Írán drasticky omezil internet, cenzuru ale obchází Tor

Jan Kovalík
14. 2. 2012 16:15
Režim v Íránu o víkendu drasticky zpřísnil cenzuru internetu v zemi. Vývojáři anonymizačního systému Tor ale zareagovali obratem.
Vidím mlhu a v ní most.
Vidím mlhu a v ní most. | Foto: Reuters

Po víkendovém "utažení šroubů" státní cenzury na internetu v Íránu se autorům populárního anonymizačního softwaru Tor podařilo přijít s novým způsobem, jak Íráncům umožnit spojení se svobodným světem.

Vše šifrované vypnout

Íránský režim se během oslav 33. výročí islámské revoluce rozhodl vyřešit problém s uživateli internetu, kteří udržují spojení se svobodným světem pomocí šifrovaného připojení.

Provedl to způsobem dost neohrabaným, ale efektivním. Zakázal na íránském internetu všechny šifrované protokoly, včetně SSH nebo HTTPS, který využívají například banky nebo státní instituce pro bezpečnou komunikaci s klienty.

Webové služby bank, serverů institucí, ale i některých služeb Google tak v Íránu přestaly fungovat. Opatření dopadlo i na zhruba 60 tisíc Íránců, kteří vyžívali služeb anonymní sítě Tor.

Zamlžený most

Vývojový tým Tor neváhal a přeřadil na pracovní režim "nonstop", aby Íráncům mohl nabídnout alternativní řešení. Autoři podobný scénář předpokládali a začali se na něj připravovat vývojem tzv. Obfsproxy (obfuscated bridge = zamlžený most - pozn. red.) "Bylo to naše eso v rukávu," svěřil se jeden z členů týmu Jacob Appelbaum serveru ArsTechnica.

Během víkendu tak vývojáři rozpracovaný projekt zprovoznili. I když jeho používání vyžaduje o poznání více zručnosti a znalostí, má "zamlžený most" i své výhody. Šifrovaná komunikace se totiž z pohledu cenzora jeví jako běžný internetový provoz.

Nevýhodou je zatím to, že každý, kdo se rozhodne pomocí svého počítače uživateli v Íránu pomoci, musí svou adresu nahlásit správcům Tor sítě nebo přímo uživateli v Íránu.

Počty připojení rostou

Autoři softwaru nejsou zvenčí schopni odhadnout přesný efekt "zamlženého mostu", čísla připojených z Íránu ale rostou a pomalu se blíží 20 tisícům. Podle slov tvůrců není zřejmé, jestli je to šířením informací o zamlženém mostě nebo tím, že režim zmírňuje tvrdé nastavení systému cenzury.

Anonymizační síť Tor funguje na principu dobrovolníků, kteří své počítače nastaví jako tzv. nody, pomocí nichž dochází k anonymizaci komunikace.

Jak Tor přesně funguje, jak ho nastavit a jak pomoci lidem v nesvobodných regionech v komunikaci se svobodným světem si můžete přečíst na oficiálních stránkách nebo stránkách české Tor komunity.

TIP: Líbí se vám naše články? Sledujte Dataramu na Facebooku, na Google+ nebo na Twitteru!

 

Právě se děje

před 40 minutami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy