reklama
 
 

Jak na internet anonymně

10. 6. 2011
Foto: Jiří Kropáček
Je vám vaše soukromí cenné? Nechcete po sobě nechávat na internetu stopy? Systém Tor nabízí snadné řešení.
Doporučujeme

Ačkoliv zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg tvrdí, že pro soukromí v dnešní době není místo, ne všichni jeho byznysplán berou za svůj a soukromí si cení. Jak v životě, tak na internetu, kde jim zůstat v anonymitě pomáhá systém Tor.

Zatímco v reálném světě máme, v rámci možností, jistou možnost zůstávat v anonymitě, v tom internetovém nám jí mnoho nezbývá. Při každé návštěvě webových stránek, odeslání emailu nebo využití jakékoliv internetové služby, jste nuceni prokázat se každému síťovému serveru svou IP adresou. Ta je unikátní a po nějaký čas dohledatelná až k zařízení, které pro připojení k internetu používáte. Obrazně můžeme IP adresu přirovnat k číslu občanského průkazu.

Z pohledu běžného uživatele internetu v demokratickém prostředí tedy není příliš na co si stěžovat.

Na Facebooku ve Vietnamu

Potřeba anonymního přístupu k internetu nastane, když jsou na světovou síť aplikována regulační opatření, cenzura, či odepření práva svobodně se vyjádřit. Autor těchto řádků se s podobnou praxí setkal při cestě po Vietnamu, kde je uživatelům blokován přístup na Facebook.

Ve Vietnamu se počítačový laik na Facebook jednoduše nedostane. Má-li však možnost být na internetu zcela anonymním, což v praxi znamená, že nikdo nepozná z jaké země na Facebook přistupuje, je to hračka.

Jak už to bývá, každá mince má dvě strany. Anonymního přístupu k internetu je možno zneužít k páchání trestné činnosti. Vývojáři systémů pro anonymizaci síťového provozu si jsou této skutečnosti vědomi, namítají ale, že kdokoliv chce porušovat zákony, nalezne mnoho jiných možností a prostředků, jak si své počínání před zraky autorit uchránit.

Bezpečí v cibuli

Jednou z možností jak anonymně a snadno k internetu přistupovat je projekt Tor (The Onion Router), využívající tzv. techniky cibulového směrování.

Původně byl Tor navržen a vyvíjen jako třetí generace projektu cibulového směrování výzkumných laboratoří amerického námořnictva (U.S. Naval Research Laboratory). Cílem byla ochrana vládní komunikace. Alfa verze byla oznámena v létě roku 2002. Mezi lety 2004 až 2005 byl projekt financován nadací Electronic Frontier Foundation. Od roku 2006 je Tor vyvíjen neziskovou organizací Tor project.

Co je cibulové směrování

Cibulové směrování Toru pakety vícenásobně šifruje a přenáší je po vlastních cibulových směrovačích. Seznam směrovačů mají k dispozici všichni účastníci sítě. Stejně tak i veřejné klíče k nim. Při odeslání dat je odesílatelem náhodně zvoleno několik cibulových směrovačů, přes které datové pakety budou putovat. Co směrovač, to jedna šifra a adresa následného cibulového směrovače. Obrazně slupka cibule. Zpráva a jednotlivé slupky pak tvoří cibuli. Vnitřní slupka nejvzdálenější cibulový směrovač, vnější slupka nejbližší. Průchodem přes všechny cibulové směrovače se zpráva postupně slupek zbavuje a k příjemci dojde bez nich. Protože každý z cibulových směrovačů zná jen od koho zpráva přišla a komu ji má předat, je tento proces přenášení zpráv zcela bezpečný.

Při klasickém internetovém provozu jsou všechny informace přenášeny formou datových paketů. Ty putují skrze mnoho směrovačů z vašeho zařízení, do cílového místa (Jako právě teď, když čtete tento článek.) a vrací se zpět. Na každém z těchto serverů datové pakety zanechávají  informaci odkud a kam cestují.

Šifrovat, šifrovat, šifrovat

Systém Tor tyto pravidla mění. Pomocí tzv. cibulového směrování prožene zprávu přes několik náhodných směrovačů, čímž zajistí anonymitu. Díky cibulové struktuře pak příjemce může zjistit pouze informaci o posledním směrovači, nikoliv o pravém odesílateli. Podrobněji v infoboxu.

S bezpečností obsahu zpráv samotných to už tak ideální není. Na posledním směrovači, takzvaném exit nodu,  je  zpráva zbavena poslední slupky a kdokoliv s přístupem k tomuto směrovači si může její obsah prohlédnout.

Před lety takto na svých směrovačích připojených do sítě Tor sledoval obsah zpráv švédský odborník na bezpečnost Dan Egerstad. Náhodou se při tom dostal ke komunikaci ambasád a vládních kanceláří celého světa. Jestliže chcete krom své anonymity ochránit i obsah zpráv, nevyhnete se šifrování.

Soukromí v kapse

Díky balíku Tor browser bundle, který v sobě obsahuje vše potřebné, pro provozování Tor sítě, si můžete velmi snadno a zdarma anonymní přístup k internetu vyzkoušet.

V balíku zařazený prohlížeč Tor Browser vychází z prohlížeče Firefox. Tor Browser běží pod počítačovými operačními systémy Windows, Apple OS X, Linux, BSD a několika mobilními. Není nutné jej instalovat, je možné ho spustit přímo z flashdiku.

To je veliká výhoda. Anonymně se tak k internetu dostanete z jakéhokoliv počítače. Navíc po vás v systému nezůstanou uloženy žádné informace o navštívených stránkách, dočasné soubory, které mohou obsahovat části vaší komunikace, prohlížené fotografie, či uložená přístupová hesla.

Po spuštění se na monitoru objeví nejprve okno s řídícím panelem, o chvíli později pak samotný prohlížeč. Okno prohlížeče je automaticky přesměrováno na testovací adresu, z které se dozvíte, že se vám připojení k síti Tor povedlo. Nyní již může začít brouzdat internetem a plně si užívat anonymity.

Žádné hlouposti

Využívání anonymního brouzdání má samozřejmě svá omezení. Tor browser nepodporuje Flash a rychlost samotné sítě Tor je omezená. Pohybuje se kolem 200 kbit/s. Přirozeně tak eliminuje uživatele, kteří by systém chtěli používat jen k anonymnímu kradení filmů na internetu.

Autoři projektu také uživatele žádají, aby jejich software používali s rozmyslem a vyvarovali se hloupostí. Člověk, který potřebuje svobodně komunikovat se světem a ocitá se na místě, kde mu kvůli tomu hrozí postih, Tor určitě ocení.

autor: Lukáš Faltýnek

reklama
reklama
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama