Zájem zejména o listovní a peněžní služby klesl zhruba od roku 2019 až o 40 procent, uvádí Štěpán. Další dramatický úbytek zásilek podle něj způsobila povinnost, aby podnikatelé komunikovali se státem prostřednictvím datových schránek. Podnik proto navrhuje snížení počtu poboček ze stávajících 3200 na 2900.
Na rušení poboček bude muset pošta podle Štěpána reagovat také propuštěním obslužného personálu. "V první fázi k 1. červenci se bavíme o nižších jednotkách tisíc," uvedl. Půjde o zaměstnance přepážek, pěší poštovní doručovatele i ty, kteří doručují listovní zásilky autem. Třetí skupinou bude část administrativně-správního aparátu pošty. Státní podnik v současnosti zaměstnává zhruba 25 tisíc lidí.
Štěpán také potvrdil již dříve zveřejněný plán uzavírání poboček, který je nyní v meziresortním vládním připomínkovacím řízení. Omezení pobočkové sítě by se mělo týkat Prahy, všech krajských měst a drtivé většiny okresních měst. Naopak v malých obcí s jedinou pobočkou pošta zůstane.
"Na rovinu ale říkám, že nadále platí, že naším strategickým a dlouhodobým zájmem je vyřešit poskytování poštovní služby formou tzv. Pošta Partner," řekl Seznam Zprávám.
Česká pošta v posledních letech hospodaří se ztrátou. Loni státní podnik vykázal ztrátu 1,5 miliardy korun. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), pod jehož resort pošta spadá, minulý týden řekl, že pokud podnik nenastartuje transformační kroky, může se ke konci roku dostat do insolvence.
Štěpán je přesvědčený, že pošta není schopna existovat pouze z vlastních příjmů, a bude proto potřebovat finanční podporu z externích zdrojů. "Buď to můžou být komerční externí zdroje, nebo to mohou být veřejné finanční zdroje, případně to můžou být nějaké garance a záruky na komerční zdroje," řekl Seznam Zprávám. Dodal, že půjde o částku vyšší než jedna miliarda korun.
V posledních letech pošta hospodaří v červených číslech. Předloni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Loni přitom získala po schválení Evropskou komisí úhradu nákladů na poskytování základních služeb od státu za poslední čtyři roky ve výši šest miliard korun. Finance musela z velké části použít na splacení provozních úvěrů.
