Praha - Společnost Karlovarské minerální vody (KMV) začne zjišťovat, zda se Česku vyplatí zálohovat plastové PET lahve. Zjistit to mají experti z Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) i Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Cílem bude odpovědět na to, zda vratné PET lahve přispějí životnímu prostředí i ekonomice.
"Ke společné práci jsme záměrně přizvali INCIEN a VŠCHT, protože na akademické půdě je možné tuto otázku vyřešit nestranně a k všeobecné spokojenosti," uvedl na úterní tiskové konferenci Alessandro Pasquale, generální ředitel společnosti KMV, která je největším producentem pramenitých vod na českém trhu.
Ředitelka INCIEN Soňa Jonášová aktivitu výrobce vítá. Ačkoliv jsou Češi v systému recyklace obalů skvělí a v evropském měřítku obsadili druhé místo, přesto zhruba tři z deseti plastových obalů, tedy zhruba 16 tun ročně, stále končí zbytečně na smetišti. Namístě je proto podle ní uvažovat o tom, jak by šel současný systém vylepšit.
"Jedním z perspektivních a obecně kladně hodnocených řešení, jak toto zlepšit z ekonomického a enviromentálního hlediska, je depozitní systém, tedy zpětný výkup PET obalů od spotřebitele," říká Jonášová.
Výzkumy podle ní ukazují, že právě díky tomuto systému dosáhly země jako Švědsko, Německo či Litva více než 90% míry zpětného odběru nápojových PET lahví, a tak by se tento systém mohl osvědčit i v Česku. Zpětný odkup lahví nyní využívá přes 120 milionů občanů EU.
Česká republika bude muset navíc brzy navýšení hodnot recyklace plastů řešit. Evropská unie letos v lednu představila koncepci Plastic Strategy, která předpokládá v příštích letech výrazné zvýšení recyklace těchto obalů na jejím území.
Koncepce je reakcí na čísla, která ukazují, že v oceánech nyní končí každý rok nejméně osm milionů tun plastů a v roce 2050 jich může být více než ryb. Plasty také představují 85 % odpadu na pobřeží a plážích, z toho 61 % jsou plasty na jedno použití.
Jan Bláha, tajemník Českého průmyslového sdružení pro obaly a životní prostředí, si však není jist, že vratný systém je to nejlepší řešení, které pomůže recyklaci zvýšit. "Zavedení nového systému může podle dřívějších studií stát až 3,5 miliardy korun ročně. To bude muset někdo zaplatit, nejvíce průmysl, a není proto jisté, že se to společnosti jako celku vyplatí," upozorňuje.
Vracení PET lahví podle něj zvýší recyklaci celkových plastů (nejen PET lahví) o dvě procenta. Je tak otázkou, zda se kvůli velkým investicím nevyplatí spíše ještě více zapojit Čechy do již stávajícího systému třídění odpadků než tento fungující systém měnit.
Co je pro životní prostředí i ekonomiku z celkového pohledu nejlepší, by proto měli pomoci spočítat odborníci z VŠCHT Praha pomocí takzvané metody LCA.
"LCA je komplexní nástroj hodnocení potenciálních enviromentálních dopadů výrobků, ale i technických řešení či služeb. Na základě výsledků bude možné doporučit komplexně nejšetrnější variantu tak, aby se zlepšením jedné oblasti životního prostředí (například omezením odpadů v přírodě) nezhoršila jiná oblast (například uhlíková stopa)," vysvětluje Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.
A kolik by mohla vratná PET lahev v obchodě stát? "Jsme teprve na začátku, není možné to nyní říci, ale systém vracení skleněných pivních lahví v České republice funguje. Lahev stojí tři koruny. Patrně něco podobného by to mohlo být i v případě PET lahví," přemýšlí majitel Karlovarských minerálních vod Pasquale.
