Jejich výše měla dosáhnout až 100 miliard dolarů, tedy asi 2,1 bilionů korun. Spojené státy vedou právě kvůli subvencím spor s Evropskou unií u Světové obchodní organizace (WTO).
Evropská unie naopak Washington obviňuje, že se snaží "přepsat historii", protože ignoruje bilaterální smlouvu, která řeší vládní pomoc firmám.
"Evropské vlády nejsou Armádou spásy: podle přísných pravidel půjčují peníze a chtějí záruku adekvátní návratnosti," trvá na svém stanovisku EU. Washington ale tvrdí, že pomoc od evropských vlád je v rozporu s obchodními pravidly.
Brusel se snaží odpovědět vlastní námitkou, v níž naráží na to, že jeho americký rival Boeing dostává rovněž státní subvence, ale skrytě. Případ vzájemného obviňování EU a USA je z hlediska uváděných finančních škod největší, jakým se kdy WTO zabývala.
Netržní rozhodování
Američané jsou přesvědčeni, že státní pomoc Airbusu umožnila, aby si sám rozhodl, zda uvede na trh drahá letadla, aniž by se musel starat o jejich komerční úspěch.
"Startovní pomoc Airbusu dovolila, aby zahájil vývoj velkých dopravních letadel v měřítku a takovým tempem, které by byly bez subvencí jen těžko možné," píše se v dvaasedmdesátistránkovém dokumentu, který je určen panelu WTO.
Veřejné argumenty? Podruhé
Jednání v Ženevě je v tomto sporu teprve první, v plánu je ale celá série dalších projednávání. Nicméně teprve podruhé se stalo, že jeden z účastníků sporu se rozhodl své argumenty zveřejnit. Podobné spory se zpravidla drží v tajnosti a zveřejněn bývá až výsledek.
Stížnost USA na Airbus zřejmě nebudemít rozuzlení dříve než v září. Pokračování sporu, v němž si Evropa stěžuje na Washington, dospěje k výsledku asi až začátkem příštího roku.
Pokud Washington spor vyhraje, chce WTO požádat, aby Airbusu nařídila vrátit státní pomoc za 4,5 miliardy dolarů. To je prý částka, kterou Airbus získal na vývoj letadla A380 a dosud ji nesplatil.
