Moskva - Ruský důchodový systém má vážné potíže. Jeho letošní deficit se odhaduje na 39 miliard dolarů. To je asi 3 % tamního HDP a polovina schodku celé ekonomiky - prvního za posledních devět let.
Příjmy z daní dlouhodobě nestačí pokrýt výdaje systému a vláda jej tak každoročně dotuje prodejem ropy a plynu. Jen letos na to podle BBC vynaloží zhruba pět miliard dolarů.
Podle expertů je takový systém neudržitelný a bez zásadních změn mu hrozí bankrot. To všechno v době, kdy Rusku dochází šestisetmiliardová devizová rezerva z časů drahé ropy, a kdy vláda ohlašuje privatizaci státních podniků, konec stimulace, škrty a snížení rozpočtového deficitu o polovinu do roku 2013.
"Ruský penzijní systém je tikající časovaná bomba," napsala BBC.
Změny se proto nutně chystají i v důchodech. O vážnosti situace svědčí i fakt, že u mužů má být nově navrhovaná hranice o čtyři roky vyšší, než je dnešní průměrná délka jejich života.
Populační křivka hlásí strmý pád
Hlavním problémem Ruska je jeho populační křivka (viz graf na konci textu).
Zatímco roku 1992 byl roční úbytek populace v Rusku 220 tisíc lidí., dnes je to skoro 800 tisíc. Za čtyřicet let tak podle OSN klesne populace Ruska o čtvrtinu (z dnešních 140 milionů na 108 milionů).
Už dnes přitom v Rusku na jednoho důchodce pracuje 1,6 člověka ( v Česku jsou to 2,19 pracující na penzistu) - to je čtyřikrát méně, než před čtyřiceti lety. Za dvacet let bude tento poměr už vyrovnaný.
K průběžnému systému, financovanému z daní firem a z odvodů zaměstnanců, proto vláda roku 2004 přidala tzv. třetí pilíř - možnost opt-outu, vyvedení šesti procent penzí do soukromých penzijních fondů, které by naspořené vklady lépe zhodnotily.
Lidé tak měli být motivováni k dospořování z vlastních peněz. Měli si tak přilepšit k penzím, které v Rusku často nestačí k pokrytí základních potřeb. A to ani po jejich zvýšení v letech 2008 a 2009 o 18 respektive 11 procent, které mělo v době krize a masivního propouštění zabránit sociálním bouřím. Průměrná výše penze se teď pohybuje kolem 250 dolarů (asi pět tisíc korun).
Reforma se nezdařila, zvýšíme důchodový věk
Tento třetí privátní pilíř se měl stát základem nového penzijního systému. Podle serveru Russian Law ale zcela selhal - do roku 2009 totiž 93,2 % všech pracujících žádný podíl svých důchodů do soukromého fondu nepřevedlo.
"Je to stále ten starý dobrý průběžný systém," shrnul server Russian Law změnu, která nenastala. Důchodový systém tak vlastně stále funguje na propočtech sovětských plánovačů ze sedmdesátých let minulého století, kdy jeho jádro vzniklo.
Je navíc velmi benevolentní a má jen velmi malé znevýhodnění pro ty, kteří jdou do důchodu dříve, než je oficiální věk pro penzi (55 let u žen, 60 u mužů). Podle studie Univerzity v Pensylvánii tak roku 1998 odešla předčasně do důchodu jedna třetina čerstvých penzistů.
Penze čeká reforma. Jaká, to se neví
Vláda si problém zřejmě uvědomuje. Rozsah škrtů a úsporných opatření teprve oznámí. Ministr financí Alexej Kudrin však přesto koncem června oznámil, že jedním ze zvažovaných kroků je zvýšení věku odchodu do důchodu o pět let.
"Místo aby byl jen shromažďovatelem příspěvků na důchody, měl by Státní penzijní fond zavést osobní důchodové účty," naznačila pro BBC odbornice na důchody z Novosobiřské univerzity Naděžda Vavilinová, kudy by se měla případná reforma ubírat.
Úspory by tak podle ní mohly během času narůstat, jako tomu je u vkladů v bance.
Podobně uvažuje i Kyril Rodijonov z Institute for Economy in Transition, který o problémech ruských penzí napsal článek do Nězavisimej Gazety.
Podle něj by měl v Rusku vzniknout po vzoru Norska globální penzijní fond, který by spravoval a zhodnocoval příjmy z prodeje ropy, plynu a z privatizace. Další pilíř by spravoval lidem jejich individuální penzijní účty.
Jakou podobu budou nakonec ruské penze mít, zatím není jasné. Podle pozorovatelů ale bude prosazení reformy těžké a kontroverzní.
