aby bylo pro Spojené státy nadále opodstatněné udržovat s ním zvláštní vztahy oproti zbytku pevninské Číny. V reakci na současné snahy Pekingu o prosazení nové bezpečnostní legislativy v poloautonomní provincii to ve středu v Kongresu uvedl americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Rozhodnutí o změně zvláštního statusu, který USA Hongkongu přiznávají, nyní náleží prezidentovi Donaldu Trumpovi, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Sněmovna nevydala poslankyni SPD Maříkovou k stíhání za výroky o migrantech

Policie nyní nebude moci obvinit poslankyni SPD Karlu Maříkovou za její výroky o migrantech, které v minulosti napsala na sociální síti. Sněmovna ji ve středu k trestnímu stíhání zhruba po tříhodinové debatě nevydala, jak už dřív doporučil mandátový a imunitní výbor.

Pro vydání poslankyně hlasovalo pět ze 165 přítomných poslanců. Proti jich bylo 138.

Maříková loni v lednu na svém profilu na Facebooku přirovnala migranty k invazivním druhům rostlin a zvířat, jimž by měl být zakázán vstup do Evropské unie. Jejími výroky se později začala zabývat policie pro podezření z přečinu podněcování k nenávisti a hanobení národa, rasy nebo etnika.

Verdikt sněmovny neznamená, že případ úplně končí. Policisté by mohli Maříkovou obvinit potom, co přestane být političkou chráněnou imunitou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy