Volby přes internet už letos? Vláda odmítla i rok 2016

Tereza Holanová Tereza Holanová
21. 5. 2014 20:45
Jedinou zemí Evropské unie, která takzvané e-volby podporuje, zůstává Estonsko.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Aktuálně.cz

Praha - V nadcházejících volbách do Evropského parlamentu budou moci volit bez návštěvy volební místnosti pouze Estonci.

V Česku měly původně internetové volby proběhnout poprvé letos na jaře, později se počítalo se senátními volbami v roce 2016. Teď jsou ale v nedohlednu. Aktuální vláda Bohuslava Sobotky je totiž smetla ze stolu, vyplývá z analýzy Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické.

„Se zavedením elektronického hlasování do právního řádu a praxe České republiky se v současné době nepočítá,“ potvrzuje mluvčí ministerstva vnitra Břetislav Oliva. Hlavním důvodem jsou podle něj vysoké náklady a strach, že by tento způsob hlasování nebyl dost bezpečný.

Vláda Petra Nečase chtěla podle koaliční smlouvy z léta 2010 vyzkoušet online hlasování při parlamentních volbách, které se měly konat letos na jaře. Později kabinet projednávání projektu odložil a současná vláda už ho do svého programového prohlášení nezahrnula vůbec.

„Poslední zmínka o tomto úkolu je v usnesení vlády ze 17. října 2012,“ říká Edvard Kožušník (ODS), který je členem think-tanku eStat.cz podporujícího elektronizaci veřejné správy.

"Nemůžeme si pouze říct, že přejdeme na elektronické volby. Ty by měly být součástí celkové reformy státní správy, která v Česku neproběhla od Marie Terezie," upozornil již dříve Kožušník.

Ten si myslí, že za odmítnutím e-voleb stojí pád Nečasovy vlády, dále pak odpor některých resortů, zejména Národního bezpečnostního úřadu, Českého statistického úřadu nebo Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Projekt za stovky milionů

Náklady na vybudování systému pro e-volby odhadlo už Nečasovo ministerstvo vnitra na 230 milionů korun. Tato částka však nezahrnuje cenu hardwaru, který by mohl vyjít na dalších 50 až 100 milionů korun. Pilotní provoz měl stát 112 milionů a provozní náklady 22 milionů korun.

Z technologického hlediska by zavedení online voleb bylo rychlé – čas by zabraly spíše zákonné či administrativní úpravy.

Jak totiž upozorňuje Kožušník, nemůžeme si pouze říct, že přejdeme na elektronické volby. Ty by měly být součástí celkové reformy státní správy, která v Česku „neproběhla od Marie Terezie“.

„Musí bezvadně fungovat registr obyvatel, aby se zabránilo možnosti hlasovat vícekrát. Musí se změnit legislativa, konkrétně všechny volební zákony,“ zdůraznil již dříve.

Estonsko zůstává jediné

Evropskými průkopníky a zároveň stále ještě solitéry v e-volbách jsou Estonci. V roce 2011 využila možnost volit online téměř čtvrtina tamní populace. 

Technologickou novinku představili Estonci v roce 2005 ve volbách do místních zastupitelstev, o dva roky později si ji vyzkoušeli i při výběru poslanců.

Elektronické volby v Estonsku mají doplnit, nikoliv nahradit tradiční způsob. Cílem je dát voličům možnost hlasovat, odkud se jim zlíbí, aniž by museli do svého volebního okrsku.

Uživatel se prvně identifikuje pomocí své čipové karty. Tu „projede“ speciální čtečkou a následně zadá první PIN, který k dokumentu dostal. Server dále v registru obyvatel ověří, zda je občan způsobilý hlasovat. Pokud Estonec nedisponuje čtečkou, může ověřit svoji příslušnost pomocí mobilního telefonu, který je vybaven speciálním čipem.

Poté se zobrazí seznam kandidátů, následuje volba, jejíž výsledek je anonymní. Volič potvrdí své rozhodnutí zadáním dalšího kódu a zobrazí se mu potvrzení, že byl výsledek zaznamenán.

Elektronické hlasování může v Estonsku fungovat především díky vysoké počítačové gramotnosti tamních obyvatel. Podle Eurostatu mělo v roce 2013 přístup k internetu 79 procent lidí, pro srovnání, v Česku činil podíl 69 procent. V parlamentních volbách v roce 2011 hlasovalo přes 141 tisíc osob, což bylo 24 procent obyvatel.

„Elektronické volby mají doplnit, nikoliv nahradit tradiční způsob. Cílem je dát voličům možnost hlasovat, odkud se jim zlíbí, aniž by museli do svého volebního okrsku,“ stojí na serveru Estonia.eu. Podobně dobrovolné měly být e-volby i v Česku.

Ostatní také nespěchají

Další evropské země už ale – podobně jako Česko – se zaváděním voleb po internetu příliš nespěchají. Litevský parlament je zamítl kvůli bezpečnostním rizikům v září 2012. „Z výzkumů přitom vyplývá, že tři ze čtyř Litevců by online volby uvítali,“ napsal list The Baltic Times.

Internetové volby smetli ze stolu v uplynulém desetiletí také Nizozemci, Irové či Němci. Kvůli pochybnostem o bezpečnosti a spolehlivosti používaných přístrojů proběhlo v Německu od roku 2005 několik soudních sporů. Spolkový ústavní soud následně e-volby označil za nedostatečně zabezpečené proti manipulacím.

Ve Velké Británii sice několik experimentů proběhlo, velké projekty se ale zatím neuchytily. Ve Francii se internetové volby konaly v roce 2006, došlo však ke ztrátě hlasů, některé se vůbec nepovedlo dešifrovat.

Hrozí Velký bratr?

Hlavní hrozbou při internetových volbách jsou podle politiků možné hackerské útoky, falšování identity, šíření počítačových virů, manipulace s výsledky či možné kupování hlasů. Kritici varují například před tím, že členové rodin budou kontrolovat, jak doma volí jejich příbuzní.

V případě Estonska se volební účast v posledním desetiletí mírně zvyšovala: v roce 2003 činila 57,9 procenta, v roce 2007 vzrostla na 61,9 procenta a v roce 2011 na 63,5 procenta.

Problémem může být i nedotažená legislativa nebo nedostatečně propojené informační systémy u jednotlivých složek státní správy.

Podle Kožušníka panovala zvláště mezi státními úředníky také obava z „likeizace demokracie“. Co to znamená? „Že někteří občané by přistupovali k volbám lehkovážně jako při udělování ´To se mi líbí´ na sociálních sítích,“ vysvětluje.

Nižší náklady a pojistka proti uplácení

Za hlavní plus elektronických voleb označují politici administrativní úspory. Ušetřit by se mohlo například za tisk hlasovacích lístků, stejně tak by klesla náročnost sčítání hlasů a snížil by se počet chyb. Náklady by ale neodpadly úplně – internet by tradiční hlasování nenahradil zcela, pouze by nabídl alternativu.

Další výhodou – alespoň v Estonsku – je příležitost volbu v určitém časovém období změnit. Jako platná se přitom počítá poslední uskutečněná volba. Právě možnost hlasovat vícekrát zmiňují zastánci e-voleb, kteří se snaží vyvrátit hrozbu, že dojde k uplácení a lidé budou při svém hlasování pod nátlakem či kontrolou. Mohou se totiž následně připojit kdekoliv jinde a své rozhodnutí upravit.

Příznivci internetových voleb také zdůrazňují, že povedou k vyššímu počtu odevzdaných hlasů a nárůstu zájmu o veřejné dění. V případě Estonska se volební účast v posledním desetiletí mírně zvyšovala: v roce 2003 činila 57,9 procenta, v roce 2007 vzrostla na 61,9 procenta a v roce 2011 na 63,5 procenta.

Autorka je studentkou Vysoké školy ekonomické.

Text vyšel v sesterském Deníku Insider, který jej redakci Aktuálně.cz poskytl v plném znění.

 

Právě se děje

před 40 minutami

Nákupy lidé stále spíše odkládají, čekají na otevření obchodů

Tržby v maloobchodě očištěné o kalendářní vlivy se podle dnes zveřejněných dat Českého statistického úřadu letos v březnu meziročně zvýšily o pět procent. V meziměsíčním srovnání měli obchodníci v březnu tržby o 1,6 procenta nižší.

