Lokalita zvaná Amálie, která se mění v takzvanou chytrou krajinu, nyní zabírá plochu kolem 500 hektarů. Budou tam mokřady, rybníky a zavlažovací systémy v kombinaci s moderními technologiemi.
Podle Skleničky, který je zároveň hlavním koordinátorem Centra pro vodu, půdu a krajinu, je třeba půdu dostat do takového stavu, aby odolala klimatickým změnám. Lokalita u Lán byla podle něj vybrána i pro srážkový stín (sušší oblast s minimem srážek), což simuluje podmínky, které po roce 2030 budou zřejmě na většině území ČR. "Jde o udržitelnost hospodaření v krajině," uvedl Sklenička. Podle něj má upravená krajina obstát za extrémního sucha i za extrémních srážek.
Celkově jde nejen o systém investičních akcí vodohospodářského charakteru, což jsou například rybníky či mokřady, ale také o propojení dalších opatření jako například protierozního pásového zpracování půdy, setí speciálních plodin šetrných ke krajině a půdě. "V neposlední řadě samozřejmě bude součástí celá soustava monitorovacích prvků, které budou monitorovat stav před, v průběhu a po, abychom pak dokázali vyhodnotit efekt celého systému," dodal Sklenička.
Odborníci například vytvořili tři pokusné parcely, na kterých se bude ověřovat, zda odolávají erozi a dostatečně vsakují vodu při pěstování čiroku. Důležitým faktorem je i ekonomická udržitelnost, aby se opatření zemědělcům vyplatila.
Lokalita Amálie spadá pod správu Školního zemědělského statku ČZU, vymezuje ji Brejlský potok a Králův luh. Jde o pilotní projekt Centra pro vodu, půdu a krajinu. Následovat mají další projekty, a to lesní krajina a urbanizovaná krajina.