Evropu potichu plní bzučící zařízení. Rébus, jak skladovat elektřinu, se blíží řešení

Adéla Očenášková Denis Chripák Adéla Očenášková, Denis Chripák
20. 3. 2021 15:34
Kdo vymyslí, jak efektivně skladovat elektřinu, dobude svět. Stará poučka se začíná stávat realitou. Nadějným řešením jsou bateriová úložiště elektřiny. Za poptávkou po nich stojí rozvoj obnovitelných zdrojů, jejichž výroba je nestálá. Přebytečnou elektřinu je tak nutné uložit na dobu, kdy o ni bude nouze. Aktuálně.cz připravilo s projektem Evropa v datech speciál o úložištích elektrické energie.

Úložiště elektrické energie v Evropě podle typu a počtu

  • Bateriová úložiště Nejčastěji se setkáme s lithium-iontovými akumulátory, které jsou založené na podobné technologii jako spotřební dobíjecí baterie. Existují ale i další druhy bateriových úložišť, jako třeba tzv. průtočné baterie, které představují velkoobjemové zásobníky s delší životností.
  • Mechanické ukládání energie Typickými zástupci jsou přečerpávací vodní elektrárny. Ty ukládají energii v podobě vody, která se prostřednictvím přebytečné elektřiny vyhání do vyšší polohy, z níž se naopak v době nedostatku elektřiny spouští, aby poháněla turbínu. Energie se ale může uchovávat také třeba v podobě stlačeného vzduchu, který se ukládá do velkých zásobníků. Jiným druhem mechanického úložiště jsou setrvačníky.
  • Termální úložiště Jako typický příklad si lze představit sluneční věž, která prostřednictvím zrcadel soustředí sluneční paprsky do jednoho místa a získané teplo ukládá například do tavené soli. Energie se později může použít pro zahřátí vody, kdy pára následně pohání turbínu pro výrobu elektřiny.
  • Neurčeno
  • Power-to-Gas Jde o přeměnu nadbytečné elektrické energie na plynná paliva (vodík nebo metan), která je následně možné vtláčet do distribuční soustavy zemního plynu, a tedy skladovat energii. Z vodíku je možné při dalším zpracování vyrobit také syntetický metan.
  • Bateriová úložiště
  • Mechanické ukládání energie
  • Termální úložiště
  • Neurčeno
  • Power-to-Gas
  • Velká Británie
    Německo
    Španělsko
    Irsko
    Francie
    Itálie
    Rakousko
    Portugalsko
    Řecko
    Švýcarsko
    Norsko
    Polsko
    Belgie
    Slovensko
    Lucembursko
    Česko
    Nizozemsko
    Chorvatsko
    Rumunsko
    Slovinsko
    Finsko
    Litva
    Švédsko
    Dánsko
    Bulharsko
    Maďarsko
    Estonsko
    Kypr

    Zdrojem dat jsou Studie o akumulaci energie – přínos k bezpečnosti dodávek elektřiny v Evropě, kterou vydala Evropská komise v květnu loňského roku, a Databáze evropských technologií a zařízení pro akumulaci energie od EK aktuální k březnu 2020. Data zahrnují úložiště v provozu i ta, která jsou teprve v určité fázi projektu a jejichž výstavba byla oznámena. Mapa zobrazuje oblasti, ve kterých se nějaké úložiště nachází, nikoliv název úložišť a konkrétní počet. Oproti zobrazenému stavu, který se opírá o databázi EK, také v Česku jedno úložiště ubylo (v Obořišti), další dvě naopak přibyla (v Plané nad Lužnicí a v Tušimicích).

    Jak vnímáte rozvoj a budoucnost bateriových úložišť v Česku?

    Lukáš Hrabalz odboru komunikace státního provozovatele elektrické přenosové soustavy ČEPS o bateriových úložištích

    Zatím jsou v Evropě největším „zásobníkem“ pro přebytečnou elektřinu přečerpávací vodní elektrárny, které představují přes 90 procent instalovaného výkonu velkých úložišť. Česko má takové elektrárny čtyři. Nejvýkonnější z nich jsou Dlouhé stráně v Jeseníkách, které umí od předloňska poskytovat i důležitou službu „startu ze tmy“. V případě blackoutu mohou obnovit napětí v přenosové soustavě díky „nastartování“ uhelné elektrárny Chvaletice, která je na Dlouhé stráně napojena. Podobně mohou zafungovat i Dalešice propojené s menší vodní elektrárnou Mohelno a jadernými Dukovany.

    Přečerpávacích elektráren není mnoho, ale výkonově se jedná o velké projekty. Na počet v Evropě vítězí menší zařízení, zejména elektrochemické akumulátory (nejčastěji jde o lithium-iontové baterie).

    Z evropské databáze aktualizované k březnu 2020 vyplývá, že celkem je v Evropě v provozu nebo v určité fázi projektu 514 bateriových úložišť. Nejvíce z nich, konkrétně 286, se nachází ve Velké Británii, kterou následují Německo a Irsko s 53 úložišti.

    Výkon aktivních úložišť elektrické energie

    ČEPS společně s energetickou skupinou ČEZ testoval v rámci projektu BAART velkokapacitní úložiště s výkonem 4 MW, které bylo uvedeno do provozu koncem předloňského roku v Tušimicích. Co bylo jeho cílem?

    Plánuje ČEPS do budoucna sám nějaká bateriová úložiště postavit?

    Lukáš Hrabalz odboru komunikace státního provozovatele elektrické přenosové soustavy ČEPS o bateriových úložištích

    Graf zachycuje výkon aktivních úložišť elektrické energie v jednotlivých zemích. Je patrné, že počet není všechno, Velká Británie zde oproti předchozí statistice výrazněji ztrácí. Výhodou solární a větrné elektrárny je jak známo absence emisí při výrobě elektřiny, případně i soběstačnost, na druhou stranu se s nimi pojí i problémy. Jednu z potíží představuje právě jejich závislost na počasí, kvůli které nemohou energii vyrábět nepřetržitě a někdy jí naopak produkují příliš mnoho. Proto musí umět síť na tyto výkyvy reagovat a dodávky elektřiny do soustavy pružně zvyšovat nebo snižovat.

    V současnosti se flexibilita sítě řeší především pomocí plynových a částečně i uhelných elektráren, které umí operativně a v případě plynu i rychle snižovat nebo zvyšovat svůj výkon. To se ale v budoucnu změní, protože podíl fosilních paliv v energetice se sníží. Podíl obnovitelných zdrojů naopak poroste, a tak bude flexibility potřeba stále víc. I proto se naděje upínají k ukládání neboli akumulaci energie.

    Během tohoto desetiletí budou podle Evropské komise ještě země EU při vyrovnávání výkyvů v soustavě využívat konvenční elektrárny a přeshraniční propojení. Do roku 2030 ovšem význam ukládání elektřiny rychle poroste. Dnes je v Evropě v provozu nebo určité fázi projektu asi 87 gigawattů (GW) instalovaného výkonu přečerpávacích elektráren a bateriových úložišť. Do konce dekády ale bude Evropa podle studie od Evropské komise potřebovat 108 GW. Nárůst by měly pokrýt především právě baterie.

    Výhody a nevýhody bateriových úložišť:

    Výhody

    Nevýhody

    Jan FousekVýkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT
    Karolína Jelínkovámanažerka Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT
     

    Právě se děje

    před 4 minutami

    Základní část NHL se bude hrát až do poloviny května

    Vedení NHL rozhodlo o prodloužení základní části soutěže až do 16. května. K tomuto kroku vedlo elitní ligu odložení hned osmi zápasů Vancouveru kvůli nákaze nemocí covid-19. NHL nicméně stále počítá s tím, že ve zkrácené sezoně odehraje každý z týmů v souladu s původním plánem všech 56 utkání dlouhodobé fáze. Zatím však není jasné, kdy začnou vyřazovací boje o Stanley Cup.

    Přestože bylo ve zhuštěném programu základní části, při němž čeká za normálních okolností každý klub 82 zápasů, odloženo od začátku sezony z důvodu koronavirové pandemie 54 utkání a dalších pět kvůli potížím s počasím, nenabrala NHL zatím nijak dramatický skluz. Původně měla dlouhodobá fáze skončit 8. května, již dříve byla prodloužena do 11. května.

    Tým Canucks byl v rozehrané soutěži zasažen nákazou dosud nejvýrazněji. Různé formy koronaviru byly diagnostikovány u 21 hráčů a čtyř dalších zaměstnanců klubu. Kanadský celek, který má odehráno nejméně utkání (37) v soutěži, hrál kvůli tomu naposledy 24. března. Dnes už ale může začít s tréninkem, do zápasového zatížení pak naskočí v pátek soubojem s Edmontonem.

    O začátku play off nebylo zatím rozhodnuto. "NHL bude i nadále sledovat a pečlivě vyhodnocovat průběh základní části, teprve pak bude definitivně oznámeno datum, kdy se začne hrát o Stanley Cup. S posledními změnami a posunutým koncem základní části v Severní divizi je ale možné, že zápasy prvního kola play off začnou ve Východní, Centrální a Západní divizi o pár dnů dříve než v Severní divizi," uvedla liga v tiskové zprávě.

    S prodloužením základní části NHL se však zmenšil časový prostor hráčům, kteří posílí národní týmy na mistrovství světa v Lotyšsku. Rovněž posunutý šampionát, jehož spolupořadatelem mělo být původně i Bělorusko, začne v pátek 21. května. Hned v jeho úvodní den půjdou do akce i čeští hokejisté, které čeká souboj s Ruskem. Finále turnaje je pak naplánováno na neděli 6. června.

    Zdroj: ČTK
    před 46 minutami

    Pomohu republikánům příští rok vyhrát volby do Kongresu, přislíbil Trump

    Bývalý americký prezident Donald Trump chce pomoci republikánům ve volbách do Kongresu v roce 2022. Řekl to v sobotním projevu k dárcům Celostátního výboru Republikánské strany (RNC). Zároveň však ostře zkritizoval lídra republikánské menšiny v Senátu Mitche McConnella a poznamenal, že je stále zklamaný z přístupu svého někdejšího viceprezidenta Mikea Pence. Informovala o tom agentura Reuters.

    Trump k dárcům ve floridském Palm Beach promluvil na večeři ve svém letovisku Mar-a-Lago. Podle Reuters dal najevo, že jej stále trápí, že není prezidentem, přestože ho ve volbách 3. listopadu porazil demokrat Joe Biden, který je nynějším šéfem Bílého domu.

    Zdroj: ČTK
    Další zprávy