reklama
 
 

Za pracovní úraz nebo nemoc dostanete až čtyřikrát vyšší odškodnění než dosud, rozhodla vláda

12. 10. 2015 12:05
Foto: Thinkstock
Vláda schválila nařízení upravující počítání bodů, jimiž se řídí bolestné a náhrada za ztížení společenského uplatnění při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Reaguje tak na nový občanský zákoník. Ten od ledna 2014 přinesl možnost vysoudit si mnohem vyšší odškodnění za nepracovní úrazy. Úrazové pojištění, které je pro zaměstnavatele povinné, by ale kvůli tomu zdražit nemělo.

Praha – Až čtyřikrát vyšší odškodnění za pracovní úraz nebo nemoc z povolání budou moci získat zaměstnanci v České republice. Vláda v pondělí schválila nařízení, které upravuje počítání bodů, jimiž se řídí bolestné a náhrada za ztížení společenského uplatnění. Zvyšuje se jak samotná hodnota bodu (ze 120 na 250 korun), tak i počet bodů u jednotlivých úrazů či nemocí.

„Například při vymknutí ramenního kloubu v souvislosti se zaměstnáním náleželo podle dřívější vyhlášky bolestné ve výši 3600 korun, konkrétně šlo o třicet bodů po 120 korunách. Nově by to mělo být 12 500 korun, konkrétně padesát bodů po 250 korunách,“ říká Zbyněk Drobiš z advokátní kanceláře KLB Legal.

U poranění Achillovy šlachy mohlo bolestné dříve dosáhnout maximálně 8400 korun, nyní je to až 17 500 korun. A třeba u těžkého otřesu mozku může jít o 15 tisíc korun namísto dřívějších 7200 korun. Při trvalých následcích má pak zaměstnanec nárok i na odškodné za ztížení společenského uplatnění – jeho maximální hranice se nyní zvýší čtyřnásobně na 5,75 milionu korun. Kromě toho může požadovat i další náhrady – za ztrátu na výdělku, za náklady spojené s léčením a za případnou věcnou škodu.

Reakce na nový občanský zákoník

Zvýšením bodů reaguje ministerstvo zdravotnictví na nový občanský zákoník. Ten od ledna 2014 přinesl možnost vysoudit si mnohem vyšší odškodnění za nepracovní úrazy, například při dopravní nehodě. Oproti tomu pracovní úrazy se řídí odlišnou úpravou podle zákoníku práce. Výše odškodného se nezvedala od roku 2001.

Vládní nařízení teď sice výrazně zvyšuje bolestné i odškodné za ztížení společenského uplatnění, přesto nadále počítá s dvojím systémem pro odškodňování úrazů. Zjednodušeně řečeno: Zaměstnanci dostanou maximálně poloviční odškodnění, než by mohli dostat za stejný úraz, kdyby se jim nestal při práci. Na druhou stranu odškodňování pracovních úrazů je díky speciální úpravě pro zaměstnance rychlejší a jednodušší než obecná pravidla podle občanského zákoníku.

Jestliže se zaměstnanec nespokojí s penězi, které by za pracovní úraz nebo nemoc z povolání dostal „automaticky“ podle bodového hodnocení, bude se moci obrátit na soud. Když prokáže, že úraz nebo zranění mimořádně ovlivnilo jeho dosavadní život, může si vysoudit vyšší odškodnění.

"I přes všechny protiargumenty jsou tato novela zákoníku práce a nařízení vlády krok správným směrem k zajištění adekvátního odškodnění pro poškozené zaměstnance,“ domnívá se Ivana Ledvoňová ze společnosti První zdravotní poradenská.

Nové nařízení vlády má podle důvodové zprávy připravené ministerstvem zdravotnictví přinést také větší důraz na to, aby se body nepřidělovaly jenom „mechanicky“ podle poškození jednotlivých částí těla, ale aby se hodnotilo především to, jak moc se úraz projevuje v praktických schopnostech člověka, tedy nakolik ovlivnil jeho běžný život a schopnost dál vydělávat.

„Koncept odškodnění ztížení společenského uplatnění, který nakonec vláda projednala, ale vychází téměř totožně s původním systémem podle vyhlášky z roku 2001. Deklarovaná změna tedy nebude v praxi příliš patrná,“ říká k tomu Zbyněk Drobiš z advokátní kanceláře KLB Legal.

Nové nařízení vlády má také zaplnit dosavadní mezeru poté, co občanský zákoník od ledna 2014 výslovně zrušil dosavadní vyhlášku týkající se právě hodnocení pracovních úrazů, přestože zákoník práce na ni dál přímo odkazoval.

Zdražení pojištění zatím nehrozí

Pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy a nemoci z povolání musí mít povinně každý zaměstnavatel. Monopol na jeho sjednávání mají ze zákona Česká pojišťovna a Kooperativa. Cenu pojistného určuje vyhláška ministerstva financí, sazba se řídí převažující činností zaměstnavatele.

„Systém je provozován dvěma soukromými pojišťovnami na principu průběžného financování, a to na účet státu, kdy kladný rozdíl mezi přijatým pojistným a náklady (vyplacené pojistné plnění a čtyřprocentní správní režie) v daném roce je odváděn do státního rozpočtu a naopak případná ztráta je pojišťovnám hrazena ze státního rozpočtu,“ vysvětluje Tereza Peprníková z tiskového oddělení ministerstva financí.

Za více než dvacet let trvání skončil systém pouze jednou ve ztrátě. Ani současný vývoj – přes zvýšené náklady – podle Peprníkové neukazuje, že by rozdíl mezi výnosy a náklady měl klesat. Ministerstvo financí se proto nechystá reagovat na nové nařízení vlády a zvýšit sazby pojistného. „K případné změně by navíc byla potřeba novela zákona, protože dosavadní vyhláška byla přijata na základě zmocnění již zrušeného zákoníku práce,“ dodává Peprníková.

V letech 2011 až 2014 se každoročně řešilo odškodnění zhruba 54 tisíc případů pracovních úrazů, z toho kolem 1100 až 1250 nemocí z povolání, uvádí ministerstvo zdravotnictví. Nárok nemají zaměstnanci, kteří si úraz úmyslně zavinili, typicky svou opilostí nebo jiným vážným porušením bezpečnostních předpisů.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

---------------------------------------------------------------------------------------

Online kalkulačka: Porovnejte si životní pojištění a vyberte to nejvýhodnější.

autor: Petr Kučera | 12. 10. 2015 12:05

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama