Brusel - Evropští pěstitelé ovoce a zeleniny, kteří ztratili přístup na ruský trh, se dočkají kompenzace. Evropská komise v pondělí představila "záchranný plán" určený právě pro ně.
Na podporu zemědělců vyčlenila celkem 125 milionů eur, farmáři mají získat peníze jednak za nesklizenou úrodu, dále pak za potraviny, které budou muset rozdat. Opatření trvají ode dneška do konce listopadu.
Na pomoc Unie mají nárok dodavatelé rajčat, mrkví, zelí, paprik, květáku, salátových i nakládaných okurek, hub, jablek, hrušek, hroznového vína a kiwi. "Tyto výrobky jsou nyní uprostřed sezony, u většiny z nich neexistuje žádná možnost skladování a alternativní trhy nejsou dostupné,“ stojí v tiskové zprávě Komise.
Podle listu EU Observer by měla Unie farmářům uhradit padesát procent škod v případě, že neprodané výrobky použijí jako hnojivo, a sto procent, věnují-li tyto potraviny do škol nebo nemocnic.
Jak říká mluvčí komise Roger Waite, pomoc má přispět k tomu, aby přebytek potravin, které donedávna putovaly na ruský trh, nevedl ke zhoršení ekonomické situace v jednotlivých zemích.
Nutné zlevnění
Výrobci ovoce, zeleniny či mléčných výrobků totiž budou muset zlevňovat, aby alespoň některé ze svých netrvanlivých produktů prodali. Pokles cen kvůli přebytkům hlásí už například Polsko. Jen mezi 30. červencem a 7. srpnem zlevnily papriky v tamních obchodech o 36 procent, zelí o osm procent, třešně o 16 procent a meruňky nebo ostružiny o dvě procenta.
"Producenti budou nuceni prodávat své zboží extrémně levně, protože zákazníci vědí, že jsou zoufalí a že nemají žádnou jinou možnost," dodává zástupce kyperských farmářů Panikos Hambas.
Prozatím Unie pomohla pouze pěstitelům broskví a nektarinek, kteří kromě ruských sankcí doplácejí i na špatné počasí. Minulý týden od nich proto vykoupila přebytečné ovoce v hodnotě 20 až 30 milionů eur.
Rozpočet na záchranu se může zvýšit
Komise minulý čtvrtek rovněž rozhodla, že bude aktuální situaci hodnotit pravidelně každý týden. Na začátku září se má navíc konat mimořádné setkání ministrů zemědělství EU, ti by mohli rozhodnout o dodatečných opatřeních, například o zvýšení současných rezerv.
Jak ale mluvčí Komise zdůrazňuje, evropští zemědělci by neměli spoléhat pouze na pomoc. "Trh, který jsme ztratili, je velký a důležitý. To ale neznamená, že výrobci nemohou najít nějaká nová odbytiště," prohlásil.
Strach ze záplavy polských jablek
Na poslední opatření Kremlu doplatí kromě Polska, Finska či Litvy, které do Ruska vyvážely největší podíl své produkce, i další země EU. Vzhledem k tomu, že je obtížné najít okamžitě rovnocennou náhradu za Rusko, se budou snažit prodat levné přebytky především na sousedních trzích.
"Okamžité přesměrování obchodních toků není možné. První destinací, kde se snažíme přebytky prodat, je polský trh, následují okolní země v EU. Prvním cílem bude Německo, pak Česko a Slovensko," říká například profesor Varšavské univerzity Andrzej Cieślik v rozhovoru pro deník Insider.
Ze záplavy polských jablek má strach i Francie. Tamní farmáři se bojí, že větší konkurence povede k poklesu prodejních cen, a tím pádem ke snížení jejich zisků. Francouzská ministryně zemědělství už – jako řada dalších evropských politiků či podnikatelů – vyzvala Unii k urychlenému řešení, které pomůže nabídku omezit.
______________________________________________________
Máte rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Nominujte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlasovat můžete zde. Za Váš hlas děkujeme!