Meziroční srovnání výsledků maloobchodu za březen ovlivnila podle analytiků nízká srovnávací základna z loňska, kdy už se čeští prodejci potýkali s uzavřením kamenných obchodů kvůli pandemii koronaviru. Stejná situace bude podle nich ještě v dubnu. Lidé nákupy ve třetím měsíci letošního roku stále spíše odkládali a čekají, až nebudou odkázáni jen na e-shopy. S uvolňováním opatření by se tak maloobchodní tržby měly zvyšovat. 

Proti loňskému březnu si podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka polepšily specializované prodejny s výrobky pro domácnost, kterým tržby vzrostly o 18,8 procenta. "Vyšší meziroční tržby ohlásily i prodejny s výrobky pro kulturu, sport a rekreaci či prodejny s počítači a komunikační technikou. Naopak pokles tržeb nadále trápil prodejny s oděvy a obuví. V následujících měsících proto možná skončí v bankrotu některé módní značky," uvedl.

Tradičně dobré výsledky zaznamenali internetoví prodejci, kterým tržby v březnu meziročně vzrostly o 36,2 procenta. Podle ekonoma Komerční banky Michala Brožky by se v dalších měsících rozdíl růstového tempa e-shopů a kamenných obchodů měl snižovat.

Ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková ale nepředpokládá, že by se u veškerého zboží zákazníci vrátili do kamenných prodejen. Výjimkou podle ní pravděpodobně bude oblečení a obuv. Analytik společnosti Akcenta CZ Miroslav Novák dodal, že na očekávaném zpomalení meziroční dynamiky prodejů přes internet se projeví vysoká srovnávací základna z minulého roku.

před 42 minutami

Pentě klesl zisk o polovinu. Dolů ji táhlo Aero, pomohl naopak Dr. Max a reality

Skupině Penta Investments loni klesl zisk o 48 procent na 3,5 miliardy korun. Kumulativní tržby portfoliových firem stouply o pět miliard na 181 miliard korun. K zisku přispěly zejména lékárny Dr.Max, sázková Fortuna, realitní divize Penta Real Estate a Primabanka. Ztrátové naopak byly pojišťovna Dôvera, polské retailová síť Empik, firma Slovalco a Aero Vodochody. Penta to dnes oznámila v tiskové zprávě.

Celková aktiva portfoliových společností Penty se zvýšila o šest miliard na 291 miliard Kč a do rozvoje svých společností a projektů skupina investovala navzdory pandemii 11 miliard korun, což bylo o 4,6 miliardy meziročně méně.

"Loňský rok byl pro nás po letech výjimečných hospodářských výsledků zatěžkávací zkouškou. Penta má ale dobře rozložené portfolio, v jednotlivých firmách a projektech všichni odvedli skvělou práci. Dosáhli jsme tedy i při významných investicích solidního zisku," uvedl partner Penty Marek Dospiva.

Mezinárodní síť lékáren Dr.Max podle něho sehrála v čase pandemie významnou roli ve všech zemích, kde působí. Její lékárny poskytovaly služby bez omezení a musely být schopné zareagovat i na razantní změnu poptávky po ochranných či dezinfekčních pomůckách. I když opakované lockdowny snížily návštěvu lékáren zejména kvůli celkově menšímu objemu předepisovaných léků, dokázala síť lékáren významně přispět k ziskovosti skupiny Penta. Hospodářský výsledek pozitivně ovlivnily také Fortuna Entertainment Group, Penta Real Estate a Primabanka.

Penta Real Estate dokončila 1139 bytových jednotek (projekty Sky Park, Waltrovka, Terrace), dalších 805 bytů je ve výstavbě (Maison Ořechovka, Bory Home). V roce 2020 předala Penta Real Estate čtyři kancelářské projekty. Prodej pražského projektu Churchill Square byl největší transakcí na českém realitním trhu v kancelářském segmentu. Na konci roku 2020 spravovala Penta Real Estate aktiva v hodnotě 28,9 miliardy Kč.

Penta vznikla v roce 1994 na Slovensku. Jejími zakladateli jsou Marek Dospiva a Jaroslav Haščák. Celkem skupinu řídí šest partnerů a zaměstnává více než 43 000 lidí. Na dani z příjmu a odvodech za zaměstnance zaplatila celkem 6,4 miliardy Kč.

Další zprávy