Na 300 tisíc Čechů si doma nemůže pořádně zatopit. Postihla je "energetická chudoba"

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
Aktualizováno 7. 1. 2021 15:28
Téměř tři sta tisíc obyvatel Česka si nemůže dovolit dostatečně vytápět své bydlení. Důvodem jsou především finance. Ukazují to nová data evropského statistického úřadu Eurostat. Z údajů ale také vyplývá, že si Česko v porovnání s ostatními zeměmi EU vede dobře. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda k tomu doplňuje, že takzvanou energetickou chudobou trpí v tuzemsku zejména starší lidé.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Eurostat zveřejnil data tuto středu. Údaje se vážou k roku 2019 a zachycují situaci ve všech 27 zemích unijního svazku a také v Norsku a Švýcarsku. Nejvyšší počet lidí, kteří nemohou vytápět své obydlí na vyhovující teplotu, eviduje Bulharsko (30,1 procenta), Litva (26,7 procenta) a Kypr (21 procent). Naopak nejlépe je na tom Švýcarsko (0,3 procenta) a Norsko (jedno procento).

V Česku jde o 2,8 procenta, tedy 298 tisíc osob. Kovanda upozornil, že se situace s vytápěním bytů a domů v Česku za posledních patnáct let zlepšila.

"V roce 2005 si totiž pořádně nemohlo zatopit hned 948 500 obyvatel. V procentuálním vyjádření to znamená, že si tehdy nemohlo adekvátně zatopit 9,3 procenta lidí, zatímco v roce 2019 to byla už jen 2,8 procenta," popsal ekonom.

Zlepšení vykazuje i průměr EU. Ten se ještě v roce 2012 rovnal 10,8 procenta, od té doby ale číslo soustavně klesá. Podle nynějších údajů Eurostatu, které se vážou k předloňskému roku, žije v EU v průměru 6,9 procenta lidí, kteří si doma nemohou zatopit na uspokojivou teplotu.

Podle Kovandy se v Česku problém s vytápěním týká hlavně starších lidí a ne vždy je důvodem nedostatek financí. Podle něj hraje roli také nedostatečné zateplení budov, slabá izolace, zastaralost zdrojů vytápění, ale i špatné návyky při vytápění a větrání nebo používání energeticky neefektivních spotřebičů.

"V souhrnu se situace se zateplením a izolací budov díky příslušným rekonstrukcím a výstavbě nových nemovitostí v posledních patnácti letech zlepšila, stejně jako lidé postupně modernizují vybavení svých domácností. To jsou klíčové důvody, proč v ČR klesá podíl lidí žijících bez adekvátního vytápění," doplnil Kovanda.

Domácnosti, které v Česku představují největšího spotřebitele tepla, využívají 42 procent celkové energie právě na vytápění. Ukázala to listopadová data portálu Evropa v datech.

Server také s odkazem na údaje Teplárenského sdružení ČR uvedl, že se kvůli pandemii koronaviru snížila při minulé topné sezoně až o desetinu dodávka tepla pro průmysl, obchodní centra nebo školy. U domácností pokles činil jednotky procent.

Podle prohlášení Energetického regulačního úřadu (ERÚ) z loňského listopadu by lidem v tomto roce neměla podražit elektřina ani plyn, některé domácnosti za ně podle ERÚ i uspoří. Například analytik BH Securities Štěpán Křeček ale upozornil, že pokud začne letos pandemie ustupovat a dojde k postupné obnově světového hospodářství, lidé se musí připravit na zdražování těchto komodit.

Tabulka ukazuje, kolik procent obyvatel dané země si nemůže dovolit vytápět svůj domov na vyhovující teplotu.

Bulharsko 30,1 %
Litva 26,7 %
Kypr 21 %
Portugalsko 18,9 %
Řecko 17,9 %
Itálie 11,1 %
Rumunsko 9,3 %
Lotyšsko 8 %
Malta 7,8 %
Slovensko 7,8 %
Španělsko 7,5 %
Chorvatsko 6,6 %
Francie 6,2 %
Maďarsko 5,4 %
Irsko 4,9 %
Polsko 4,2 %
Belgie 3,9 %
Nizozemsko 3 %
Česko 2,8 %
Dánsko 2,8 %
Německo 2,5 %
Estonsko 2,5 %
Lucembursko 2,4 %
Slovinsko 2,3 %
Švédsko 1,9 %
Rakousko 1,8 %
Finsko 1,8 %
Norsko 1 %
Švýcarsko 0,3 %

Zdroj: Eurostat

Chudé Česko 21 - projekt Aktuálně.cz

Chudé Česko 21
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Německá CDU/CSU vybírá kancléřského kandidáta, průlom se zatím nečeká

Vedení poslanecké frakce vládní konzervativní unie CDU/CSU bude v neděli jednat o společném kandidátovi na kancléře pro nadcházející zářijové parlamentní volby. Přítomni budou předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) a premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet a bavorský ministerský předseda a šéf Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder, mezi kterými se podle všeho výběr nástupce dosluhující kancléřky Angely Merkelové rozhodne. Konečný verdikt se v neděli ale nečeká.

Rozpravy se zúčastní i Merkelová, která po čtyřech kancléřských mandátech a 16 letech ve vedení Německa odchází z politiky. Jejím nástupcem by se rád stal Laschet, který se veřejně nijak netají svým zájmem unii CDU/CSU do voleb vést. Nikdo ale nepochybuje o tom, že kancléřské ambice má i Söder, který prozatím vystupuje zdrženlivě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy