Praha - Téměř čtvrtina estonské populace využila v roce 2011 možnosti volit online, tedy bez osobní návštěvy volební místnosti.
Estonsko je ohledně e-voleb na celostátní úrovni průkopníkem. Další země - Švédsko, Norsko, Lotyšsko či Švýcarsko - zkouší systém zatím jen na regionální úrovni.
Česká vláda podle své koaliční smlouvy z léta 2010 chtěla vyzkoušet online hlasování už při příštích parlamentních volbách na jaře 2014.
Pravděpodobnost, že Češi budou moci v následujících pěti letech volit elektronicky, je však nyní minimální. Shodují se na tom jak politici, tak internetoví odborníci.
Přes speciální čtečku nebo mobil
Technologickou novinku pro výběr poslanců představili Estonci v roce 2007. "Elektronické volby mají doplnit, nikoliv nahradit tradiční způsob. Cílem je dát voličům možnost hlasovat, odkud se jim zlíbí, aniž by museli do svého volebního okrsku," stojí na serveru Estonia.eu.
Uživatel se prvně identifikuje pomocí své čipové karty. Tu "projede" speciální čtečkou a následně zadá první PIN, který k dokumentu dostal. Server dále v registru obyvatel ověří, zda je občan způsobilý hlasovat. Pokud Estonec nedisponuje potřebnou čtečkou, může ověřit svoji příslušnost pomocí mobilního telefonu, který je vybaven speciálním čipem.
Poté se zobrazí seznam kandidátů, následuje volba, jejíž výsledek je anonymní. Volič potvrdí své rozhodnutí zadáním dalšího kódu a zobrazí se mu potvrzení, že byl výsledek zaznamenán.
Elektronické hlasování může v Estonsku fungovat především díky vysoké počítačové gramotnosti tamních obyvatel. K dispozici má počítač 63 procent domácností, přes 90 procent z nich je pak vybaveno internetem.
Hlasy se ztratily
Další země ale se zaváděním voleb po internetu nespěchají. Litevský parlament je kvůli bezpečnostním rizikům v září zamítl. "Z výzkumů přitom vyplývá, že tři ze čtyř Litevců by online volby uvítali," píše list The Baltic Times.
Internetové volby smetli ze stolu v uplynulém desetiletí také Nizozemci či Němci. Kvůli pochybnostem o bezpečnosti a spolehlivosti používaných přístrojů proběhlo v Německu od roku 2005 několik soudních sporů. Spolkový ústavní soud následně e-volby označil za nedostatečně zabezpečené proti manipulacím.
V Británii sice několik experimentů proběhlo, velké projekty se ale zatím neuchytily. Podle materiálů českého ministerstva vnitra neplánují zavedení online voleb v dohledné době Rakousko, Španělsko ani Francie (zde se internetové volby konaly v roce 2006, došlo však ke ztrátě hlasů, některé se vůbec nepovedlo dešifrovat).
Není to sexy téma
Jak je na tom Česká republika?
Vláda Petra Nečase sice přípravu elektronických voleb do své koaliční smlouvy zahrnula, pak ale projednávání projektu odložila. Ministerstvo vnitra nyní předpokládá, že původní plán vyzkoušet online hlasování již během parlamentních voleb na jaře 2014 se tedy nestihne.
Například podle Lukáše Lojka z Hewlett-Packard v ČR nic nenasvědčuje tomu, že by v brzké době k nějaké změně došlo. "Vzhledem k tomu, že tady již v minulosti několik aktivit v této oblasti bylo, ale žádná se nedotáhla do konce. Jako realistický vidím spíše horizont deseti let," říká.
Při pohledu do volebních programů hlavních i menších politických stran v Česku je podle něj zřejmé, že rychlý přechod na e-government není zrovna prioritou. Totéž říká také europoslanec Edvard Kožušník (ODS), člen pracovní skupiny think-tanku eStat.cz.
"Politici mají tento úžasný nápad vždy před volbami. Pak na to ale zapomenou, protože podobné téma není sexy," vysvětluje Kožušník, proč se už deset let o online volbách pouze mluví.
Jen peníze nestačí
Z technologického hlediska by zavedení online voleb bylo podle odborníků rychlé. Čas by zabraly spíše zákonné či administrativní úpravy.
Náklady na vybudování systému e-volby odhaduje ministerstvo vnitra na 230 milionů korun. Tato částka však nezahrnuje cenu hardwaru, který by mohl vyjít na dalších 50 až 100 milionů korun.
Jak ale upozorňuje Kožušník, nejde jen o to, říct si, že přejdeme na elektronické volby. Ty by měly být totiž pouze součástí celkové reformy státní správy, která v Česku "neproběhla od Marie Terezie".
"Musí bezvadně fungovat registr obyvatel, aby se zabránilo možnosti hlasovat vícekrát. Musí se změnit legislativa, konkrétně všechny volební zákony," zdůrazňuje.
Podle Kožušníka by novinka měla být otevřena všem zájemcům. Tím reaguje na záměr ministerstva vnitra napojit české e-volby na stávající systém datových schránek - hlasovat by tak mohli pouze jejich držitelé. "Ministerstvo si pravděpodobně slibuje, že tímto způsobem donutí lidi zřídit si datové schránky," uvažuje Kožušník.
Hrozí Velký bratr?
Hlavní hrozbou při internetových volbách jsou podle politiků možné hackerské útoky, falšování identity, šíření počítačových virů, manipulace s výsledky či možné kupování hlasů.
"Manipulovat lze se vším. Se stroji, paměťovými disky i s tím, co je na papíře," tvrdí ale pro server CNN americký profesor Avi Rubin. Argumentuje tím, že posílat obrovské sumy přes internetové bankovnictví se také nikdo nebojí.
Lukáš Lojka z Hewlett-Packard považuje za největší bezpečnostní hrozbu v Česku nedotaženou legislativu nebo to, že informační systémy u jednotlivých složek státní správy nebudou dostatečně propojené.
Náklady by klesly, ale nezmizely
Zastánci e-voleb především zdůrazňují, že povedou k vyššímu počtu odevzdaných hlasů a nárůstu zájmu o veřejné dění. "V zemích, kde se již e-volby konaly, se prokazatelně zvýšila účast. A to zejména prvovoličů a mladších voličů," potvrzuje Lojek.
Stejně tak klesají administrativní náklady. Ministerstvo vnitra připomíná i nižší výdaje za tisk hlasovacích lístků, pokles náročnosti při sčítání hlasů či eliminaci chyb. Náklady by ale neodpadly úplně - internet by tradiční hlasování nenahradil zcela, pouze by nabídl alternativu.
Další výhodou - alespoň v Estonsku - je příležitost volbu v určitém časovém období změnit. Jako platná se přitom počítá poslední uskutečněná volba.
Právě možnost hlasovat vícekrát zmiňují zastánci e-voleb, kteří se snaží vyvrátit hrozbu, že dojde k uplácení a lidé budou při svém hlasování pod nátlakem či kontrolou. Mohou se totiž následně připojit kdekoliv jinde a své rozhodnutí upravit.
Vše o krajských a senátních volbách najdete ve speciální sekci na Aktuálně.cz
