Praha - Firmy, které se ucházejí o veřejné zakázky, sice dlouhodobě kritizují výběr vítěze tendru pouze na základě nejnižší ceny, přesto se tímto kritériem nadále řídí. Vyplývá to z výzkumu společnosti Otidea, Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a sdružení Oživení, jehož se účastnilo 305 zadavatelů veřejných zakázek.
Tři čtvrtiny (75 procent) zadavatelů ve většině případů hodnotí zakázky jen podle ceny, dalších 17 procent pak v polovině případů. Naopak pouze osm procent dotázaných používá kritérium nejnižší nabídkové ceny zcela výjimečně.
Tuto rozšířenou praxi, která často vedla k výběru méně kvalitní nabídky, měla změnit takzvaná technická novela platná od letošního dubna, která umožnila hodnotit nabídky ve výběrových řízeních podle více kritérií. Změna však nenastala a hlavním kritériem nadále zůstala nejnižší cena.
Třetina dotázaných hodnotí podle ceny, neboť má obavy z napadnutelnosti výběrového řízení pro netransparentnost. Další třetina zadavatelů používá kritérium ceny z důvodu zajištění hospodárnosti plnění v případech, kdy je schopna detailně nadefinovat předmět plnění. Zbytek pak kvůli pokynu nadřízených orgánů, nebo protože je to jednodušší a rychlejší.
Nejvíce se přitom bojí ti úředníci, kteří se tendry zabývají déle než pět let. "Z výsledku vyplývá, že ti, kdo v prostředí tendrů pracují déle, mají větší strach z napadení pro netransparentnost, a proto hodnotí především na cenu. Dokud se nenastaví jasná pravidla, která úředníkům pomohou najít odvahu hodnotit jinak než pouze podle ceny, nic se nezmění," upozorňuje výkonná ředitelka společnosti Otidea Kateřina Koláčková.
Právě takzvaná technická novela platná od letošního března měla zažitou a kritizovanou praxi výběru vítěze tendrů pouze podle nejnižší ceny odstranit. Rozšířila totiž možnost zadavatele hodnotit nabídky podle organizace, kvalifikace a zkušeností pracovníků podílejících se na plnění veřejné zakázky.
Ministerstvo pro místní rozvoj navíc připravilo zcela nový zákon, který přejmenovalo na zákon o zadávacích řízeních. Norma určuje podmínky zadávacího řízení. Zadavatelům zakázek dává větší pravomoci, současně jim nařizuje postupovat transparentně a přiměřeně. Zakazuje například uzavřít smlouvu s účastníkem tendru, který nesplňuje požadavky zákona či zadavatele. Zvyšuje také limit pro povolené vícepráce na 50 procent ze 30 procent, které platí nyní.
Ministerstvo chce také u některých typů tendrů zakázat vybírání vítěze pouze podle nejnižší ceny, respektive zavádí více povinných hodnoticích kritérií. Veřejným institucím chce umožnit zadávat zakázky na právní služby při soudních a správních sporech bez výběrového řízení. Zadavatel by také mohl vyloučit uchazeče, který se dříve neosvědčil.
Ministerstvu se však v připomínkovém řízení nepodařilo vypořádat všechny připomínky, kterých obdrželo 3500. To normu řadí k nejvíce připomínkovaným zákonům. Do legislativní rady vlády proto zákon poslalo s 55 zásadními rozpory. Zákon měla projednat vláda na středečním jednání, nakonec ale jednání o něm přerušila.
Zákon musí platit nejpozději od 18. dubna 2016. Do té doby musí ČR převést evropské směrnice do národní legislativy. Zároveň by měl být zrušen dosavadní zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon, související právní předpisy pak čekají úpravy.
