Mladí a netrpěliví. Rostoucí počet fluktuantů připravuje firmy o peníze

Tereza Holanová Tereza Holanová
Aktualizováno 22. 9. 2015 21:15
Po nové práci se Češi obvykle poohlížejí, když jsou na téže pozici čtyři roky. Čím více mladých lidí ale přichází na trh práce, tím se doba, kdy vydrží u jednoho zaměstnavatele, zkracuje. Stále méně lidí se bojí, že si zkazí životopis tím, že na jedné pozici nevydrží alespoň několik let, jako tomu bylo dříve. Časté střídání zaměstnanců je však pro podniky vražedné, tvrdí expert.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Čtyři roky. To je doba, po kterou čeští zaměstnanci nejčastěji vydrží dělat tutéž práci. Poté začne jejich spokojenost klesat a výsledkem může být i odchod z firmy. Ukazuje to výzkum JobsIndex a podobné zkušenosti mají i podniky oslovené online deníkem Aktuálně.cz.

Zatímco u zaměstnanců, kteří jsou ve firmě kratší dobu, dosahovala míra spokojenosti ve zmíněném výzkumu až 58,4 bodu ze sta, po čtvrtém roce klesá. Důvodů může být několik. Lidem chybí možnost růstu, nejsou spokojeni s výplatou nebo pro ně práce začne být rutinou.

Máte rádi Aktuálně.cz?

Křišťálová lupa - hlasování pro A.cz

Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!

HLASOVAT MŮŽETE ZDE >>

"Čtyři roky je nejvhodnější doba, po kterou zůstat v jednom zaměstnání nebo pozici," myslí si Tomáš Ervín Dombrovský, spoluautor JobsIndexu a analytik skupiny LMC, která provozuje například pracovní portál Jobs.cz. Že se okolo čtvrtého roku v práci "láme chleba", podle něj potvrzují i inzeráty z tohoto serveru. Lidé, kteří tu hledají novou práci, nejčastěji uvádějí, že na předchozí pozici strávili tři až pět let. "Touha posunout se a ještě něco dokázat je poměrně silně zakořeněna," předpokládá Dombrovský. 

"Ty čtyři roky bych přičítal syndromu vyhoření. Každá sebezajímavější práce je založena na určitých principech a po čase sklouznete do rutiny," dodává prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Čím více mladých lidí, tím více odchodů

Podle personální agentury Advantage Consulting nejsou výjimkou ani "fluktuanti", kteří v jednom zaměstnání vydrží méně než rok. Nejčastěji zjistí, že je daná práce nakonec neláká nebo za ni dostávají méně peněz, než by si představovali.

"Čím více mladých lidí přichází na trh práce, tím se doba, kdy jsou zaměstnanci ochotni měnit zaměstnavatele, zkracuje," říká mluvčí České spořitelny Veronika Exnerová. "Ti nejmladší jsou ke změně ochotni už mezi prvním a druhým rokem po nástupu, střední generace do 40 let odchází po pěti až šesti letech," říká. Důvod? "Zatímco pro mladou generaci může být první rok možností vyzkoušet si zaměstnavatele, naučit se něco nového, případně relativně nezávazně zkusit, zda se pro daný typ práce vůbec hodí, u těch zkušenějších hraje často roli možnost kariérního posunu," vysvětluje.

"Je to narůstající trend zejména u mladých osob. Pokud je práce nebaví, jsou netrpěliví a jdou jinam klidně od rozpracovaného projektu," potvrzuje ředitelka Advantage Consulting Olga Hyklová. "Stále méně lidí se bojí, že si zkazí životopis tím, že na jedné pozici nevydrží alespoň několik let, jako tomu bylo dříve," dodává.

 V Komerční bance se začínají někteří zaměstnanci dívat po nových možnostech už po roce a půl. "Vnímáme, že období dvou až tří let od nástupu do pozice je doba, kdy je zaměstnanec na pracovním maximu. Zhruba po čtyřech letech mívá velmi dobrou znalost své práce a prostředí a poté se začíná rozhlížet po něčem jiném," říká zástupkyně výkonného ředitele pro lidské zdroje Andrea Šarochová. "Obecně jsou méně trpěliví mladí lidé, kteří očekávají rychlý růst kariéry a zároveň rychlý růst mzdy," dodává.

Komplikace pro zaměstnavatele

Pro firmy je přitom podle Burkoviče toto časté střídání práce vražedné. "Zapracování zaměstnance trvá nejméně rok a zkušenosti v oboru mívá nejdříve po dvou až čtyřech letech, hlavně pokud se jedná o složitější práci," připomíná. Každého nového zaměstnance je nutné vyškolit, což ubírá čas dalším lidem.

"I pokud nezměníme obor, tak přechod do nové firmy znamená jiné zvyky, přístupy, organizaci práce, sociální prostředí. To všechno stojí čas, peníze a znamená pro všechny zúčastněné stres a vynaložení energie navíc," zdůrazňuje Burkovič. Velká fluktuace má navíc špatný vliv i na prostředí ve firmě - a na spokojenost ostatních zaměstnanců.

"Představte si, že měsíc dva vybíráte vhodné lidi. Pak je pár měsíců školíte a zaučujete. Pak vše absolvujete znovu. Současně na pracovním místě stále není požadovaný člověk, ostatní musí dělat práci za něj," popisuje s tím, že podobně firma trpí, když dá někdo výpověď. Během dvouměsíční výpovědní lhůty jde pracovní výkon dotyčného už mnohdy dolů, stejně tak se mohou zhoršit jeho vztahy s kolegy.

"Průtoku" zaměstnanců by podle expertů měli bránit hlavně personalisté, kteří se budou o jejich náladu a rozvoj včas zajímat. "Rozhodně je motivovat, a to nejen penězi, ale i možností kariérního růstu. Některým lidem změna pozice nebo povýšení nahradí změnu zaměstnání," zdůrazňuje Jitka Součková ze společnosti Grafton Recruitment.

Dombrovský upozorňuje, že doba práce se nemůže zkracovat donekonečna, takže se postupně mění i formy "zaměstnání". "Lidé se už teď čím dál tím častěji uplatňují v rámci projektové práce jako externisté, kteří pracují takzvaně na sebe pro více zadavatelů," říká.

Horníci i železničáři jsou loajální

Míra fluktuace se rovněž liší u jednotlivých profesí. "Například v informačních technologiích, marketingu či v obchodní sféře změny probíhají výrazně rychleji. V kontrastu k nim jsou například lékařství či učitelství vyloženými ostrovy stability," uvádí Dombrovský.

S častým střídáním zaměstnanců nemá problém ani těžební skupina OKD. "Je to dáno tím, že k nám do profese horník nastupují lidé bez kvalifikace nebo s jinou dělnickou kvalifikací, kteří jsou na úvod zařazeni do nejnižší tarifní třídy. Po třech měsících a zaškolení mohou postoupit do další tarifní třídy, po roce do další a takto postupují až na nejvyšší dělnický post," tvrdí mluvčí Ivo Čelechovský. Dostat se na vrcholnou pozici předáka přitom trvá nejméně deset let.

V té době se už zaměstnanci mohou rozhodnout pro specializaci a stát se například střelmistrem nebo řidičem důlních lokomotiv. Fluktuace je tak podle Čelechovského velmi nízká a v předchozích letech se ročně týkala jen zhruba 1,2 procenta zaměstnanců - tedy vždy několika mála desítek lidí.

Loajální zaměstnance si chválí i České dráhy. "V železničním sektoru jsou kladeny vysoké nároky na odbornou a zdravotní způsobilost a například znalost předpisů. Sami zaměstnanci tak musí věnovat velké a dlouhodobé úsilí při přípravě pro tyto profese a udržení si této kvalifikace," říká mluvčí státního dopravce Petr Šťáhlavský. Na problémy si nestěžuje ani skupina Student Agency. "Zaměstnanec, který roste se zkušenostmi a dostává nové příležitosti, má určitě pro zaměstnavatele větší přínos než ten, pro kterého se práce postupně stává stále méně a méně zajímavou rutinou," věří její mluvčí Aleš Ondrůj.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Baseballisté Houstonu vyřadili Yankees a jsou ve finále MLB

Baseballisté Houstonu budou podruhé během tří let hrát Světovou sérii. Astros se dostali do finále MLB po výhře nad New York Yankees 4:2 na zápasy. Postupovou výhru trefil homerunem José Altuve.

Světová série začne v Houstonu v úterý a soupeřem vítězů ligy z roku 2017 bude při premiéře ve finále soutěže tým Washington Nationals.

Houston Astros porazili Yankees v sobotním šestém utkání 6:4. V dohrávce poslední deváté směny zajistil domácímu týmu triumf dvoubodovým odpalem za bariéru Altuve. "Nejsme ve Světové sérii díky mně, ale díky celému týmu," řekl nejužitečnější hráč série.

Podobně Astros vyhráli nad Yankees i druhé utkání série, v kterém až v druhé nastavené směně rozhodl homerunem Carlos Correa.

Zdroj: ČTK
Další zprávy