Mladí Češi pracují čím dál méně, zjistili statistici. Zůstávají s rodiči a dlouho studují

Ekonomika Ekonomika
3. 2. 2016 10:26
Zatímco v prvních letech po vzniku samostatné České republiky (1993) se počet pracujících ve věku 15 až 24 let pohyboval kolem 800 tisíc, v dalších letech klesal až k 300 tisícům v roce 2015. Důvodem jsou mimo jiné změny v českém vzdělávacím systému, který se vyznačuje přechodem k úplnému střednímu a zejména vysokoškolskému vzdělávání. Motivace mladých Čechů k práci je v tuzemsku nižší než ve většině jiných evropských zemí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ivo Goldbach/Economia

Praha - Práci má stále méně mladých Čechů. Míra zaměstnanosti lidí ve věku 15 až 24 let je v tuzemsku jedna z nejnižších v Evropské unii, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Data zahrnují jak zaměstnance či brigádníky, tak podnikatele.

Zatímco v prvních letech po vzniku samostatné České republiky (1993) se počet pracujících ve věku 15 až 24 let pohyboval kolem 800 tisíc, v dalších letech postupně klesal až k 300 tisícům v roce 2015.

"Tento propad demonstruje nejen razantní změny ve vývoji populace od 90. let. Ukazuje i na změny v našem vzdělávacím systému, který se vyznačuje přechodem k úplnému střednímu a zejména vysokoškolskému vzdělávání," říká ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.

Vývoj počtu pracujících podle věku (klikněte pro lepší zobrazení)
Vývoj počtu pracujících podle věku (klikněte pro lepší zobrazení) | Foto: ČSÚ

"Zkrátka podpora mladých Čechů k tomu, aby pracovali, je u nás nižší než ve většině jiných evropských zemí," dodává. Mladí lidé jsou podle něj dlouho u rodičů a během studia nemají dostatek praxe.

V roce 2014 pracovalo v Česku pouze 4,6 procenta chlapců a dívek ve věku 15 až 19 let. V severských zemích, Nizozemsku, Velké Británii, Rakousku či Německu se přitom podíl těchto nejmladších pracujících pohybuje od 22 do 44 procent.

"I když mladí lidé v těchto zemích pracují hlavně na kratší úvazky, vydělané peníze jim umožňují dříve se osamostatnit. Častěji tak ve věku 25 až 34 let tvoří samostatnou domácnost nebo domácnost s partnerem. Opačně je tomu na jihu kontinentu," vysvětluje Marta Petráňová z odboru statistiky trhu práce ČSÚ.

Současný trh práce se ovšem vyznačuje vysokým počtem pracujících zejména z generace narozené v 70. letech. S tím, jak bude tato populace stárnout, bude se rychle zvyšovat i průměrný věk pracujících, upozorňují statistici.

Naopak stále přibývá pracujících ve věku 55 až 64 let. Zatímco v roce 1993 jich v Česku bylo 315 tisíc, v loňském roce už přes 770 tisíc. Vedle demografických změn měly rozhodující vliv také kroky zvyšující věkovou hranici odchodu do starobního důchodu. Nárůst zaměstnanosti v předdůchodovém věku (55 až 59 let) byl markantní především u žen, upřesňují statistici.

Míra zaměstnanosti osob ve věkové skupině 55 až 59 let v Česku v roce 2014 dosahovala 76,9 procenta, což je po Švédsku, Německu a Dánsku čtvrtá nejvyšší hodnota ze všech zemí EU. Po dosažení šedesáti let však míra zaměstnanosti v Česku klesá na 32,2 procenta, tedy pod průměr 28 členských států EU (36,6 procenta ve skupině lidí ve věku 60 až 64 let). To je způsobeno prudkým snížením ekonomické aktivity žen v tomto věku, dodává ČSÚ.

Aktivita pracujících v nejmladším věku mužů a žen po šedesátce podstatně ovlivňuje délku pracovního života v jednotlivých zemích EU. Ukazatel délky pracovního života vyjadřuje očekávaný počet let, kdy bude 15letá osoba aktivní na trhu práce. Ta je vypočítána na základě pravděpodobnostního modelu kombinujícího demografická data a údaje trhu práce.

Délka pracovní aktivity v České republice byla v roce 2014 odhadována na 34,9 roku – o něco méně než průměr Evropské unie (35,3 roku), Česko bylo jedenácté z 28 států Unie. Nejvyšší je právě v zemích s velkou pracovní aktivitou mladých (Dánsko, Německo, Nizozemsko, Švédsko, Spojené království, Finsko). Vůbec nejdelší dobu pracovního života mělo předloni Švédsko - 41,1 let. Naopak nejkratší byla v Itálii - 30,6 let.

 

Právě se děje

Další zprávy