Tato evropská legislativa se dostala do všeobecného povědomí jako "sluneční směrnice".
Do původního návrhu, který prvním čtením prošel již před více než deseti lety, totiž k ochraně pracovníků před umělým zářením (například laserovým) přibyla i ochrana před slunečními paprsky.
Výstřihů se směrnice netýká
Evropská média tak informovala o směrnici, která zakáže servírkám nosit na zahrádkách restaurací výstřihy.
"Naštěstí přírodní záření z této legislativy vypadlo. To bychom potom mohli schvalovat ochranu před větrem nebo deštěm," uvedl Milan Cabrnoch, europoslanec za ODS. "Tady jde totiž o sérii směrnic, které mají chránit pracovníky před dopady průmyslové výroby. Konkrétně zářením, hlukem, radiací a vibracemi. Slunce se tam vyskytlo vysloveně nesmyslně."
Nyní mají členské státy Unie čtyři roky na to, aby do svých právních řádů převedly minimální standardy ochrany před zářením.
Zaměstnavatelé tak budou mít povinnost pracovníkům poskytnout ochranné prostředky, zajistit také co nejmenší vystavení zaměstnanců škodlivému záření či upravit pracoviště tak, aby bylo záření minimalizováno.
Vznikne průvodce
Poslanci zároveň vyzvali Evropskou komisi, aby pro malé a střední podniky urychleně vypracovala jakéhosi průvodce. Tedy přehled toho, co si pod řadou technických opatření, obsažených v nové legislativě, mají představit.
Ne všichni jsou ale s výsledkem plně spokojeni. "Připomínalo to spíš druhořadou telenovelu," zhodnotil závěrečná dohadování o směrnici europoslanec z KSČM Jiří Maštálka.
Musel být totiž ustaven dohadovací výbor mezi parlamentem a Radou ministrů. "Zvláštní bylo, že první se proti zahrnutí slunečního záření postavil klub zpravodaje nové legislativy," dodal.
Směrnici podpořil; i když podle něj rozhodně není tím, co by označil za "snižování byrokracie v Unii".
