Penzistů nevídaně přibývá. Plátci daní budou jen 2 na 1

Petr Holub
10. 5. 2010 14:30
Do dvou let můžeme dospět do stavu, kdy jednoho důchodce živí sociální odvody dvou zaměstnanců.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Exodus Čechů do bezpečného penzijního přístavu dál zrychluje. V březnu ohlásila sociální správa další rekord, když proti loňsku přibylo 46 tisíc starobních důchodů.

Lidé tak hledají útočiště před krizí a nezastavila je ani první fáze penzijní reformy, kterou prosadila na jaře 2008 Topolánkova vláda.

Stát vyplácel k 31. březnu 2,226 milionu starobních důchodů. Protože zároveň rychle ubývá daňových poplatníků, dosáhne česká společnost zřejmě do dvou let magické hranice, kdy jeden důchodce žije ze sociálních odvodů dvou zaměstnanců.

Jak přibývá důchodců, vám ukáže následující grafika.

Na plyn šlape krize

Trend označovaný jako stárnutí populace urychlila krize, která jednak likviduje pracovní místa, jednak nutí starší a zdravotně postižené lidi k předčasným odchodům do penze.

Útěky do penzí ilustruje i vývoj státního rozpočtu. Ministr financí Eduard Janota zabránil zvýšení důchodů s ohledem na rozpočtový deficit. Přílivem nových důchodců se měly letošní výdaje na penze zvýšit o deset miliard, ovšem jen za první tři měsíce vyrostly o čtyři miliardy.

Propadají se také příjmy a Janotův náměstek Bohdan Hejduk už připustil, že důchodový účet letos skončí se schodkem 35 miliard.

Uzdravení nemocných

Ušetřit na penzích měla první část penzijní reformy, kterou připravil někdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Zatím však nemá viditelný efekt, může ale být jednou z příčin, proč příliv žádostí o starobní důchody zesílil.

Nečas především zpřísnil podmínky pro invalidní důchodce. Do loňska se vedle plného invalidního důchodu, který v průměru dosahuje deseti tisíc korun měsíčně, vyplácely částečné důchody s poloviční sazbou. Od letoška se dělí částečné důchody na dvě kategorie. Ti hůře postižení budou nadále dostávat polovinu plného důchodu, kdo na tom je lépe, dostane jen třetinu.

Částečné invalidní důchody se nejčastěji vyplácejí na úrovni šesti tisíců korun. Pro nezaměstnaného je tato částka výrazně lepší než třítisícová podpora v hmotné nouzi. Pokud se ale sníží o polovinu, nestojí to za návštěvu a pravidelné kontroly u posudkového lékaře.

Částeční invalidé v úzkých

Nečas přitom invalidy ujistil, že se sazby přiznané před rokem 2010 měnit nebudou. "Dosavadní poživatelé částečných invalidních důchodů se nemusí obávat, že se v důsledku nové úpravy jejich invalidní důchody sníží," řekl ve sněmovně.

V březnu zůstal počet invalidních důchodců na úrovni posledních tří let. Terénní sociální pracovníci však upozorňují, že obavy z přísnějších pravidel pro invalidní důchody spolu s nulovou nabídkou práce pro postižené vedou k tomu, že invalidní důchodci žádají při první příležitosti o předčasné starobní penze.

Potvrzují to údaje z pracovních úřadů, kde dnes hledají zaměstnání jen dva tisíce lidí se zdravotním postižením. V březnu 2008 jich byly 4,5 tisíce a nedá se předpokládat, že většina z nich práci mezitím našla.  

Plné důchody i při práci

Prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok upozornil, že letošní reforma ohrožuje bilanci systému ještě jednou změnou.

Od prvního ledna přestalo platit pravidlo, podle kterého musí důchodce ukončit pracovní poměr a v případě, že chce dál pracovat, požádat zaměstnavatele o smlouvu na dobu určitou. Dnes může zaměstnanec dál pracovat podle smlouvy na dobu neurčitou a přitom pobírat důchod.

Pro zaměstnance tedy od ledna neexistuje ekonomický důvod, proč odmítat penzi, i když může dál pracovat.

"Dá se čekat, že systému tím porostou náklady," míní Rusnok. 

 

Právě se děje

Další zprávy